2. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 7. 2008

Čeští politici tíhnou ke způsobu vlády palácové byrokracie orientálních absolutistických říší doby bronzové

,,Pár stranických kabinetních politiků si už dávno fakticky dělá, co chce." Takto charakterizuje českou politiku Jeroným Klimeš (LN 4.6. 2008). Petra Buzková po té, co vystřídala vrcholné politické funkce za ČSSD v době svého odchodu z politiky v květnu 2006 v nepublikovaném rozhovoru prohlásila, že lidé se dnes dostávají do parlamentu stranickými primárkami, kde je vlastní názor kandidáta spíše na obtíž a tomu pak odpovídá chování ve sněmovně: ,,Poslanci vycházejí z toho, že názor má strana." Nikoli voliči, ale pouze politické strany určují, kdo se objeví na kandidátce a kdo tam bude na volitelném místě. Tak byli občané České republiky připraveni o podíl na moci ve státě, který jim měly zaručovat svobodné volby. U nás nevládne lid, a proto Česká republika není demokratická země v pravém smyslu slova.

Straničtí funkcionáři dobře vědí, že na voliče nemusejí brát ohled a podle toho se chovají. Názorně se to ukazuje při snaze neutralizovat odpor veřejnosti k zapojení České republiky do systému americké protiraketové obrany. Naši politici by nejraději vyřadili občany z rozhodování o budoucnosti státu a vládli z nekontrolovatelného tajemného palácového sídla, jak bylo obvyklé v době bronzové před pěti tisíci lety v orientálních absolutistických říších na Předním východě. Už deset let se v tichosti zabývají možností umístění prvků amerického protiraketového štítu na území České republiky. Teprve v loňském roce poskytli veřejnosti neúplné informace a v současnosti otázky a výhrady občanů odrážejí odkazem na pasáže utajované česko -- americké smlouvy o radaru (viz Otázky Václava Moravce, ČT 25.5. 2008). Pojetí politiky jako veřejného slovního klání argumentů sobě rovných řečníků vypracovávané v řeckých městských státech od 8. století před naším letopočtem je našim voleným zástupcům cizí, bez ohledu na to, zda zrovna vládne pravice či levice.

