30. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 7. 2008

Opojné Jahodové víno

Je zklamáním, že na letošní, poněkud utlumené, Letní filmové škole chybí celá řada nových českých hraných filmů, vzniklých za poslední rok. Určitou kompenzací je, že je tu možno zhlédnout dva tři nové slovenské filmy a nejméně jeden -- pozoruhodný -- snímek, vzniklý ve středoevropsko-slovenské koprodukci. Ty zase nebylo možno vidět letos ve Varech.

Velmi zvláštním, lyrickým, příznakovým snímkem byl celovečerní debut polského režiséra Dariusze Jabłońského Wino truskawkove (Jahodové víno). Film se silně vymykal všemu, co v současnosti vzniká v české kinematografické produkci a zjevně odkazoval na lyrickou tradici experimentální středoevropské a východoevropské kinematografie (vzdáleně možná i na Tarkovského?) z předchozích desetiletí. Už na první pohled se film prostě silně lišil od všeho, co normálně vidíme v českých kinech. Především pozoruhodně vizuálně dynamickou kamerou Tomasze Michałowského, využívající na širokoúhlém plátně syté temné tóny současného, na barvy vysoce citlivého filmového materiálu. Svými vizuálními motivy bylo Jahodové víno především apoteózou venkovské krajiny, do níž je zasazen život člověka, se všemi svými rozpory, trápením a těžkostmi.

Film se odehrává v neuvěřitelně chudé polské vesnici, kdesi v polských horách, v prostředí, jehož se pád komunismu skoro vůbec nedotkl. Jabłoński není jediný současný režisér, který si vizuálně libuje v "šupáckých" postavách, nemytých, nečesaných, zarostlých, zanedbaných a obtloustlých zoufalcích zejména mužského pohlaví, s odpornou kůží. Jiným režisérem, který toto prostředí považuje zjevně za "krásné", ovšem tyto pitoreskní postavy využívá k daleko jiným cílům německý režisér Veit Helmer, jehož tři celovečerní hrané filmy a jeden dokument přijalo hradišťské publikum právem s nadšením -- byly to totiž asi vlastně jediné výrazně dobré (novější) filmy na letošní LFŠ. V tomto listě se k Helmerovi vrátíme -- jeho filmy by byly jistě v ČR i distribučně úspěšné, kdyby se toho někdo odvážil.

Hlavní roli v Jahodovém vínu, roli policisty Andrzeje hraje v této středoevropské koprodukci, zjevně vzniklé na popud Evropské unie a programu Media (jehož podmínkou pro financování projektů je mezinárodní spolupráce) český herec Jiří Macháček, v tomto snímku bezchybně nadabovaný do slovenštiny. (Polsko-slovenský film byl v Hradišti promítán ve slovenské jazykové verzi.)

Film začíná tím, že se Andrzej, podle katalogu LFŠ "zkušený kriminalista", rozhodne v důsledku blíže nespecifikované tragédie v jeho rodině (z neurčitých důvodů mu zemřela dcerka, možná i manželka) začít pracovat jako řadový policista v této Bohem zapomenuté vísce, kde jsou jen tři telefony. Film se tak stává vizuální studií samorostů-zoufalců, žijících ve vesnici, kde se vyskytuje i atraktivní mladý dívka, prodavačka ve stánku na návsi, která místní muže sexuálně provokuje a dovádí je tak k zoufalství. Ve filmu dojde k dvěma vraždám, usmrcena je mimo jiné i tato místní krasavice. Studie samorostů a mezilidských vztahů v zapomenuté a deprivované vesnici by byla docela banální (už se něco takového natáčelo mnohokrát), kdyby nebylo vizuální lyričnosti a citlivé kamery, která udržuje divákovu pozornost po celých 109 minut. Film zaujme, protože působí svou tajemností a magičností.

