26. 1. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 1. 2009

Jiný plyn

Současný kolotoč v zásobování Evropy zemním plynem skončil a přichází čas na reflexi. To co se stalo, nebylo žádným velkým překvapením. Energie je již dávno nástrojem politiky a hlavním prostředkem ekonomické globalizace. Je s politikou organicky prorostlá, protože konec konců i každý politik ví, že živé i neživé procesy na této zemi a pravděpodobně i v celém vesmíru jsou spojeny s výměnou energie. Je-li energie elementárním hybatelem v přírodě, bude v lidské civilizaci faktorem o to důležitějším, jakým tempem roste nijak neregulovaná spotřeba konečných zásob primárních energetických zdrojů. Rusko ukázalo, že sílu plynu jako primárního energetického zdroje chápe, a jakkoliv bylo uzavření přívodů do Evropy podmíněno neshodami s Ukrajinou, hodí se zcela jistě jako demonstrace síly. "Jsme zde a vy nás potřebujete", to je vzkaz, které nám Rusko sděluje. Již dlouhá desetiletí je energie pivotem světové politiky; útok nacistické armády na jih k ropným polím byl pravděpodobně příčinou obratu na východní frontě za druhé světové války; byla to energie, která se stala stěží zamlčovaným důvodem kontinuální války v regionu Perského zálivu; dalšími obětmi jsou Afganistan, Čečensko, Dárfúr. Energie jako casus belli, opravdové i ekonomické války. Byla zveřejněna čísla, která potvrzují, že právě v Iráku je největší podíl dosud netěžené ropy, i když celkové zásoby ropy tam jsou nižší než v Saúdské Arábii. V Iráku je ropa snadno těžitelnější a proto poskytne vysoký zisk.

Poselství současné situace je ale i jiné -- v žádném z komentářů k této události se zatím neobjevilo jediné řešení jež by přineslo trvalou a nezávislou možnost zásobování plynem: obnovitelná výroba metanu z biogenních evropských zdrojů. O této možnosti hovoří studie Lipského institutu pro energetiku a ekologii pod vedením profesora Martina Kaltschmitta, kterou zadala frakce Zelených v německém Bundestagu, když překládá detailně vypracovanou studii o možnostech výroby biometanu z bioplynu. K tomuto procesu lze využít energetické rostliny, jako například kukuřici a zelené žito a všechny zemědělské i nezemědělské organické zbytky. Organické substráty pro výrobu bioplynu lze rozdělit do dvou skupin podle způsobu dalšího zpracování. Měkké zbytky, jež lze metanizovat kvašením za mírně zvýšené teploty a ve druhé skupině substráty, kterou jsou pro nízkoteplotní metanizací nevhodné -- především tuhé, převážně celulózu obsahující zbytky, jako starou trávu, dřevnaté části roslin a pochopitelně veškerý dřevěný odpad a zbytky po těžbě v lesích. Vysokoteplotní proces se nazývá bio- SNG (Syntetic Natural Gas) a předpokládá se, že jednotky na výrobu bioplynu touto cestou budou tržně dostupné do roku 2015. V posledních týdnech minulého roku se zdařil zásadní krok této technologie -- ve východorakouském Güssingu byl v průmyslovém měřítku poprvé vyroben metan z odpadní biomasy metodou SNG.

Studie předpokládá, že země s menší hustotou obyvatelstva a s větším podílem zemědělské půdy a lesů, především Polsko a Ukrajina budou většími producenty bioplynu. K distribuci vyrobeného, vyčištěného a rektifikovaného biometanu se může použít stávající vysokotlaká evropská síť plynovodů. Hustoty vysokotlakých sítí v Evropské Unii je dostačující a může se využít pro vtláčení biometanu z obou technologií. V případě metody SNG studie uvažuje o možnosti svozu vhodného biomateriálu z větší vzdálenosti (maximálně 150 km), protože tyto jednotky jsou větší, celková stavba dražší a zpracovávají substráty s vyšší účinností a nižšími náklady. Pro výrobu bioplynu biotechnologickým postupem stanovuje lipská zpráva běžnou vzdálenost pro ekonomicky a ekologicky únosný svoz biomasy z okruhu 25-30 km.

