5. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 2. 2009

Více bezpečnosti od Vancouveru po Vladiovostok

Evropa potřebuje novou bezpečnostní architekturu

Jan Hamáček
vydáno jako Mehr Sicherheit von Vancouver bis Wladiwostok v Süddeutsche Zeitung 4. 2. 2009

Česká republika, stejně jako ostatní postkomunistické státy střední Evropy, se v devadesátých letech rozhodla pro zajištění své bezpečnosti zvolit princip kolektivní obrany, a to vstupem do NATO. V dané době to byla jediná možná a smysluplná alternativa. Členství v alianci dalo občanům nových demokracií pocit jistoty a bezpečí.

Rovněž pomohlo stabilizovat jejich politické systémy. V tomto ohledu NATO svou roli splnilo. Severoatlantická aliance je však dítětem své doby. Je to organizace, která výborně sloužila svému účelu po dobu studené války. Od rozpadu Sovětského svazu však NATO svou identitu, své priority a své bezpečnostní výzvy s větším či menším úspěchem hledá.

Páteří organizace je bezesporu transatlantická vazba, ale jak na pražském summitu prohlásil Lord Robertson, aliance se při svém rozšiřování necítí být vázána názvem a tudíž se nebude orientovat pouze na severoatlantický prostor. V minulých letech se aliance soustředila zejména na své rozšiřování východním směrem. Tento proces - a s ním spojená agenda - odsunuly řešení té nejdůležitější otázky: Jaký bude vztah NATO k jeho bývalému protivníkovi, který od konce studené války prošel podstatnými změnami. Rusko současnosti rozhodně není Sovětským svazem v období invaze do Afghánistánu. Ruská ekonomika je velice citlivá na výkyvy cen ropy a zemního plynu a ruská závislost na prodeji těchto surovin je z dlouhodobého hlediska stejně nebezpečná jako závislost některých evropských zemí na jejich nákupu.

NATO by se tedy mělo snažit hledat nový způsob spolupráce s Ruskem. K jejich fungujícímu a úspěšnému bezpečnostnímu partnerství je zapotřebí nejen společných zájmů a sdílených hrozeb, ale také adekvátních prostředků na jejich prosazování a eliminaci. Společné zájmy NATO-Rusko jsou velmi zřetelné. Kromě globálních hrozeb, jako je proliferace zbraní hromadného ničení nebo terorismus, jsou tu i hrozby regionální bezpečnosti, například tzv. zamrzlý konflikt v Moldávii, nebo situace na Kavkaze. Mezi společné zájmy patří například spolupráce s kontingentem ISAF v Afghánistánu, řešení íránského zbrojního programu, či boj proti extremismu a náboženskému fundamentalismu. Jistá forma ruské participace na bezpečnostní architektuře evropského prostoru je nezbytností, neboť společné zájmy a sdílené hrozby tu prokazatelně jsou. Je tedy třeba překonat ideologické předsudky.

Pokud se to podaří, může být bezpečnostní spolupráce rychle nastartována. O tom svědčí i nedávné vstřícné kroky Ruska směrem k novému prezidentovi Spojených států Baracku Obamovi. Rozpaky budí spíše mnohdy zbytečná snaha obou stran hledat další body střetu. Neexistuje důvod, proč k novým hrozbám přidávat ze sentimentu hrozby staré, založené již jen na historické zkušenosti. Příkladem je na jedné straně rétorika některých evropských politiků ve věci protiraketové obrany či dvojí standardy ve věci Kosova a Kavkazu, na druhé straně pak výroky o sféře výlučného zájmu v postsovětském prostoru či nedávné hrozby ekonomickými sankcemi vůči zemím vyvážejícím zbraně do Gruzie. Rusko často opakuje, že je NATO záměrně vyřadilo z bezpečnostního dialogu v Evropě. To dokazuje, že se od summitu v Londýně v červenci 1990, kdy deklarace členských států na vyloučila Rusko jako hlavní hrozbu pro NATO, nepodařilo najít fungující mechanismus spolupráce. Ruští představitelé se v tomto ohledu často odvolávají na celou řadu ujištění ze strany Aliance o budoucím rozšiřování a spolupráci s Ruskem. Ať už se jednalo o Stálou radu či o její současnou nástupkyni Radu NATO - Rusko, Rusové mají stále pocit, že se je státy Aliance snaží udržet dostatečně daleko od euroatlantické bezpečnostní architektury.

S nástupem nových administrativ v USA a Rusku se otevřela šance na změnu. Prezident Medveděv se snaží Obamově administrativě cesty k ní umožnit. Ruský prezident hned po svém nástup do úřadu označil dialog o transformaci bezpečnostního uspořádání v Evropě za jednu ze svých zahraničně politických priorit. Ruské návrhy pod lapidárním názvem "bezpečnostní architektura od Vancouveru po Vladivostok" byly zpočátku označeny za pokus podkopat základy transatlantické spolupráce. Nicméně, pokud se nad ruským návrhem zamyslíme hlouběji, stojí za ním právě ona poměrně oprávněná nespokojenost Moskvy nad pocitem vyloučení z bezpečnostního dialogu v Evropě. Iniciativa ruského prezidenta zůstává zatím jen v hrubých obrysech. Lze však předpokládat, že Rusko má v plánu navrhnout svolání mezinárodní bezpečnostní konference po vzoru Helsinské konference z roku 1975. Z diskuze na ní by pak mohla vzejít dohoda o novém panevropském bezpečnostním rámci.

