10. 6. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 6. 2008

Výsledkem reformy zdravotnictví bude demontáž principů solidarity

Kolem reformy zdravotnictví se uvádí mnoho argumentů, z nichž řada je určena pouze na matení veřejnosti a odvedení pozornosti od podstatných informací. Rád bych v tomto článku poukázal na důležitý fakt, že kroky vládní reformy jdou ve svých důsledcích proti principům solidarity ve zdravotnictví.

Shrňme stručně základní údaje o financování zdravotnictví a pokusme se o analýzu vládních reformních kroků. Při psaní článku mne v příslušných souvislostech napadla řada všetečných otázek. Uvádím je jako intermezza. Závěr nechť si ale každý učiní sám.

Důležitým, ale málo publikovaným principem fungujícím v našem zdravotnictví, je systém přerozdělování vybraných prostředků. Ten zohledňuje solidaritu a eliminuje parazitování některých zdravotních pojišťoven. Tento princip se podařilo plně prosadit (zákonem 117/2006 Sb.) až v roce 2007. Tím se eliminoval handicap VZP a umožnilo vyrovnané hospodaření všech zdravotních pojišťoven.

Pozn.: Ministerstvo zdravotnictví na svém webu k reformě uvádí pouze soubor několika obecných plků, bez jakéhokoli zdůvodnění či vysvětlení. Názor nechť si čtenář udělá sám.

Stručná analýza současného stavu

Zdravotnictví je financováno formou zdravotní daně, která se nazývá poněkud matoucím pojmem zdravotní pojištění. Obdobnou formou daně je daň z příjmu a daň sociální. Výši všech těchto daní určuje stát zákonem. Daň z příjmu vybírají finanční úřady, sociální daň ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), zdravotní daň zdravotní pojišťovny. Zdravotní daň činí cca 220 miliard korun ročně. Celkem se placení zdravotní daně účastní asi 10 380 000 občanů. Průměrné roční náklady na 1 pojištěnce jsou asi 22 000 Kč.

Intermezzo 1

  • Proč je tolik zdravotních pojišťoven, když stačí jeden finanční úřad a jedna ČSSZ ?
  • Nešlo by i tyto instituce zduplikovat nebo zprivatizovat?
  • Nešlo by naopak výběr všech tří daní sloučit?

Placení zdravotní daně vychází z principu solidarity

  • pracujících s nepracujícími
  • bohatých s chudými
  • zdravých s nemocnými

Tyto principy jsou realizovány takto:

  • za nepracující platí stát, pracující si platí sami
  • bohatší platí více než chudší
  • nemocní čerpají více než zdraví

Za větší část pojištěnců (58% = děti, důchodci, vězni, ženy na mateřské ...), platí zdravotní daň stát (pro jednoduchost je nazývám „státními pojištěnci“) ze státního rozpočtu. Ti co pracují, si zdravotní daň platí sami či prostřednictvím zaměstnavatelů (opět pro jednoduchost je nazývejme „pracujícími“).

Počet pojištěnců

Stát za své pojištěnce platí daleko méně než odpovídá jejich počtu a charakteru (důchodci a děti čerpají více nákladů než pracující). Za 58% obyvatel platí jen 22% celkových nákladů.

Rozložení plateb pojistného

Důsledkem je fakt, že pracující doplácejí na státní pojištěnce. Pracující přispívá v průměru asi 4.3 krát více než státní pojištěnec. To je princip solidarity pracujících s nepracujícími. Stání pojištěnci čerpají průměrně mnohem více a pracující mnohem méně, než kolik přispívají. Jinými slovy, zdravotní pojišťovny musí kompenzovat negativní saldo vzniklé nedostačujícími platbami ze státního rozpočtu. (Pozn.: V grafech je čerpání vyjádřeno jako průměrné náklady na 1 pojištěnce. Údaje jaká část nákladů připadá na státní pojištěnce Ministerstvo zdravotnictví, pojišťovny ani Statistický úřad nezveřejňují.)

Roční pojistné a jeho čerpání

Rozdílné portfolio klientů jednotlivých zdravotních pojišťoven (tj. zvýhodnění pojišťoven s vysokým podílem bohatých a nízkým podílem státních pojištěnců) je kompenzováno principem přerozdělování. Přerozdělení je dáno zákonem a zohledňuje princip solidarity bohatých s chudými a zdravých s nemocnými. Míra přerozdělování se vyvíjela v průběhu let 1993 až 2007 od 50% do 100% vybraných prostředků. Od roku 2007 jsou výhody prakticky eliminovány a podmínky pro všechny pojišťovny jsou rovné (přerozděluje se na základě 36 věkových skupin pro muže a ženy a zohlednění „extrémně nákladné“ péče, tj. péče o vážně nemocné).

Roční saldo pojistného

Poskytování péče se děje na základě smluvních vztahů zdravotních pojišťoven se zdravotnickými zařízeními. V praxi má drtivá většina zdravotnických zařízení smlouvy se všemi pojišťovnami. V současnosti hospodaří zdravotní pojišťovny s přebytkem.

Intermezzo 2

  • Jaký je tedy smysl existence několika zdravotních pojišťoven? Nejde jen o plýtvání prostředků na zdravotnictví ve prospěch administrativních aparátů pojišťoven?
  • Jaký má smysl udělování licencí novým zdravotním pojišťovnám?
  • Hospodaří-li pojišťovny se přebytkem, jaký má smysl je transformovat na akciové společnosti? Není to jen proto aby se tento přebytek odčerpal jinam?

