31. 10. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 10. 2008

Argumentum ad ignorantiam

John Michael Greer

Nějaký čas jsem se teď zabýval tím, jak předložit čtenářům myšlenkový návyk, který, jak se zdá, tvoří jeden z hlavních kořenů současné krize průmyslové společnosti. Nikdy jsem nepochyboval, že jsem tuto otázku měl probrat dříve, avšak uprostřed kaskády současných dramatických událostí by se debata mohla minout účinkem. Když se kolem nás patrně rozpadá systém halucinačních financí, který poháněl iluzi americké prosperity po čtvrt století, panický výprodej spekulantů na komoditních trzích sráží ceny fosilních paliv do hloubek, které jsou stejně nepřiměřené jako nedávné vrcholy, a když se kola stroje amerického globálního impéria zastavují, váhám, zda jde o čas vhodný ke zkoumání čehosi nehmatatelného.

Perspektiva se vrací a já si uvědomuji, že to jsou právě věci nehmatatelné, stavy mysli a přístupy ke světu, co formuje kolektivní diskurs kultury a definuje, co kultura na konci ropné éry vůbec může nebo nemůže dokázat. Nejsou to technické záležitosti, co činí naši situaci tak složitou; způsobuje to selhání kolektivní vůle, které v každé zemi průmyslového světa udržuje byť i jen zdráhavé uznání našich obtíží a nejskromnější odpověď na ně zcela mimo pozornost běžné politiky. Dokud nebudou okovy nefunkčního myšlení sňaty z mysli, konstruktivní plány pro svět po ropném zlomu překračující individuální rovinu jsou zbytečně vynaloženým úsilím -- protože společnosti, které si neuvědomují jejich potřebu, je pochopitelně ani neuskuteční.

Minulý týden jsem měl pádný důvod si toto vše připomenout, když tři mé pokusy podnítit kolektivní debatu o těchto věcech -- kniha The Long Descent, čtení a autogramiáda v místním knihkupectví zde v Oregonu a poslední příspěvek v mém blogu -- vyvolaly tři odpovědi používající velmi různých argumentů k tomu, aby dospěly ke společnému tvrzení. Čtenář mé knihy mi emailem namítl, že jsem podcenil možnost objevení nnové technologie, která naši civilizaci zachrání před důsledky ropného zlomu; vážný mladý muž, který se zúčastnil čtení, poté vznesl otázku, co si myslím o možnosti, že stávající krize pomůže lidstvu dosáhnout nového stadia spirituálního vývoje, díky němuž snadno nahradíme fosilní paliva zdroji, které si dosud neumíme představit; nový čtenář blogu mi poslal komentář, který trval na tom, že ropný zlom je iluze šířená podvodnickými elitami, které potlačovaly vynálezy, jež by jinak umožnily každému spotřebovat tolik energie, kolik jen chce.

S každým z těchto tvrzení už jsem se předtím setkal. Od té doby, co tento blog začal tvrdit, že konec éry levné a dostupné energie je přirozeným a nevyhnutelným důsledkem lidské ekologie, která se beznadějně vzdálila možnostem života na konečné planetě, dostal jsem ohromné množství emailů a komentářů trvajících na tom, že pravda je jiná -- že tak či onak, z toho či onoho důvodu, lidstvo může získat své vydatné zdroje energie a spotřebovat je, a může navíc rozumně očekávat nekonečné pokračování této praxe. Tři odpovědi, které jsem právě citoval, vůbec nevyčerpávají celé spektrum argumentů rozvinutých na podporu nepochopitelného tvrzení, jsou však rozhodně dobrými vzorky.

Každý z těchto argumentů představuje to, čemu staří logikové říkali argumentia ad ignorantem, argumenty z neznalosti. Všichni tři kritici trvají na přítomnosti faktoru, který aktuálně přítomen není, nemůžeme jej prozkoumat a ověřit nebo vyvrátit jeho existenci -- technologický pokrok, k němuž dosud nedošlo, nastávající spirituální transformaci, v niž se slepě věří, nebo spiknutí tak tajné a všeprostupující, že může manipulovat veškerým naším vědomím o znalostech týkajících se světa -- aby mohli tvrdit, že ve věci ropného zlomu nemusíme vlastně dělat vůbec nic.

