Pohlaváři Hamásu si dobře spočítali, že jejich neustálé provokace se jim vždycky vyplatí: buď se Izrael protiakce neodváží, a pak se celému světu odhalí jako "papírový tygr", nebo odpoví "nepřiměřenou silou" a zase bude stát na pranýři jako zlý Goliáš proti ubohému nepatrnému Davidovi.

Záběry zkázy v ulicích Gazy, krev na tvářích dětí, roztrhané a ohořelé stránky koránu - to je neocenitelný propagandistický materiál k vybičování protiizraelské nenávisti i u těch nejmírumilovnějších muslimů.

Že OSN nesvolá žádné mimořádné zasedání Rady bezpečnosti kvůli kassámům dopadajícím na Sderot, tím si mohou být naprosto jistí, to už dávno patří k zdejšímu folklóru. Jakmile však zakročí izraelská armáda, nedá na sebe příslušná rezoluce dlouho čekat.

Pan Ladwig má pravdu v tom, že vojenský zákrok Izraele v Gaze byl převídatelný a záměrně vyprovokovaný, pečlivě zakalkulovány byly i vlastní civilní ztráty. S tím si Hamás nikdy hlavu příliš nelámal, jeho rakety ostatně vždy mířily proti civilistům především. Hamás tedy dostal přesně to, co si přál, ale jestli z toho vytluče očekávaný politický kapitál, bude záležet na prozíravosti zástupců mezinárodního společenství.

Osobně se obávám, že dokud tento fanaticky sebevražedný režim, který si z vlastního obyvatelstva udělal své rukojmí, nebude zcela izolován a svržen, naděje na mír ve Svaté zemi je nulová.