Vlajka ČR ve vertikální poloze.

Detaily, které naznačují, že nejen státní symboly jsou pro nás "detail":

Copak musí být dokumentárně inzerovaný film dokumentem?

13. 5. 2009 / Miloš Dokulil

V neděli 3. května 2009 ČT1 v hlavním vysílacím čase uvedla film inspirovaný Milanem Uhdem, s názvem Na rozchodnou. Byl zaměřen na události u nás mezi lety 1939 až 1945. Když v tom filmu Češi už na oslavu nastávajícího míru vyvěšují z okna na zeď československý prapor, vyvěšují jeho svislé barvy naopak, než je to správné. Zrovna tak, jako to následně v reálu zrovna teď v ty květnové dny učinili naši rakouští sousedé, když takto na velké ploše rozmístili jako symbol příhraniční solidarity český a rakouský prapor a naše televize to snímala (aniž kdo z našeho štábu Rakušany včas upozornil, že bílý pruh má být vlevo!). A přesně stejný "mustr" bylo možno ve stejném týdnu vidět zpředu na oblečení některých fanoušků ve Švýcarsku při utkáních našich hokejistů na mistrovství světa. A zde je právě ten první zlomový bod na účet shora uvedeného filmu. To, co běžně nedochází dnešním našim občanům, bylo zcela běžně a bez problémů známo občanům tzv. První republiky, včetně těch, kteří Čechy nebo Slováky nebyli. Každý rok několikrát občané zdobili okna svých bytů, přinejmenším 7. března, 1. května, 28. října. Víc než dobře tehdy obyvatelé republiky věděli, jak umístit prapor, který visí z okna směrem dolů. (Bílý pruh vlevo, červený vpravo.) Takže v roce 1945 by se stěží stalo, že by někdo ty barvy popletl. Teď se nám to plete už možná celá desetiletí, včetně filmařů...

Druhý "detail". Ten je dokonce nechtěně, ne-li navíc trapně pikantnější. Filmaři se neobtěžovali reáliemi natolik, aby se přeptali, jak vypadala páska tzv. "Rudých gard" z poválečných dnů roku 1945. Ti filmoví gardisté měli na paži navléknutou poměrně úzkou bílou pásku! Kupodivu hned když skončila válka, tak např. v Brně (s nímž je spojen autor scénáře) museli povinně nosit na paži právě bílou pásku Němci. Rudí gardisté jako své označení používali širokou červenou pásku, s černými písmeny "RG". (Kolikrát již v minulosti se již připomínalo, jak tito "gardisté" uspořádali ten nelidský pochod německého obyvatelstva z Brna, směrem na Pohořelice, které byly ještě krátce předtím -- ale okamžitě po záboru z roku 1938 -- již říšským územím!)

Nechci rozvádět, do jaké míry má být respektována ve filmu realita, když staví na symbolech, přičemž film sám by snad měl působit "pravdivě" (ale i jako svědomitě odvedená práce)...

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 13.5. 2009