16. 1. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 1. 2009

Budoucnost, která nebyla

John Michael Greer

KD│ Nárok na historický význam, který jejich ideje patrně nebudou mít, je obvyklou přetvářkou vědátorů a profesionálních myslitelů. Sem tam se samozřejmě stane, že některý myslitel má na dějiny velký vliv; třeba Karl Marx měl zálibu v roli zvěstovatele komunistické budoucnosti, kterou si pro sebe napsal, ačkoliv pochybuji, že by přivítal směr, jakým se pak jeho myšlenka vydala -- z barikád a průvodů konce devatenáctého století, přes krveprolévání při debaklech revolučních diktatur století dvacátého, až k pomalému úpadku do byrokratického ustrnutí a kolapsu, který nakonec komunistický sen pozřel.

Je však stále třeba připomínat, že Marx byl jedním z o něco víc než tuctu velkých sociálních rádobyproroků v období zhruba sta let, kteří se soustředili v jeho vlastním životě -- a dnes jsou zcela zapomenuti. Například Charles Fourier byl velmi vlivnou figurou své doby, inspirátorem stovek předchůdců dnešních ekologických vesnic, ale ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by četl Teorii čtyř pohybů nebo bral vážně jeho teorii sociální změny prostřednictvím vášnivé přitažlivosti; většina lidí, která o něm v dnešní době vůbec slyšela, má tendenci plést si ho s matematikem Jeanem-Baptistem Fourierem, což je zcela jiná osobnost, jejíž elegantní objevy jsou dosud často využívány.

Toto tvrzení má mnohem širší platnost. Většina intelektuálů známých i v domácnostech počátku dvacátého století je nyní zapomenuta a jejich myšlenky tak naprosto vypadly z oběhu, že šikovní spekulanti mohou dnes křísit tehdejší představy a prodávat je jako věčné pravdy.

Je zajímavé, že ve stejných časech intenzivně pracovali myslitelé, jejichž vize a měly ohromný a trvalý vliv na způsob, jakým celý západní svět uvažuje o budoucnosti. Tyto vizionáře nenajdeme ve slonovinových věžích akademií nebo na jiných prestižních místech, kde lidé včerejška i dneška očekávají velké duchy; nenesou dokonce ani punc romantické smrti hladem někde v podkroví. Většinu z nich můžeme objevit v běžných městských bytech a domech, shrbené nad klapajícími psacími stroji, jak plní několik nevkusných časopisů příběhy z oblasti science fiction.

Dlouho mi ležel na mysli vliv tohoto žánru na současné vize budoucnosti, z důvodů většinou spojených se dvěma písemnými projekty nesouvisejícími s tímto blogem. Jedním je studie fenoménu UFO, naprosto neimaginativně nazvaná The UFO Phenomenon, která vyjde v březnu. K jejím centrálním tématům patří zjištění, že každou domněnku týkající se UFO v minulých šedesáti letech lze uvést v souvislost s levnou sci-fi, která ji předložila řadu let předtím, než s ní přišli údajní svědci. To nevyhnutelně přivedlo mou pozornost k širšímu vlivu science fiction na současné představy budoucnosti.

Druhý projekt je ještě bezprostředněji spojen se žánrem sci-fi a je poněkud osobnější. Dávno před tím, než jsem začal psát populárně naučné texty, jsem snil o tom, že se stanu autorem sci-fi; napsal jsem asi tucet románů a shromáždil působivou sbírku odmítnutí od takřka všech vydavatelů. Tento sen jsem opustil s počátkem mého populárně naučného psaní v roce 1995, ale čekala mě pěkná ironie: jeden z mých románů byl konečně vydán malým nakladatelstvím. The Fires of Shalsha ovšem nepojednává o ropném zlomu, i když se trochu věnuje ekologii.

Fakt, že se science fiction stále považuje za literární žánr, je jedním z měřítek její dobrodružné cesty světem písemnictví. Vědeckofantastické romány devatenáctého století se počítají k respektované literatuře; Frankenstein Mary Shelleyové, kterého mnozí kritici považují za první sci-fi román, si získal stejnou pozornost jako jiné gotické romány té doby, a Jules Verne coby populární autor nebyl ve své době méně uznávaný než například Alexandre Dumas. Když se ovšem sci-fi stala levným žánrem, vyměnila salón za stoku a po celá desetiletí se jí autoři cenící si své literární reputace ani nedotkli.

