Mnohonásobně více je násilných trestných činů spáchaných na dětech

5. 5. 2009 / Miroslav Prokeš

reakce na článek MUDr. Petra Wagnera "Trestní odpovědnost dětí"

Nemohu si dovolit utírat Petra Wagnera za to, že se vyjadřuje k věkové hranici trestní odpovědnosti dětí, jsa lékařem a ne právníkem. Sám jsem vystudoval fyziku a živím se jazyky a kunsthistorií. A taky "dělám" do dětských práv jako předseda Sdružení zastánců dětských práv - české sekce ženevské mezinárodní organizace Defence for Childern International. Rozdíl je v tom, že dlouhá léta u nás i v zahraničí sleduji odborné debaty o dětských právech, neberu za hlavní pramen informací naše spinovaná média. Vím tedy, že jejich oblíbený argument, kterým straší veřejnost stejně jako "smrtícími viry" (všimněte si, že v těch médiích neexistují jiné viry než smrtící), je, jak Petr Wagner píše: "Mnohem větší problém, ač související, je trestná činnost dětí." Veřejnost je také médii vyděšená z těch několika dětských vrahů, prchajících znovu a znovu z výchovných ústavů.

Fakta jsou ovšem úplně jiná: dětská kriminalita v posledních letech prudce klesá (vím, že jsou za tím i změněné škodní hranice, ale to jde "jen" o majetek). Klesají hlavně počty násilných trestných činů, ročně jde zhruba o JEDNU vraždu na celém území republiky. Mnohonásobně více je přece násilných trestných činů spáchaných na dětech. Problém s trestáním dětských pachatelů už je také několik let vyřešen, aniž by média svou rétoriku změnila: od 1. 1. 2005 v ČR platí zákon o soudnictví nad mládeží, který umožňuje trestně stíhat dětské zločince bez ohledu na jejich věk, pouze s ohledem na jejich mentální vyspělost - tj. zda jsou s to chápat smysl soudního procesu. Od 1. 7. 2005 také funguje speciální detenční výchovný ústav pro tyto dětské násilníky, odkud ještě nikdo neutekl.

A další spin týkající se sexu: smyslem § 187 Pohlavní zneužití samozřejmě není umožnit dětem "povolený sex" mezi sebou, nýbrž o hranici ochrany před sexuálním zneužíváním dětí pedofily typu různých princů, ale i vlastními či nevlastními rodiči. Psycholog by to mohl interpretovat i dotazem, zda ti poslanci, kteří do médií šířili onen blud, s tím paragrafem neměli sami zamlada nějaký problém. A jako zlatý hřebíček nakonec poslanec Radim Chytka (ODS) v tom svém komplexním pozměňovacím návrhu, když už byl v ráži, nechal prohlasovat i snížení věkové hranice pro ochranu dětí před týráním také na 14 let.

Vzápětí po přijetí takto znásilněného trestního zákoníku vyjádřili své vážné znepokojení nejen účastníci parlamentního semináře DCI o plnění Úmluvy o právech dítěte, ale i Výbor pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva.

Ministr Pospíšil však bohužel nějak nestačil splnit svůj jistě vážně míněný slib, že nechá připravit novelu, která všechny věkové hranice vrátí na 15 let (její ponechání výslovně po Česku už v roce 2003 požadoval Výbor OSN pro práva dítěte). Proto se toho ujaly v nouzi nejvyšší (možná, že zbývá už jen jedna další schůze sněmovny) poslankyně Bebarová-Rujbrová, předsedkyně petičního výboru, a Konečná, místopředsedkyně zahraničního výboru, s mnohem menším aparátem. Zbývá jen osvětou a šířením faktů působit na všechny činitele legislativního procesu, aby respektovali názory odborníků na děti, ne "odborníků" na paniku. Ono to s tím zavíráním rodičů do vězení za plácnutí dítěte asi taky není tak horké, úplně vařící je spíš jejich převažující nestíhání za dlouhotrvající týrání vlastních dětí.