Biometanem by bylo možné nahradit současnou spotřebu zemního plynu, přičemž potenciál pro rok 2005 byl ve studii odhadován na cca 300 miliard metrů biometanu a na cca 500 miliard metrů biometanu v roce 2020. Na potenciálovém růstu se nejvíce podílí postupně nižší potřeba plochy pro pěstování potravin. Pro konečný potenciál biometanu studie odhaduje počet bioplynových jednotek na 25. až 50.000 a počet bio-SNG na cca 1.000 jednotek. Konečný maximální potenciál odpovídá současné spotřebě EU-28. Studie rovněž vyčísluje rovněž náklady na výrobu a vtláčení, které jsou sice větší než současné produkční náklady, v budoucnu však lze počítat s určitým snížením, především je ale nutno cenu srovnat s budoucím vývojem cen zemního plynu. Výrobní a vtláčecí náklady biometanu studie předpokládá v rozmezí od 7 do 16

                 
Obsah vydání       26. 1. 2009
26. 1. 2009 Les, golf, Bém a jeho parta(j) Zita  Kazdová, Pavel  Roušar
26. 1. 2009 Žába Přemysl  Janýr
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
26. 1. 2009 Pět stupňů kolapsu Jindřich  Kalous
26. 1. 2009 Mystifikace za mystifikaci aneb poprvé fandím Mladé frontě Dnes
26. 1. 2009 Prerastie globálna kríza do megakrízy? František  Škvrnda
26. 1. 2009 Filmová inspirace 60. let, dnešní andělé a záhadné Bytosti odjinud Josef  Brož
26. 1. 2009 Praze hrozí další tunel
26. 1. 2009 Již první dny Obamova prezidentství ukazují, že bez prolévání krve to nepůjde Daniel  Veselý
26. 1. 2009 Přemek Podlaha a hospodářská krize... Ladislav  Žák
26. 1. 2009 S kabrioletem, nebo bez? Marie  Haisová
26. 1. 2009 Grázlové ve zlínské sociální demokracii zvítězili - prozatím Štěpán  Kotrba
26. 1. 2009 Jiný plyn Milan  Smrž
26. 1. 2009 Poučenie z plynovej krízy Karol  Krpala
26. 1. 2009 Na trhu práce flexibilně Marie  Haisová
26. 1. 2009 Pozor na waldorfské školství
26. 1. 2009 Člen společnosti Sysifos?
26. 1. 2009 Koupit barokní zámeček umí každý Štěpán  Kotrba
24. 1. 2009 Prosba o pomoc Tomáš  Koloc
26. 1. 2009 Proč papež zrušil exkomunikaci popírače holocaustu, neboli O překvapivé zapomnětlivosti kritiků Benedikta XVI. Uwe  Ladwig
26. 1. 2009 Článek podepsaný Arnoštem Lustigem, i když s jakýmkoliv obsahem, bývá uveřejněn vždy
26. 1. 2009 Konflikt v Gaze a mezinárodní solidarita Milan  Valach
24. 1. 2009 Co zdravotnické poplatky regulují? Antonín  Konečný
24. 1. 2009 Kontroverze: Vysílat či nevysílat humanitární reklamu pro Gazu?
25. 1. 2009 Vítězství šedesátníků a prohra SPD v Hesensku Richard  Seemann
23. 1. 2009 Biopaliva: dobrý nápad anebo zločin vůči chudým a přírodě?
23. 1. 2009 Poplatky ve zdravotnictví v Česku a v Německu - srovnání 2008
23. 1. 2009 Zazpívá "starý" rocker nové ministerské hity? Anna  Čurdová
1. 1. 2009 Hospodaření OSBL za prosinec 2008
26. 1. 2009 Ako prežiť budúcnosť: Prognóza, ktorá sa stala na Slovensku realitou