Tento ponor do hloubek populární kultury měl nezměrné důsledky. Navzdory výše zmíněným tvrzením o významu má vážná literatura jen zřídka větší vliv na společnost. Její čtenářstvo je příliš malé a příliš vzdělané, aby propadlo nekritickému nadšení, které vytvaruje imaginaci celého věku. Nejčastěji je pohled na budoucnost utvářen populární literaturou, četbou pro ženy v domácnosti, továrenské dělníky a školní děti. Když odhodila literární kredit a vrhla se do levných časopisů, sci-fi současně získala přístup k moderní kolektivní imaginaci.

Tímto způsobem, v návaznosti na na vášnivou moderní víru v dobrotu a nezbytnost pokroku, se sci-fi levných časopisů změnila z esoterického literárního žánru v lidovou mytologii, která dosud podstatným způsobem formuje naše přemýšlení o budoucnosti. Na prázdné plátno nekonečného prostoru promítá moderní imaginace všechny sny, fantazie a strachy, které ostatní kultury připisují spíše metafyzickým oblastem.

To vše je mnohem zajímavější tváří v tvář skutečnosti, že velká budoucnost sdílená větší částí sci-fi literatury od doby levných časopisů až do 70. let -- skok vpřed, ze Země k prvním koloniím na Měsíci a Marsu, expanze ve Sluneční soustavě, nevyhnutelný přechod k mezihvězdným letům a panoráma hvězdných federací a galaktických impérií -- ztratila téměř všechnu přesvědčivost, která z ní kdysi dělala nevyhnutelnou formu příštích událostí. Tato budoucnost měla svůj čas, a v něm přinesla některé věci; bez Julese Verna a mnoha pokračovatelů by lidstvo patrně nikdy nezanechalo stopy na Měsíci; ale tento čas nyní skončil. Ti, kdo dosud závisejí na této staré naději, se omezují na balení protestantské eschatologie do vypůjčené garderóby science fiction; nanebevzetí následované nesmrtelností zůstává náboženským konceptem, dokonce i když se bůh, od nějž tohle očekáváme, jmenuje Technologie. Setrvalý úbytek vědeckofantastických románů od konce 80. let, přinejmenším v anglicky mluvících zemích, ukazuje právě na tento zánik víry.