K tomu přispívá i skutečnost, že v poslední třetině filmu se překvapivě do vesnice vrací jedna z hlavních postav, postarší muž, vrah, který ze žárlivosti usmrtil svou manželku, byl odsouzen do vězení, na Vánoce dostal propustku a dostal povolení na pár dní z vězení navštívit svou rodnou vesnici. Tam umrzl ve sněhu, ale navrací se jako duch -- vidí ho a komunikuje s ním, a to často velmi neformálně, pouze policista Andrzej. Tento motiv se může zdát násilný a povrchní, avšak nepůsobí tak. Je plně integrován do celkové, především vizuální struktury filmu a způsobuje, že se dojem magičnosti násobí. V závěru filmu, v poslední scéně je zjevné, že obdobným způsobem začala navštěvovat Andrzeje i jeho mrtvá dcerka. Co si z toho má divák vzít, Bůh suď. Režisér zřejmě naznačuje, že v našem každodenním životě je daleko více tajemných a mystických skutečnosti, než jsme si normálně ochotni připustit. A i v zoufalství a v chudobě je daleko více lyrické krásy, než běžně vidíme. "Je to film o tom, že každý z nás někdy začne hledat zdroje své životní síly," cituje katalog režiséra.

Snímek tak projevuje intenzivní "polsko-(slovenskou)" mystičnost, která by byla např. pro dnešní český film asi nepřijatelná. Divák odchází z představení poněkud zmaten: není úplně jasné, co chtěl režisér filmem říci, kromě toho, že zamýšlel evokovat intenzivní atmosféru, a to se mu podařilo.

K recenzi poznamenává Pavla Bergmannová: Nikde nezmiňujete jednu docela podstatnou věc: snímek byl natočený podle předlohy (respektive předloh) polského autora Andrzeje Stasiuka. Jeho literární svět (stejně jako život na Bohem zapomenuté Dukle) je - myslím - mnohem magičtější než zmíněná filmová podoba. A to mám tento film velmi ráda. Jahodové víno lze vnímat také jako takovou Stasiukovu osobitou magickou autobiografii. Rozhodně se také nejedná o slovenský film - jak mylně informují organizátoři letošní LFŠ (v programu, pozn. red.), ani o slovensko-polský film, ale o film polsko-slovenský (nechci si hrát se slovíčky, ale podíl Slováků na produkci byl skutečně spíše marginální). Chápu rovněž krok distributorů být vstřícnými vůči divákům, ale dabing (technicky možná dokonalý) filmu spíše uškodil. Jahodové víno jsem viděla v originálním znění, kde postava Jiřího Macháčka byla sice nadabována do polštiny, nikoli už ale postava, kterou hraje Slovenka Zuzana Fialová. Sama herečka zvládla polštinu - sic se slovenským přízvukem, ale to konečně hraje důležitou roli i ve výstavbě její postavy... Hezký den s co možná nejmenšími frontami do filmových sálů.

