V jejich případě se jedná o objednaný koncipovaný pořad z kratších ukázek, v našem případě o kompletní projekci filmů (cca hodina a půl až dvě), ke kterým jsou k dispozici tvůrci i jejich pedagog. Zde tedy došlo k nedorozumění ohledně názvu, rozumím výtce, primárně se však nejedná a nemá jednat o interaktivní workshop.

Přiznávám však, že především kvůli samotným studentům, mně tato jednodušší forma připadá velmi důležitá. Kompletní projekce je pro ně prvním velkým veřejným uvedením. Naberou zásadní zkušenost promítání svých filmů (v plné délce a bez přerušování) společně s publikem - vystaveni dotazům a hodnocením od diváků, kterým jsou pak individuálně k dispozici. Některá cvičení jsou zde mimo teritorium FAMU puštěna i naposled.

Kdyby se prezentovaly pouze ukázky, já bych filmy zastavoval, scény hodnotil, bylo by to sice možná zajímavé pro určitou skupinu diváků, ale pro samotné studenty by byl přínos malý.

Požadovaná analýza vznikajících filmů totiž probíhá uvnitř Dílny během celého roku. Každý nápad je podroben intenzivní výměně názorů a tak se pokračuje až k jednotlivým záběrům, návazným střihům či zvoleným zvukům. Vedle Dílny, která je založena spíše na dramaturgii, je v prvním ročníku i předmět Základy audovizuálního jazyka zaměřený na konkrétní jednotky filmové řeči a jejich technické zpracování.

Studenti jsou v prvním ročníku vybízeni (ne nuceni) k plnému autorství svých filmů (kamera i střih), od druhého ročníku mají na své cvičení štáby a spolupracují se všemi profesemi napříč celou FAMU. V příloze pro doplnění přikládám osnovu Dílny prvního ročníku.

Trochu nerozumím, proč jste některé ze svých otázek a úsečných poznámek, které v sobě chováte, nevznesla během diskuse, kterou jste zřejmě pouze sledovala. K různým tematickým reakcím jsem vybízel několikrát a myslím, že směrem k divákům velmi důrazně. Protože většina publika nebyla po jisté době příliš aktivní, debatu jsem ukončil a nabídnul jsem zájemcům pokračování v užším kroužku. S některými rozprava pokračovala mimo sál. Sám jsem byl k dispozici jednomu mladíkovi zhruba čtyřicet minut.

Je zvláštní, že jste jako studentka dokumentaristiky tuto výzvu asi nevyužila. Nedůsledné použití observační metody s hodnotícím komentářem je lakonicky zavádějící a má v sobě jen nepatrný zlomek možné dokumentární zkušenosti.