Z tohoto pohledu je zajímavé, že dopad ropného zlomu na budoucnost průmyslového světa byl zkoumán nejprve v románech. Peak oil fiction může dnešním lidem umožnit, aby si představili změny, které v našem světě právě nastávají. Pokud má dnešní hnutí ropného zlomu získat větší vliv na budoucnost, tyto možnosti by patrně měly být zkoumány. Dnešní intelektuálové nejsou o nic odolnější vůči budoucímu zapomnění než jejich prapradědové -- s radostí očekávám, že má vlastní práce bude zcela zapomenuta stejně jako například Fourierova. Dějiny science fiction ukazují, že nepřímé cesty působení mohou být současně nejtrvalejší a nejsilnější možností, kterou máme.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       16. 1. 2009
18. 1. 2009 Ukrajinsko ruská dohoda dosiahnutá -- je kríza skutočne za nami? Juraj  Slabeycius
18. 1. 2009 Tymošenková obviňuje Firtaše, Bojka a Juščenka ze selhání plynových rozhovorů
18. 1. 2009 Ve Východní Evropě hrozí nepokoje
17. 1. 2009 Konec Bushovy éry v USA Robert  Bartoš
18. 1. 2009 Organizace Hamas "vyhlásila příměří v Gaze"; Izrael začal stahovat své jednotky
18. 1. 2009 Navzdory vyhlášenému zastavení palby boje pokračují
17. 1. 2009 Izrael oznámil přerušení palby v Gaze
17. 1. 2009 Izrael vyhlásil příměří v Gaze
17. 1. 2009 Zpackaná válka v Gaze William S. Lind
17. 1. 2009 Absurdistán se představil Entropou Zdeněk  Jemelík
17. 1. 2009 Washington Post: Je-li Bulharsko záchod, je na něm teď pěkně zima
17. 1. 2009 Jedná se o poměrně primitivní pravicovou až ultrapravicovou politickou propagandu
17. 1. 2009 Tak je vyloupněte Petr  Litoš
17. 1. 2009 Bulharsko František  Řezáč
16. 1. 2009 Palachova plamenná obžaloba Josef  Švéda
17. 1. 2009 Boj proti komunismu - lehčího soupeře si režim nemohl vybrat! Miloslav  Štěrba
17. 1. 2009 Jan Palach ve světle mučednictví?
17. 1. 2009 Chudák Palach!
17. 1. 2009 Chtěl se Jan Palach stát mučedníkem? Lukáš  Borovička
17. 1. 2009 Je Palach vzorem? Čeho? Štěpán  Kotrba
17. 1. 2009 Poserkové ve 21. století Jiří  Drašnar
17. 1. 2009 Anketa k 40. výročí smrti Jana Palacha a 20. výročí revoluce Tomáš  Franke
16. 1. 2009 Bushova vláda: "Mučili jsme Katáního"
16. 1. 2009 Strategie proti terorismu musí být všestranná. Včetně hospodářských investic
16. 1. 2009 Británie se oficiálně distancuje od politiky odcházejícího George Bushe
15. 1. 2009 "Válka proti terorismu" byla chyba
16. 1. 2009 Mannichl a chuligani... Tomáš  Krček
16. 1. 2009 Budoucnost, která nebyla John Michael Greer
16. 1. 2009 Letadlo havarovalo v New Yorku a spadlo do řeky
16. 1. 2009 Nejednota - státní tradice a státní idea na Ukrajině
17. 1. 2009 Entropa jako cesta vztyčeného prostředníčku
16. 1. 2009 Co s peřím na křídlech andělů? Ivo V. Fencl
15. 1. 2009 Co by se stalo, kdyby byly v Izraeli opravdu svobodné volby Štěpán  Kotrba
15. 1. 2009 Když slyšíte, jak ti lidi řvou bolestí v nemocnicích...
17. 1. 2009 Britští intelektuálové protestují proti masakrům v Gaze
17. 1. 2009 Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan chce vylúčiť Izrael z OSN
16. 1. 2009 Stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek dnes přijal izraelského velvyslance v ČR Yaakova Levyho
16. 1. 2009 Immanuel Wallerstein: Kronika předpověděné sebevraždy - případ Izraele Immanuel  Wallerstein
15. 1. 2009 Gaza: zranění v nebezpečí -- nemocnice Al-Quds zasažena
15. 1. 2009 Izrael zasáhl ústřední kancelář OSN pro uprchlíky v Gaze
16. 1. 2009 Za utrpením Palestinců i Židů stojí izraelská okupace Daniel  Veselý
16. 1. 2009 Prodaná svoboda, aneb Příkladná a nezmiňovaná zkorumpovanost novinářů Uwe  Ladwig
16. 1. 2009 No a co...?!? Ladislav  Žák
16. 1. 2009 Proč se státy malicherně urážejí?
16. 1. 2009 Putin o plynu v německé televizi
16. 1. 2009 Hospodárska kríza zasiahla už aj ruské vysoké školy
16. 1. 2009 Bielorusko a Ukrajina sa nelíšia iba o faktor priepustnosti plynu
16. 1. 2009 Petici proti vraždění v Gaze
15. 1. 2009 Smrt v Gaze
15. 1. 2009 Stratfor: Ruská plynová past
15. 1. 2009 Čtyřicet let starý stín, také Palachův... Miloš  Dokulil
15. 1. 2009 Na odporu postavená estetika není umění Štěpán  Kotrba
15. 1. 2009 Gaza: Jak to vidí Alan M. Dershowitz
15. 1. 2009 Společnost zakletá v politicko mediálním kódu Bohumil  Kartous
15. 1. 2009 David Černý zůstal svým uměním za branami Evropy Josef  Brož
15. 1. 2009 Země tam, země tady Oldřich  Adamec
15. 1. 2009 Euroskeptici na konci s argumenty Milan  Hamerský
1. 1. 2009 Hospodaření OSBL za prosinec 2008

Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii RSS 2.0      Historie >
16. 1. 2009 Budoucnost, která nebyla John Michael Greer
15. 11. 2008 Co si myslí Štěpán Kotrba   
14. 8. 2008 Cvekova obsesivní představa o komunismu naráží na logiku i sociální realitu Josef  Mikovec
20. 6. 2008 Historie téměř detektivní aneb co Marxovi bránilo ve vydání dalších dílů Kapitálu ? Miroslav  Tejkl
16. 6. 2008 Interpretace a kritika Hegelovy filosofie v díle mladého Marxe David  Pěcha
31. 3. 2008 Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně Štěpán  Kotrba
11. 1. 2008 Bludný kruh české levice Michael  Hauser
21. 11. 2007 Komunisté zachránili střechu nad hlavou   
6. 11. 2007 Mají leninističtí radikálové budoucnost v KSČM, nebo jde o řeči z hrobu? Štěpán  Kotrba
30. 3. 2007 Marx nebyl prorok, ale ... Milan  Neubert
29. 3. 2007 Když Potůček naslouchal antikomunistům mezi bývalými komunisty Štěpán  Kotrba
28. 3. 2007 Marx nebyl prorok ani historicista Petr  Kužel
26. 3. 2007 Marx prorok rozhodně nebyl Milan  Valach
21. 3. 2007 Dvojí tvář prorokova -- filosof Marx si vulgarizaci nezaslouží Luděk  Toman
19. 3. 2007 Marx a zákony Milan  Valach

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost RSS 2.0      Historie >
16. 1. 2009 Budoucnost, která nebyla John Michael Greer
15. 1. 2009 Stratfor: Ruská plynová past   
14. 1. 2009 Jak přežít širokospektrální "blackout" Jaroslav  Boudný
9. 1. 2009 Ruský spor o cenu zemního plynu a jeho tranzit s Ukrajinou se vyostřuje   
9. 1. 2009 S gustem čekám, kdy se ozvou bojovníci proti Lukašenkovi... Štěpán  Kotrba
25. 12. 2008 Rusko podepsalo se Srbskem strategické energetické dohody - válka o ropu skončila   
16. 12. 2008 Ropa ze zdrojů OPEC začne docházet za 11 let, z ostatních ropných polí za 3-4 roky   
9. 12. 2008 Bezradní ekonomové   
23. 11. 2008 Náš svět je konečný   
18. 11. 2008 O vlivu ekonomické "vědy" na globální energetické prognózy a jak z toho ven Jindřich  Kalous
14. 11. 2008 Žít, nebo těžit?!? Ladislav  Žák
13. 11. 2008 Mezinárodní úřad pro energii varuje před novým nedostatkem ropy   
10. 11. 2008 Energetická bezpečnost a zemní plyn -- část II Jaroslav  Ungerman
3. 11. 2008 Devět procent Jindřich  Kalous
31. 10. 2008 A už je to tady: Rusko staví ropovod do Číny   

Sociální vědy aplikované do života RSS 2.0      Historie >
16. 1. 2009 Budoucnost, která nebyla John Michael Greer
15. 9. 2008 Nepoučitelný ministr u duchcovského viaduktu a návrat do 19. století Štěpán  Kotrba
30. 4. 2008 Miloš Pick: Zápas o pětidenní pracovní týden v éře reforem Miloš  Pick
18. 10. 2007 Náhradní výživné znovu na scéně aneb ODS chce zakázat rozvody Anna  Čurdová
9. 8. 2007 Idea levice Eli  Zaretsky
2. 12. 2006 Pomoc problémovým regionům podle Murphyho a ODS Petr  Wolf
25. 10. 2004 Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě Štěpán  Kotrba
4. 10. 2004 Kouzlo nechtěného... Ladislav  Žák
30. 9. 2004 Když sociolog nerozumí věcem kolem sebe Ivo  Bystřičan
29. 9. 2004 Média a počítače mají zásadní vliv na myšlení, postoje názory, hodnoty, estetiku a životní styl Petr  Sak
14. 7. 2004 Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? Bohumil  Kartous
21. 5. 2004 Mládež na křižovatce: Životní cíle, životní problémy a životní dráha Petr  Sak, Karolína Kolesárová-Saková
15. 12. 2003 Konečným cílem PR je důvěra Zdeněk  Verner
24. 3. 2003 Faktory ovlivňující a posilující mír Petr  Sak