Autor je předseda Sdružení zastánců dětských práv - české sekce ženevské mezinárodní organizace Defence for Childern International

Stanovisko k projednávání novelizace trestního zákoníku – opětovné zvýšení věkových hranic u dětí na 15 let

Sdružení zastánců dětských práv – česká sekce DCI – pozorně sleduje aktivity českého státu, smluvní strany Úmluvy o právech dítěte, v naplňování Úmluvy v legislativě i v praxi ČR.

Vyjádřili jsme spolu s účastníky 14. semináře o plnění Úmluvy v ČR silné znepokojení nad snížením věku trestní odpovědnosti dětí v novém trestním zákoníku, jak bylo 11. 11. 2008 schváleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, a obzvláště jeho spojení se snížením věkové hranice, kdy je dítě chráněno před pohlavním zneužíváním a dokonce i před týráním (§ 143). Jde o nesystémové opatření, které neřeší žádný existující problém, porušuje smysl i literu Úmluvy o právech dítěte, nebere v úvahu výsledek celá léta trvající odborné diskuse a jde právě opačným směrem než současný světový trend.

Přivítali jsme proto poslanecký návrh zákona (autorky posl. Zuzka Bebarová-Rujbrová a Kateřina Konečná), jímž se všechny tyto hranice vrátí na 15 let v souladu s mezinárodními standardy. Problém závažné trestné činnosti dětí totiž již legislativně vyřešil Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (č. 218/2003 Sb.), platný od 1. 1. 2005, jenž umožňuje postavit takového pachatele před soud bez ohledu na jeho věk. Statistiky také ukazují, že v posledních letech dětská kriminalita klesá.

Také Výbor pro práva dítěte OSN, vrcholný světový orgán pro ochranu dětských práv, jednoznačně doporučil všem členským státům OSN zachovat hranici trestní odpovědnosti dětí, případně ji zvýšit nejméně na 15 let. Při projednávání 2. periodické zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte v České republice výslovně uvedl v bodech 26 a 27 doporučení České republice v lednu 2003: „Výbor naléhavě žádá účastnický stát, aby zachoval současnou věkovou hranici trestní odpovědnosti, která je stanovena na patnáct let.“

Vítáme také, že dnes tento poslanecký návrh prošel prvním čtením, čímž dali poslanci najevo dobrou vůli k nápravě. Aby však měl šanci na absolvování celého legislativního procesu do předčasných voleb, nesmí narazit na žádné překážky.

Obracíme se proto na vládu České republiky, aby urychleně přehodnotila své původní negativní stanovisko k tomuto návrhu, neboť diskuse odborníků k věkovým hranicím v trestním právu již proběhla s jednoznačným výsledkem, viz též stanovisko Výboru pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva z 13. 11. 2008. O vstřícný postoj k němu žádáme Senát Parlamentu ČR i prezidenta republiky Václava Klause.

zdroj: tisková zpráva Sdružení zastánců dětských práv

Betlémská deklarace:  Žádné děti za mříže! 

1.  Prohlášení Mezinárodní výkonné rady Defence for  Children International  založené na prezentacích a diskuzích, jež proběhly na mezinárodní konferenci DCI "Žádné děti za mříže –  budoucnost dětských práv ”,  uskutečněné v Betlémě, na okupovaném palestinském území, uspořádané 30. 6. až 2. 7. 2005. 

2.   Děti*) nepatří za mříže. Děti by měly chodit do školy. Měly by si hrát se svými kamarády. Měly by být spolu se svými rodinami.

3.  Různé studie odhadly, že více než milion chlapců a dívek po celém světě jsou za mřížemi, až příliš často v hrůzných, ponižujících, stísněných a surových podmínkách. Uvěznění by se mělo zvažovat jen pro velmi malý počet dětí, které se dopustí násilných a závažných trestných činů.

4.  Většina dětí, které jsou v současné době za mřížemi, za ně nepatří. Mnoho jich spáchalo jen drobné přestupky a stále čekají na soudní líčení. Mnoho jich nespáchalo žádný zločin. Jde např. o děti ulice, politické vězně, uprchlíky a žadatele o azyl, děti s mentálním postižením a další zadržené bez soudního procesu.

5.  Sto devadesát dvě vlády se již zavázaly plnit hlavní zásady uvedené v tomto dokumentu tím, že podepsaly Úmluvu OSN o právech dítěte. Přesto zůstávají děti ve vězeních a vazbách týrány a zapomenuty.

