I české právo přitom zná pojem přiměřené obrany, a pan Potužník tak svým výrokem neobhajoval dokonce ani českou státnost. Ještě horší je, že tohoto výroku použil jako výroku, který má reprezentovat Evropskou unii. Politika Evropské unie dlouhodobě reprezentuje konstruktivní přístup k mezinárodní politice, jehož cílem je vytvořit bezpečné mezinárodní prostředí. K tomu nepochybně patří dodržování mezinárodního práva.

Izraelská akce, která na sporadické raketové útoky Hamásu odpovídá destrukcí přelidněného pásma Gazy rozhodně není akcí, která by svědčila o izraelském úmyslu respektovat rezoluci OSN z roku 1947, která stanovila hranice palestinského území, jehož velkou část Izrael v současné době okupuje.

Už desítky let jsou jediným důsledným obhájcem této izraelské politiky okupace palestinských území USA, díky nimž se Izraeli daří postupně obsazovat celou "Svatou zemi", na které se před 2000 lety rozkládal židovský stát. Podporovat Izrael v této náboženské válce znamená opouštět principy moderního demokratického státu, ke kterým patří náboženská tolerance.

Tato protismyslná politika USA vede ve světě ke konfliktu, jehož výrazem je v současné době tzv. "válka s terorismem". V pozadí je ovšem americká snaha zajistit si přednostní přístup k ropným polím v Perském zálivu.

Česká politická reprezentace si už od americké invaze do Iráku zvolila za svůj hlavní zahraničně politický koncept závislost na USA a tento koncept realizuje ve stylu někdejší závislosti komunistického Československa na SSSR.. Podle toho vypadá i současné zpravodajství českých veřejnoprávních sdělovacích prostředků o izraelské invazi do pásma Gazy a tomu odpovídala i reakce pana Potužníka.

Pan Potužník ale svůj výrok musel vzít zpátky. Znamená to, že si česká politická reprezentace uvědomila, že nemluví jenom za sebe, ale za celou Evropu? Uvědomila si, že reprezentuje Evropu, která je nezávislým subjektem světové politiky? Česká televize ale nabídla i jiné vysvětlení pro změnu názoru pana Potužníka, když zveřejnila stanovisko BIS, že se nedomnívá, že by kvůli němu mělo na českém území dojít k teroristickým útokům a veřejnoprávní média, i po přiznání tohoto "lapsu", pokračují v tendenčním zpravodajství o izraelském útoku na pásmo Gazy. Otázka, jestli předsednictví Evropské unie naučí českou politickou reprezentaci samostatnému myšlení je tedy stále otevřená.

Čtenářům Britských listů, kterým se také zvedá žaludek nad zpravodajstvím českých veřejnoprávních médií, inspirovaným českou vládou a kteří umějí anglicky, mohu doporučit, jako za časů sovětské okupace, BBC World Service. To je vyvážené a slušné zpravodajství.