Pracovníci ČT použili své oblíbené běžící titulky, čímž sledování tak dlouhého pořadu značně ztížili. Titulky běžely téměř nepřetržitě až do konce. Pracovníci ČT si zřejmě myslí, že většina jejich diváků jsou absolventi zvláštních škol s IQ nejvýše 80; hned na začátku byly v běžících titulcích opakovány informace o kontaktech do studia 26 x, během dalších 2 hodin pořadu v jednotlivých sekvencích dokonce 44x, 36 x a 33x.

Situace se trochu zlepšila po 12. hodině, kdy se opakování ustálilo na přijatelném trojnásobném až čtyřnásobném. Pokud neběžely titulky s kontakty do studia, běžely titulky s maily, které diváci posílali. Maily byly seřazeny do bloků, které se neustále opakovaly; jen během prvních dvou hodin jsme mohli číst tytéž zprávy 6x. Sběratelé dokumentů by jistě rádi pracovníkům ČT "poděkovali" za znehodnocení dvou (poprvé uváděných) unikátních dokumentů běžícími titulky.

Celý pořad mi připadal poněkud chaotický, jednotlivé příspěvky byly uváděny, nahodile s minimálními vysvětlivkami, týkajícími se souvislostí. Přesto, že podle názvu se jednalo o noc od 20 hodin 20. srpna do 6 hodin 21. srpna, uváděné události tento časový rámec přesahovaly.

Při trvání pořadu 10 hodin stálo na příklad za zmínku, že K231 byl klub odsouzených podle §231, což byl paragraf "na ochranu republiky" (mistrovské dílo tehdejších právníků, koncipované natolik gumově, že se podle něj dalo vykládat téměř cokoliv).

Aby byla dodržena délka pořadu 10 hodin, byly stejné záběry mnohokrát opakovány, na příklad ruské vojenské dopravní letadlo přistávající na Ruzyni jsme mohli vidět celkem 6x. Samostatnou kapitolou jsou dobové dokumenty, kde pracovníci ČT spoléhali převážně na sbírky pamětníků. Předpokládám, že dobové noviny a časopisy stále existují v archívech (ve vědeckých knihovnách?).

Dost dobře jsem nepochopil, jakou cenu přisuzovali pracovníci ČT svědectvím "pamětníků" narozených v kolem roku 1964 a zvláště po roce 1970. Je zajímavé, že (podle mého názoru) byl neblíže tehdejší realitě (prvně uváděný) finský dokument; možná, že by nebylo na škodu nechat přeložit komentář ve finštině.

Jako pokus tento pořad hodnotím, i když podle mého názoru zase tak perfektně nevyšel. Samostatnou otázkou je, proč se toto téma dostalo na obrazovku až letos, tj. po 19 (slovy devatenácti) letech demokracie. Pokud to bez "magických osmiček" nebylo možné, byla šance i v roce 1998.