6.  V téže době byly vládami mnoha států podporovány a zavedeny represivní politiky a akce. Tyto kroky znatelně zvýšily počet dětí za mřížemi.

7..   Umisťování za mříže a odloučení od jejich rodin a komunit vážně poškozuje  fyzický, psychický a sociální vývoj chlapců a děvčat. Mnoho z nich nedostává plnohodnotnou stravu, zdravotní péči či vzdělání. Děti jsou vystaveny fyzickému, psychickému a sexuálnímu týrání a mohou se nakazit virem HIV. Uvěznění vede k celoživotnímu poznamenání, které omezuje znovuzačlenění dětí do komunit. 

8.  Během mezinárodní konference jsme se dozvěděli, že od září 2000 byly tisíce palestinských dětí zatčeny a uvězněny izraelskými okupačními silami kvůli politickým důvodům jako promyšlená politika zaměřená na zesílení a udržování izraelské okupace. 

9.  Pro nás je tato situace nepřijatelná. Tisíce palestinských dětí byly zadrženy během masových, svévolných zatýkacích akcí během posledních čtyř let a jsou často využívány jako političtí rukojmí ve vyjednávacím procesu. Tyto děti by neměly být využívány jako trumfy pro vyjednávání.

Výzva státům k akci 

10.  Přestaňte dávat děti za mříže! 

  • Přestaňte zatýkat a věznit dívky a chlapce, nejsou-li podezřelí z trestného činu. 
  • Přestaňte zatýkat děti, které spáchaly drobné přestupky.
  • Přestaňte dávat za mříže ty děti, které akutně potřebují péči a ochranu! .
  • Okamžitě dekriminalizujte chování za účelem přežití, jako je žebrání a tuláctví, chování porušující společenské normy, jako je záškoláctví, a děti, které se staly oběťmi sexuálního či jiného zneužívání.
  • Ukončete kruté, represivní politiky „nulové tolerance“, které přinášejí zbytečné ekonomické a sociální výdaje.
  • Okamžitě osvoboďte všechny dětské politické vězně a zastavte politické zatýkání.  
  • Zrušte diskriminační zákony, politiky a praktiky, které dávají děti za mříže na základě rasy, národnosti, státní příslušnosti, sociálně-ekonomických či jiných důvodů.
  • Vydejte do rukou spravedlnosti ty, kteří jsou odpovědní za svévolné a nedovolené zatýkání a za další porušování lidských práv, jako je mučení. 

11.  Investujte do lepší budoucnosti dětí!

  • Stanovte priority a investujte do programů, jako jsou sociální oddělení, komunitní mládežnická střediska; sportovní a kulturní akce; mimoškolní výchova a vzdělávání, programy pomáhající chlapcům a děvčatům zůstat ve škole. 
  • Zaveďte programy ke snížení násilí a podporujte pozitivní výchovu dětí v rodinách a komunitách a zlepšete systém sociálních podpor.
  • Vytvářejte více příležitostí k participaci dětí na rozhodování, které ovlivňuje je i jejich komunity a posiluje jejich role jako kladných společenských činitelů. 
  • Zvyšujte počet příležitostí pro děti k vytvoření trvale udržitelného živobytí a celoživotních dovedností.  
  • Zlepšujte a udržujte systémy péče a ochrany včetně péče v náhradních rodinách pro děti, které přišly o rodinné prostředí, a další sociální služby. 

12.  Vytvořte  komunitní regenerační alternativy!

  • Zajistěte pro děti v konfliktu se zákonem odklonové a individualizované alternativy obcemi podporované, jež postihnou hlavní příčiny jejich přečinu způsobem nápravným pro oběť i komunitu, např. mediace oběť – pachatel, rodinné skupinové terapie, veřejně prospěšné práce.
  • Zaměřte se na pomoc obcí při snižování stigmatizace, zajistěte, aby se děti vyhnuly recidivě rozporu se zákonem a  dejte dětem šance, aby pracovaly na své lepší budoucnosti.