Takové argumenty samozřejmě nic nedokazují. Představují ekvivalent fráze "pak se stane zázrak". Jejich jedinou ctností je, že nejdou vyvrátit. Právě proto jsou tak populární. (Téměř celé dva další odstavce lze vypustit s odkazem na Humův princip zvyku a koncepci sociální konstrukce reality Bergera & Luckmanna -- pozn. překl.)

Mezi lety 1980 až 2005 politické triky a bezstarostná nadprodukce ze severních ropných polí srazily cenu ropy k deseti dolarům za barel -- opraveno o vliv inflace, šlo o historicky nejnižší cenu v dějinách. Během čtvrtstoletí bezúčelného nadbytku byla energie tak levná, že na její ceně prakticky nezáleželo; dávalo dobrý smysl žít ve venkovském Oregonu a denně létat do San Francisca či Seattlu, nebo snižovat mzdové náklady přesunutím výroby spotřebního zboží pro americký trh do Třetího světa a vozit je pak přes půl zeměkoule.

Tento svět neomezené spotřeby energie je světem, v němž jsme takřka všichni donedávna žili, a je to jediný svět, který zažili lidé mladší 35 let. Ti si nic jiného nepamatují. Nepřekvapí tedy, když tvrzení, že budoucnost bude velice odlišná, jednoduše odmítnou -- i když jediný důvod k odmítnutí představují argumenty z neznalosti.

Problém spočívá v tom, že už nemáme čas čekat, až se objeví hypotetická řešení, která nás mají zachránit. Hirschova zpráva v roce 2005 konstatovala, že abychom zabránili vážným ekonomickým otřesům, s účinnou odpovědí na ropný zlom bychom měli začít přinejmenším dvacet let předtím, než těžba ropy začne klesat. Čekat až na okamžik, kdy pokles nastane, je receptem na ochromující ekonomický impakt, který může účinnou odpověď na krizi dokonce i znemožnit.

To je smutná zpráva, protože dvacet let už nemáme. Nejspíše jsou k dispozici pouhé dva roky. Ve skutečnosti podle většiny kalkulací konvenční produkce ropy vyvrcholila ve stejném roce, kdy byla vydána Hirschova zpráva, a další nárůst byl umožněn pouze díky extrémně energeticky náročným biopalivům, těžbě z ropných písků a dalším drahým alternativám. Tento stav nám dává málo času na přípravu a žádný čas na argumenty, že nás v pravý čas zachrání jakýsi neznámý fenomén.

Někdy pozdě v noci se přistihnu při představě, že podobné zdůvodňování bylo slyšet v Yucatánské nížině, když nadešel konec klasického období mayských dějin. Čelisti klesající úrody a katastrofálních veder se svíraly kolem krku mayské civilizace. Existovala řada potenciálních odpovědí na pokles výnosů z pěstování kukuřice, která by se soustřeďovala na přechod od kukuřičné kultury k méně hodnotným potravinám jako chlebové ořechy - ale ideologické faktory komplikovaly takový přechod z pohledu ahauobů, "božských pánů" mayských městských států. Nadbytek kukuřice plnil v jejich kultuře stejnou roli jako nadbytek fosilních paliv v naší.

Místo toho, aby čelili krizi, ahauobové odpovídali nadějí, že výzva bude nějakým způsobem odstraněna. Někteří z nich byli předchůdci amerického neokonzervativního hnutí a zaútočili na jiné městské státy, aby se zmocnili jejich zásob, zatímco jiní prováděli lidské oběti a stavěli ještě grandióznější chrámy v naději, že je bohové krize zbaví. Nic z toho nepomohlo a leccos naopak situaci ještě zhoršilo; výsledkem byl kolaps, který za půldruhého století obrátil mayská města v trosky.

Myšlenka, že města dnešní Severní Ameriky může postihnout stejný osud je pro většinu lidí nepředstavitelná, ale Mayové, Římané a další příslušníci zhroucených civilizací si patrně také nedokázali představit konec předtím, než nastal. Je možná jen nepříliš odůvodněné doufat, že se podaří většinu lidí přesvědčit, dokud na tom ještě záleží; ale pokus rozhodně stojí za to a oponovat argumentům z neznalosti může být dobrý první krok.