Pokud vám, vážení čtenáři, přijdou tvrzení předchozího odstavce příliš opovážlivá, věnujte svoji pozornost útlé knize Počátky řeckého myšlení od Jeanna Pierra Vernanta (česky vydalo Oikoymenh, 1995) a sami si odpovězte na otázku, zda se mechanismus moci v našem státě blíží více řeckým občanským obcím polis, nebo Mykénskému království spravovanému dle orientálního vzoru. Politika v polis je: ,,slovní klání, soutěž argumentů, jejichž jevištěm je agora, veřejné místo, shromaždiště. Ti, kdo se střetávají a staví jednu řeč proti druhé, tvoří skupinu sobě rovných ...soutěž je možná jen mezi rovnými. ...Město se soustřeďuje kolem agory, společného prostranství, kde se veřejně probírají věci společného zájmu...Od chvíle, kdy město má za svůj střed veřejné prostranství, stává se v plném slova smyslu obcí, polis... Veřejné debaty se zúčastňují občané rovným dílem a jejich společnou záležitostí je stát." Takové poměry dávají zcela novou náplň slovu: ,,Slovo již není rituálním slovem, správnou formulí, nýbrž rozhovorem protikladů, diskusí, argumentací. Předpokládá publikum, k němuž se obrací jako k soudci, rozhodujícímu v poslední instanci; zvednuté ruce volí mezi dvěma možnostmi. Tato čistě lidská volba poměřuje přesvědčovací schopnost dvou projevů a jednomu z řečníků přisuzuje vítězství nad protivníkem." Jedním z určujících znaků polis je naprostá veřejnost nejdůležitějších projevů lidského života: ,,Tento požadavek veřejnosti vede postupně k vyvlastnění souhrnu praktik, postupů a vědomostí, jenž byl původně privilegiem krále či rodů, držitelů vlády...Zákony přestává prosazovat síla osobnosti či náboženské autority, jejich správnost se musí prokázat dialektickým postupem. Tyto zásady, které se ve starověkém Řecku šířily od 8. až 7. století před naším letopočtem, se v konfrontaci s realitou české politické scény třetího tisíciletí po Kristu jeví jako nedosažitelná utopie. Například rovnocenná debata o americkém radaru s našimi zvolenými zástupci není vůbec možná, protože se neustále odvolávají na texty česko -- amerických smluv, které do podpisu odmítají zveřejnit. Ani potom se situace zřejmě příliš nezlepší, neboť 13. článek smlouvy o radaru zavádí pojem ,,kontrolované neutajované informace" (Štěpán Kotrba, BL 2.6. 2008), což by státní moci mohlo dovolit beztrestně ztěžovat přístup k faktům. Jak mohou občané konstruktivně přispět k rozhodování o svém státě, když jim je upírán přístup k základním informacím? Podoba s Mykénským královstvím je pozoruhodná: Úřední jazyk a písmo si mezi sebou předávaly jen přísně uzavřené skupiny: ,,Celý systém spočívá na užívání písma a pořádání archivů," píše Vernant a pokračuje: ,, Život společnosti se soustřeďuje kolem pláce, jehož úloha je zároveň náboženská, politická, vojenská, správní a hospodářská. Král soustřeďuje a ve své osobě sjednocuje všechny prvky vlády a moci. Prostřednictvím písařů, kteří tvoří profesionální třídu, a díky složité hierarchii palácových hodnostářů a královských dozorců, kontroluje a usměrňuje všechny oblasti hospodářského života a společenského dění...Někdy bývá toto uspořádání označováno jako byrokratické království." Měli bychom si na své vládce začít dávat pozor, protože: ,,Vlastní logika (mykénského systému) vede ke stále přísnější a obsáhlejší kontrole, které neuniknou nejdrobnější maličkosti, jež nám připadají bezvýznamné." Profesor Vernant by se tímto aspektem možná zabýval hlouběji, kdyby viděl, jak na zdech českých obcí raší vše vidoucí kamery a věděl, jaká pokuta může brzy hrozit tomu, kdo v Praze vyplivne žvýkačku na ulici.

Jisté rozdíly mezi námi a Mykénami dosud existují. Česká republika nemá krále, který by se těšil božské úctě, o moc se dělí nepočetná skupinka lidí, jimiž mnozí občané opovrhují. Jsme sekulární stát, přestože důvěra mnoha politiků v americké technologie už hraničí s nábožným vzýváním, pro něž výsledky zkoušek protiraketových střel nedávají reálný základ. Americký protiraketový štít by údajně měl bránit ,,demokratický Západ" proti hrozbám ,,nevypočitatelného Východu." A tak do našeho života promlouvají starobylé říše. Prý se máme bát dosud neexistujících atomových zbraní Persie (která se teprve v roce 1934 přejmenovala na Írán) a při tom nevidět, jak naši zemi pomalu spoutává síť orientální despocie zrozená v mocných poříčních státech v Mezopotámii na území dnešního Iráku. Odtud ji přejali vládci na Krétě, v Mykénách a nyní se po dlouhých tisíciletích zalíbila českým politikům.

Ať už spor o stavbu amerického radaru v Brdech dopadne jakkoli, ukázal na problém, jehož závažnost dalece přesahuje jeden vojenský projekt. Aristoteles pokládá člověka za ,,politického živočicha," neboť předpokládá, že sám rozum je svou podstatou politický. Řekové považovali veřejný život za vrchol lidské aktivity. Vernant píše: ,,Pro Řeka jsou člověk a občan jedno a totéž. Uvažování, reflexe, je výsadou svobodných lidí, kteří užívají svého rozumu, neboť užívají svých práv a práv mohou používat proto, že užívají rozumu. Politické myšlení poskytlo občanům rámec, do něhož mohou zasadit své vzájemné vztahy a zároveň zaměřilo a předznamenalo výkon jejich ducha i v jiných oblastech." Česká politická scéna rozum a svobodného ducha soustavně ubíjí, místo aby přispívala k jeho rozvoji a tříbení. Tím, že naši politici svým lhaním, zatajováním a zamlžováním brání občanům ve svobodné smysluplné diskusi, okrádají je o kus lidství.

