Překvapilo mě, že Rosenbergovi nebyli vůbec obžalováni pro špionáž, ale za spiknutí (conspiracy) ke špionáži..To je značný rozdíl, ve smyslu obžaloby teprve plánovali nějaké předání údajů.. Takto formulovaná žaloba umožňuje svědectví z doslechu (hearsay), které je v anglosaském právu jinak vyloučené. Bez svědectví z doslechu by prokuratura vůbec nemohla žalovat. Přitom soudce zdůvodnil rozsudek zradou a špionáží, za něž Rosenbergovi obžalováni nebyli. S odstupem času se potvrdilo, že proces byl manipulován a korunní svědek D. Greenglass přímo doznal, že lhal. Také se ukázaly nesrovnalosti ve výpovědích dalších osob po odtajnění jejich výpovědí. President Eisenhower prý neudělil milost, protože byl přesvědčen, že případ projednal nejvyšší soud, což se nestalo. Lhal, nebo nevěděl ? Nevyhověl ani prosbám o milost A. Einsteina, papeže aj.. Formální podoba s manipulovaným procesem Horákové se nabízí.

Celou záležitost zamlžily nánosy ideologických kampaní studené války. Kdyby zůstali Rosenbergovi naživu, možná by se okolnosti rozpletly, ale to se asi již nestane. Rosenbergovým bylo upřeno to, co M.Horákové -- právo na spravedlivý proces. Proto budou antikomunisté donekonečna skandovat -- Rosenbergovi byli špioni. Na TV Spektrum (kabel UPC) byl vloni uveden dokument o akci Venona, uvádějící , že ti skuteční atomoví špioni nebyli ani souzeni, aby se akce neprozradila. Sověti však o Venoně prý stejně věděli, měli tam svého agenta. .

Nemíním Vás přesvědčovat o nevině Rosenbergových, doporučil bych přečíst si publikaci M.F.Toinet a ověřit si původní texty obžaloby a rozsudek. Domnívám se, že svojí činností nevýznamní Rosenbergovi se stali oběťmi oboustranných zpravodajských her, zatímco Horáková se stala obětí jednostranného komunistického fanatismu. Hysterie se projevila na obou stranách. Zjistit, co se skutečně odehrálo, je pak téměř nemožné. Snad až za dalších 20 let.

Sice píší o špionáži, ale v té morální rovině je otázkou, zda je odsouzeníhodné informovat spojence na život a na smrt, zda jde vůbec o špionáž. Jestliže někdo zatají svému spojenci (příteli?) životně důležité údaje, tak se to obvykle považuje za nekalost a zradu. Rosenbergovi přece nemohli vědět, že se v budoucnu Sovětský svaz stane nepřítelem. Oni si subjektivně mohli myslet, že jednají ve jménu ideálů své vlasti tak jako příslušníci armády, kteří se Sověty spolupracovali a sdělovali jim důležité informace.

Pravděpodobně proto senátor McCarthy obvinil i armádní činitele z komunismu, což vedlo k jeho pádu. V tom je rozdíl s případem Horákové, která byla vůči komunistickému režimu kritická a jakousi vinu "přiznala", žádnou šanci si život zachovat neměla.

Rosenbergovi měli možnost se "přiznat" a zůstat naživu. Věřili však své nevině a raději volili smrt.

Na okraj bych poznamenal, že těch údajů o atomové bombě bylo podstatně méně, než přinesly BL o radaru. Kdo však prozdradil tajemství výroby atomové bomby Francii, Číně, Pakistánu a Indii ? Zdá se, že USA především neunesly prostý fakt, že Sovětský svaz disponuje značnou vědeckou a technickou základnou. To podcenil i Hitler.

Reference:

Toinet, Marie-France. Název: Hon na čarodějnice 1947-1957 : Mccarthismus Praha, Themis, 1999

Marie-France Toinet 1947-1957 La chasse aux sorcieres, :Le Maccarthysme, Editions Complexe ,1984