Myšlenku konference již podpořili někteří evropští politici, mezi které se řadí i současná německá kancléřka Angela Merkelová. Nutnost vzájemné výměny názorů je v současné době napjatých vztahů s Ruskem nanejvýš akutní. Zahájení dialogu však vyžaduje, aby si Severoatlantická aliance vyjasnila a zaujala společný postoj, jenž bude respektovat zájmy všech svých členů. Nicméně, ochota jednat a schopnost naslouchat je prvním zásadním krokem k zlepšování bezpečnostního klimatu v Evropě. NATO by se k této ruské výzvě nemělo otáčet zády, naopak - mělo by využít možnosti nastartovat funkční spolupráci v rámci společných bezpečnostních zájmů.

Autor je poslancem ČSSD a předsedou zahraničního výboru PS PČR

                 
Obsah vydání       5. 2. 2009
5. 2. 2009 Kateřina a Barbie důležitější než radar Václav  Hála
5. 2. 2009 Vláda ignoruje protesty univerzit, jejich zástupci nevědí, co si počít Tomáš  Koloc
5. 2. 2009 Plíživá privatizace vysokého školství Martin  Hříbek
5. 2. 2009 Vyvíjí Rusko bezpilotní prostředek určený k útoku na protiraketovou základnu v Evropě? Karel  Dolejší
5. 2. 2009 Pražský magistrát brání demonstraci za Kaplického knihovnu
5. 2. 2009 Britská a americká vláda "záměrně utajují důkazy o mučení"
4. 2. 2009 Prý ho řezali žiletkami do genitálií, Obama ale nadále potlačuje záznamy těchto výslechů
4. 2. 2009 Amerika vyhrožovala Británii
5. 2. 2009 Michael  Marčák
5. 2. 2009 Vlk se ani tentokrát nenažral: další rozhodnutí RRTV zrušeno pro nezákonnost Štěpán  Kotrba
5. 2. 2009 Obama omezil platy šéfů bank, jimž stát poskytuje pomoc, na 500 000 dolarů ročně
5. 2. 2009 Rusko "otevřelo pěst" ohledně jaderných zbraní
5. 2. 2009 Obamova iniciativa "Buy American" Ludmila  Štěrbová
5. 2. 2009 Zlatá šedesátá Anděla  Horová
5. 2. 2009 Pokrok nezastavíš. Zejména, když nic jiného nezbývá Irena  Ryšánková
5. 2. 2009 Afghánistán potřebuje mír, ne české žoldáky Oskar  Krejčí
4. 2. 2009 CRYSTALEX: Práva zaměstnanců při nevyplácení mzdy a insolvenci zaměstnavatele Jitka  Seitlová
4. 2. 2009 Tajná studie Pentagonu požaduje revizi cílů afghánské války
4. 2. 2009 Vláda to nezvládá Milan  Daniel
5. 2. 2009 Spasitel světa konečně přišel. No a? Miloš  Dokulil
4. 2. 2009 Cyril Svoboda urazil dvě třetiny světové populace Petr  Wagner
5. 2. 2009 Evropský parlament žádá členské státy, aby dosáhly svých cílů v oblasti péče o děti
5. 2. 2009 Komu slouží Česká školní inspekce?
5. 2. 2009 Jak chcete vychovávat děti, bojíte-li se podepsat? Štěpán  Kotrba
1. 2. 2009 Resources in English on Czech film, literature and politics
5. 2. 2009 Více bezpečnosti od Vancouveru po Vladiovostok Jan  Hamáček
5. 2. 2009 Mehr Sicherheit von Vancouver bis Wladiwostok Jan  Hamáček
5. 2. 2009 Le Monde: Kyrgyzstán uzavře americkou základnu, Američané jsou "velmi znepokojeni"
5. 2. 2009 Prodám ledvinu nebo jiný orgán Marie  Haisová
5. 2. 2009 Casus belli Petr  Litoš
5. 2. 2009 Ako prijali na Slovensku Euro
5. 2. 2009 Ceny na Slovensku sa zavedením eura nijak výrazne nezmenili
4. 2. 2009 Mrtvá česká politika a zoufalá deformace veřejného prostoru Bohumil  Kartous
4. 2. 2009 Člověk v tísni by v Gaze rád pomohl, ale nemá tam zkušenosti a infrastrukturu
5. 2. 2009 Žlutý dým
5. 2. 2009 Z komína Osvětimi také stoupal dým Štěpán  Kotrba
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009