Občanům však stále zbývá možnost, jak z tohoto neradostného stavu vybřednout. Stačí ve volbách dát hlas stranám, které v parlamentu dosud nepůsobily. Nikde není zaručeno, že tito ,,noví politikové" budou lepší než současná garnitura. Možná budou dokonce horší, ale bezstarostný mocenský pašalík bude rozvrácen, žádná politická strana už nebude mít ,,své jisté" a do jednání s voliči se vrátí respekt a úcta, nebo alespoň strach podvádět.

                 
Obsah vydání       2. 7. 2008
2. 7. 2008 Rakety na poslední chvíli
2. 7. 2008 Jak Cizinecká policie ČR zachází s lidmi
2. 7. 2008 Národ Gátorů: Jak vypadá americký model "univerzity-firmy" Greg  Evans
2. 7. 2008 "Objektivita je vymyšlenost"
2. 7. 2008 Botanik primátoru Bémovi Pavel  Sekerka
2. 7. 2008 Čeští politici tíhnou ke způsobu vlády palácové byrokracie orientálních absolutistických říší doby bronzové Ivan  Větvička
2. 7. 2008 Agent CIA žaluje americkou vládu kvůli íránské lži Mojmír  Babáček
2. 7. 2008 České dráhy hnijí z mnoha stran, elektronické jízdenky to ale nejsou Vlastimil  Waic
2. 7. 2008 Poláci a Češi společně blokují Lisabonskou smlouvu
2. 7. 2008 Eurokraté by měli číst Tocquevilla Boris  Cvek
2. 7. 2008 Krize Evropské unie, aneb Evropa dvourychlostní Uwe  Ladwig
2. 7. 2008 Nechci válku Jan  Čulík
1. 7. 2008 Pár námětů z června a nad červnem Miloš  Dokulil
2. 7. 2008 Inspirál karbec Vladimír  Pospíšil
2. 7. 2008 Když už konečně přiletí slovenské kavky? Josef  Brož
2. 7. 2008 Írán: Odpočítávání již začalo Daniel  Veselý
2. 7. 2008 Obrana demokracie Josef  Vít
1. 7. 2008 Zelení k náhradní dopravě na Letné -- chceme samostatný pruh pro autobus X1
1. 7. 2008 I my chceme nezávislost
2. 7. 2008 KSČM: Budeme hlasovat proti smlouvě o umístění amerického radaru v Brdech Vojtěch  Filip
1. 7. 2008 V holandských kavárnách smějí kuřáci kouřit jen konopí
1. 7. 2008 Nebát se... ve světě se to cení, v ČR se to trestá Boris  Cvek
1. 7. 2008 Iracionalita Jiří  Drašnar
1. 7. 2008 Bezpečnost a komfort namísto osobní svobody Martin  Hudec
1. 7. 2008 Zajištěné fondy: jistota čeho a pro koho Lukáš  Neterda
1. 7. 2008 Horký konec června? Ondřej  Slačálek
1. 7. 2008 Nedorozumění kolem Lisabonské smlouvy Vladimír  Tupáček
1. 7. 2008 Novinářský a advokátský šotek Zdeněk  Jemelík
1. 7. 2008 Gaza: Příměří snad zmírní strádání
1. 7. 2008 Na rekreaci a fotbal vládním speciálem Wenzel  Lischka
30. 6. 2008 Inteligenci do škol Ondřej  Hausenblas
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008