30.10.2008, Greer, J.M.: Arguments from IgnoranceZDE

Z angličtiny shrnul Karel Dolejší

                 
Obsah vydání       31. 10. 2008
31. 10. 2008 Kongo: Jak přiléváme - koupí mobilních telefonů - oleje do ohně nejkrvavější války v Africe
2. 11. 2008 Dušičky Boris  Cvek
1. 11. 2008 Vanity fair: Osudový zvrat
1. 11. 2008 Spiegel: Světovému hospodářství hrozí hluboká, chronická recese
1. 11. 2008 Nězavisimaja gazeta: Rubl ztrácí valutové zajištění
1. 11. 2008 Newsweek: Íránská jaderná zařízení jsou příliš hluboko
31. 10. 2008 OSN hromadně hlasuje pro Smlouvu o obchodu se zbraněmi (ATT)
31. 10. 2008 USA plánují výměnu armádních karabin Karel  Dolejší
1. 11. 2008 Jak udělat ze Zbrojovky dojnou krávu aneb Strmiskovou konečně odsoudili. Ke směšnému trestu Štěpán  Kotrba
1. 11. 2008 Digitální pozemní vysílání České televize a Českého rozhlas nyní může přijímat 57,2 % obyvatel
31. 10. 2008 Nejednej, mluv! Slavoj  Žižek
31. 10. 2008 Michael  Marčák
31. 10. 2008 Co řekly volby 2008? Soňa  Hromátková
31. 10. 2008 Michael  Marčák
31. 10. 2008 Udělat si čas Jan  Paul
31. 10. 2008 Respekt se Kunderovi neomluví
31. 10. 2008 A už je to tady: Rusko staví ropovod do Číny
31. 10. 2008 Pár lakonických poznámek o Dílnách z FAMU Dominika  Švecová
31. 10. 2008 Argumentum ad ignorantiam John Michael Greer
31. 10. 2008 Happy Halloween!
31. 10. 2008 Konference o protiraketové obraně: zastánci radaru odmítají diskutovat
31. 10. 2008 Kde byla ochranka? Antonín  Hubený
31. 10. 2008 Špatné časy pro dobrý byznys
31. 10. 2008 Strana, která odrazuje voliče Milan  Daniel
31. 10. 2008 Na čínském obzoru jsou přece jen nakonec "josefínské" reformy? Miloš  Dokulil
31. 10. 2008 Vláda nehodlá dát garance na důchodové a životní pojištění, pouze na vklady Petr  Braný
31. 10. 2008 Sukkaríja jako cíl preventivního zásahu proti normalizaci vztahů Sýrie-USA Robert  Jarkovský
31. 10. 2008 Příběh jednoho pátku Michal  Giboda
31. 10. 2008 BBC: Otřesena od základů trapnou dětinskou výtržností dvou bavičů
31. 10. 2008 Vrchol drzosti, neboli Když stát vyplácí dividenty akcionářům krachujících bank Uwe  Ladwig
31. 10. 2008 Válka 08.08.08 aneb "Umění zrady"
31. 10. 2008 Ochrana přírody, nebo šikana? Pavel  Křivka
31. 10. 2008 Multiplex veřejné služby z vysílače Praha - město - Žižkov spuštěn
30. 10. 2008 Smlouvy o základnách - Češi proti proudu? Michal  Brož
30. 10. 2008 Rozbitý stát, pobití lidé a vojenská přehlídka Štěpán  Kotrba
30. 10. 2008 Proč jsme drželi hladovku
31. 10. 2008 Vy, kulturní protagonisté včerejška, odejděte včas
30. 10. 2008 Rusko sa čoraz viac orientuje na šanghajskú skupinu
31. 10. 2008 Občané, růstu bude dost..., ale ne pro všechny Ladislav  Žák
31. 10. 2008 To zapeklité české nebe! Miloslav  Štěrba
30. 10. 2008 Hledání ztraceného času Ladislav  Žák
30. 10. 2008 Chystá se ČSSD (znovu) zradit voliče? Luděk  Toman
30. 10. 2008 Nahnědlý říjen Karel  Dolejší
30. 10. 2008 Víza za víza: Krásná, nová, elektronická Karel  Dolejší
30. 10. 2008 Barack Obama mezi koštětem a hadicí Karel  Dolejší
30. 10. 2008 Volby v USA Karol  Krpala
29. 10. 2008 Umělci reagují na skandální výrok programového ředitele Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba
29. 10. 2008 Společnost lidských bytostí a společnost idiotů Tomáš  Koloc
29. 10. 2008 O prázdných rukou na špičce civilizace Hana  Tomšů
29. 10. 2008 Vicky Cristina Barcelona -- únik do vysněného ráje Darina  Martykánová
17. 10. 2008 Hospodaření OSBL za září 2008