                 
Obsah vydání       30. 7. 2008
30. 7. 2008 Armádní hygienik je v úzkých, oblbuje laickou veřejnost Jakub  Rolčík
30. 7. 2008 Stanovisko k argumentům hlavního hygienika AČR p. Navrátila k materiálu "Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech" Stanislav  Kaucký, Milan  Hlobil, Petr  Pokorný
30. 7. 2008 Dotaz dalšímu "vládnímu expertovi", proděkanovi FEL ČVUT Štěpán  Kotrba
30. 7. 2008 Z ohledu na "neutuchající zájem" obnovujeme prodej akreditací
30. 7. 2008 Jeden fyzik ve vládě sedí....
30. 7. 2008 Jiří Králík: Nechci vyvolávat konflikty Jiří  Králík
30. 7. 2008 Občan Havel: Kouteckého nasládlá propaganda, kterou měla naštěstí rozum odmítnout i Česká televize Jan  Čulík
30. 7. 2008 Čulíku, víme, že nenávidíš Havla a jsi zrádce národa
30. 7. 2008 Opojné Jahodové víno Jan  Čulík
30. 7. 2008 Organizační diletantismus na letošní LFŠ Jan  Čulík
30. 7. 2008 ČR ochrání radary z amerických křižníků ve Středomoří?
30. 7. 2008 Kdo platil novinářům výlet do Ameriky, aneb Dobrý den, prapore hvězd a pruhů Štěpán  Kotrba
30. 7. 2008 Rozhovory o liberalizaci světového obchodu se rozložily
30. 7. 2008 Sledovali jsme skutečný test! Opravdu? Stanislav  Kaucký
30. 7. 2008 Ostudy pytel -- komediální drobnička Michal  Kuklík
30. 7. 2008 Sláva, náš syn nekrade už doma Sandra  Wain
29. 7. 2008 Přírodovědec varuje před negativním dopadem americké základny na přírodu v Brdech
29. 7. 2008 Čunek: ve vládě nesedí ani jeden fyzik
29. 7. 2008 Kulturně likvidační Richter: audit byl vědomě zneužit Magistrátem
28. 7. 2008 Fatální důsledky radarového záření na zdraví dětí, rostlin i zvířat ve Skrundě v Lotyšsku
29. 7. 2008 Zdravotnictví v ČR trpí plýtváním Petr  Wagner
28. 7. 2008 Nejlepší sci-fi redaktor, aneb vyvolení mezi námi Štěpán  Kotrba
28. 7. 2008 Překvapivě kvalitní filmy Pavla Kohouta Jan  Čulík
28. 7. 2008 Znovu o filmu Sedm zabitých Tereza  Chrástová
28. 7. 2008 Děs a bezstarostnost poúnorové doby Hana  Tomšů
28. 7. 2008 Vážný problém: Podvržení webových stránek Petr  Nachtmann
28. 7. 2008 Botanická zahrada: Na základě personálně-organizačního auditu půjdete na dlažbu
28. 7. 2008 Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech Stanislav  Kaucký, Milan  Hlobil, Petr  Pokorný
28. 7. 2008 18 měsíců lhala vláda, lhala a vymýšlela si i zdravotní vládní komise Jan  Neoral
30. 7. 2008 Sociální organizace vyhlásily generální stávku na Den lidských práv
19. 7. 2008 Hospodaření OSBL za červen 2008

Letní filmová škola, Uherské Hradiště RSS 2.0      Historie >
30. 7. 2008 Občan Havel: Kouteckého nasládlá propaganda, kterou měla naštěstí rozum odmítnout i Česká televize Jan  Čulík
30. 7. 2008 Opojné Jahodové víno Jan  Čulík
30. 7. 2008 Organizační diletantismus na letošní LFŠ Jan  Čulík
30. 7. 2008 Jiří Králík: Nechci vyvolávat konflikty Jiří  Králík
30. 7. 2008 Z ohledu na "neutuchající zájem" obnovujeme prodej akreditací   
28. 7. 2008 Překvapivě kvalitní filmy Pavla Kohouta Jan  Čulík
28. 7. 2008 Děs a bezstarostnost poúnorové doby Hana  Tomšů
28. 7. 2008 Znovu o filmu Sedm zabitých Tereza  Chrástová
27. 7. 2008 LFŠ a Jiří Králík Boris  Cvek
26. 7. 2008 Kohoutovy a Jasného Zářijové noci: pozoruhodně zralý a promyšlený film Jan  Čulík
26. 7. 2008 Letošní Letní filmová škola jako sociologický materiál pro studium české společnosti Jan  Čulík
12. 6. 2008 Králík: Podávám na AČFK trestní oznámení Jiří  Králík
6. 11. 2007 Kauza Králík Markéta  Sulovská
6. 11. 2007 Letní filmová škola: plivat netřeba Ondřej  Čapek
6. 11. 2007 Králík není ochoten přiznat svou odpovědnost