13.  Zlepšete podmínky pro výjimečné případy dětí, které musí být zadrženy! 

  • Ujistěte se, aby vazba byla používána jako poslední prostředek: pouze ve výjimečných případech, kdy děti musejí být zadrženy kvůli závažnosti svého zločinu či protože jsou nebezpečné sobě samým či ostatním.
  • Zajistěte k dětem citlivé a na jejich potřeby zaměřené systémy, které jsou odděleny od systému trestního soudnictví pro dospělé. Děti nesmějí být souzeny jako dospělí. 
  • Ujistěte se, že jsou případy dětí zpracovávány, jak nejrychleji to jde, tím, že děti smějí zůstat v cele předběžného zadržení pod policejním dohledem nejvýše 24 hodin, a zajištěním, aby vazba před obviněním byla nařízena soudem a pravidelně kontrolována.
  • Přizpůsobte se mezinárodním kritériím pro fyzickou a psychickou ochranu, blaho a vývoj dětí za mřížemi. 
  • Zaručte úplné oddělení dětí od dospělých ve vazbě a rozdělení dle pohlaví a druhu obvinění. 
  • Zajistěte, aby děti byly během vazby informovány o svých právech a o fungování soudu pro mladistvé. 

14.  Vytvořte národní plány ke snížení počtu dětí za mřížemi! 

  • Vyviňte mechanismy, které budou účinně měřit a monitorovat počet dívek a chlapců za mřížemi a informovat o něm. 
  • Vytvořte akční plán ke snížení počtu dětí za mřížemi, který bude obsahovat vytvoření základní linie a prostředků pro jeho snížení během 10 let o 50 procent. 
  • Zajistěte povinné a kvalitní školení o standardech a zvyšování citlivosti pro pracovníky orgánů vynucování práva a soudů pro mládež.
  • Vytvořte efektivní procedury pro stížnosti a jejich vyšetřování, nezávislý monitoring a přístup neziskovým organizacím.
  • Obecní úřady musí monitorovat situaci na místech, kde se ocitly děti za mřížemi,  a vytvořit  lokální akční plány pro danou oblast.

Výzva dalším partnerům k akci

15.  OSN a další mezinárodní instituce musí:

(např. UNICEF, WHO, UNDP, Výbor OSN pro dětská práva, Výbor OSN pro lidská práva,  Kancelář OSN  pro drogy a kriminalitu, UNIFEM a Habitat)

  • pomáhat vládám při sběru a analýze národních dat;   
  • obstarat technickou asistenci pro realizaci a monitoring národních akčních plánů včetně školení;   
  • publikovat každoroční statistiky o dětech ve vazbě a o těch, které jsou v konfliktu se zákonem;
  • organizovat pravidelné mezinárodní konference o dětech za mřížemi 

Neziskové organizace a společnost:

  • Mezinárodní neziskové organizace musí lobbovat, aby se toto téma objevilo v mezinárodní agendě, organizovat se pro světový kongres a podněcovat akční plány.   
  • Národní   neziskové organizace   musí organizovat národní kampaně Žádné děti za mříže!, monitorovat akce státu a podmínky ve věznicích a spolupracovat na regionální úrovni.   
  • Místní organizace musí pracovat s  rizikovou mládeží,   participovat na lokálních akčních plánech a podporovat děti uzavřené v ústavech.  

17. Média a  pedagogové musí:

( např. TV, rozhlas, noviny, internet, filmy a další kulturní příležitosti,  školy a akademické instituce)

  • informovat veřejnost o problémech chlapců a dívek za mřížemi na základě přesných a vyvážených informací, které nehledají senzace, nedělají z pachatele oběť ani nepřehánějí případy, což zvyšuje strach ze zločinu; 
  • podporovat a propagovat kampaň Žádné děti za mříže!   
  • vytvářet pro školní osnovy a místní komunity o dětech za mřížemi programy, které se stanou výzvou ke kritickému uvažování a k jejich participaci v kampani Žádné děti za mříže!  

*) Pozn. překladatele: V této deklaraci se dětmi rozumějí osoby mladší 18 let podle definice obsažené v Úmluvě o právech dítěte. Podle terminologie českého soudnictví tedy jde o děti a mladistvé.

Přeložila Markéta Rattayová

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 5.5. 2009