Vládní reforma zdravotnictví

Reforma nepůsobí dojmem uceleného, promyšleného konceptu. Ministerstvo zdravotnictví na svých www stránkách žádnou analýzu neuvádí. Kroky ministerstva působí zmateně, neprofesionálně a zbrkle (vyhazování odborníků, rušení špičkových pracovišť, podivné majetkové machinace) . Proberme si stručně hlavní kroky vládní reformy.

Zavedení regulačních poplatků zdravotnictví

  • Zavedení poplatků ve zdravotnictví jde proti principu solidarity zdravých s nemocnými (nemocný si připlácí, zdravý mu nepřispívá).
  • Zavedení poplatků jde proti principu solidarity bohatých s chudými (chudý i bohatý platí stejně, dopad na chudé pojištěnce – většinou častěji nemocné - je v porovnání s bohatými drastický )
  • Regulační význam poplatků je sporný. U některých kategorií např. novorozenci či vážně nemocní je zcela absurdní. Za poplatek pojištěnec ani u lékaře ani v lékárně nezíská žádnou službu či přidanou hodnotu (jen lékárny si tak navíc přijdou na asi 3 miliardy Kč ročně). Poplatky mohou sice odradit pojištěnce od zbytečných návštěv, naopak ale motivují zdravotnická zařízení k častějším, či formálním vyšetřením, neboť jsou jejich dodatečným příjmem.
  • Regulační poplatky za položku na receptu zvyšují korupční prostředí ve zdravotnictví. Lékař přímo ovlivňuje příjmy lékáren. Typický případ, odposlouchaný z čekáren: lékař předepíše pouze jedno balení 2 léků, k tomu změří tlak , pacient zaplatí 3 x regulační poplatek a za dva týdny je v ordinaci znova.
  • Regulační poplatek má suplovat rozhodnutí lékaře a to je systémově zcela chybné. Jedině lékař přeci může poznat simulanta a naopak jen lékař může včas rozeznat symptomy závažného onemocnění. Náklady na léčení chronických případů jsou potom řádově vyšší.
  • Zcela absurdní je fakt, že pojišťovny mohou pokutovat poskytovatele zdravotní péče za nevybírání poplatků, neboť
    • nemají jiný mechanismus jak výběr poplatků kontrolovat než udání
    • pokutovat někoho za to, že si dobrovolně sníží příjem je proti zdravému rozumu

Intermezzo 3

  • Co poplatky regulují, když o vyšetřeních a medikaci rozhoduje lékař?
  • Nejsou poplatky jen úplatky lékařům a lékárnám za dočasnou loajalitu?
  • Nebylo zavedení poplatků jen testem co pacient snese?
  • Nevezme-li zdravotník vnucený úplatek, tak je to protizákonné?
  • Je správná funkce regulačního poplatku, když rodiče budou léčit mononukleózu dětí acylpirynem, protože jí budou považovat za chřipku?
  • Nepovedou poplatky ve svém důsledku ke zhoršení zdravotního stavu, zejména u starších pacientů?

Převod zdravotnických zařízení na akciové společnosti

  • Převod ohrožuje princip solidarity zdravých s nemocnými, protože péče o vážně nemocné může být v akciových zařízeních výrazně omezena. Akciové společnosti mohou preferovat smlouvy jen s některými pojišťovnami a omezovat služby pro ostatní pojištěnce
  • Akciová zdravotní zařízení se boudou specializovat na nejčetnější úkony a omezí specializovaná provozně drahá pracoviště. Nastane hon na snižování nákladů na úkor kvality.
  • Pokud se zdravotnické zařízení a.s. dostane do potíží (finančních, majetkových, právních ...) bude to mít obrovský regionální dopad na pacienty
  • Akciová zařízení budou v rámci péče nabízet, doporučovat případně nutit pacientům i své komerční aktivity.
  • Při majetkovém propojení s dodavateli (které u akciových společností nelze vyloučit, spíše předpokládat) dojde o odčerpávání prostředků, typicky do farmaceutických a distribučních firem.
  • Akciové společnosti mají primárně za úkol generovat zisk pro akcionáře. To je v rozporu s posláním zdravotnictví jako služby obyvatelstvu. Kritériem pro zdravotnictví není výše zisku, ale zdravotní stav obyvatelstva. Výplaty dividend akcionářům jsou tunelováním prostředků určených na zdravotní péči.
  • Vlastnictví akciových zařízení bude velmi neprůhledné, vzpomeňme jak byla síť pražských hotelů prodána společnosti s lybijskou účastí. BIS se divila a vláda konstatovala, že do vlastnictví soukromých firem nelze zasahovat. Hrozí značné riziko, že prostředky určené na zdravotní péči občanů zmizí v zahraničí.
  • Akciové společnosti jsou obecně málo odolné proti bankrotu. Většina „divoce založených“ bank, privatizačních fondů či kampeliček v minulosti zkrachovala. Velké banky musel zachránit stamiliardovými injekcemi státní rozpočet.
  • Ani částečné vlastnictví akcií státem není dobrým řešením, viz ČEZ, který vyplácí miliardové odměny managementu, dividendy akcionářům, zatímco občanům prodává energii dráž, než ji vyváží. Mimoto je otázkou času, kdy se vláda rohodne akcie prodat.

Převod zdravotních pojišťoven na akciové společnosti

  • Pro transformaci pojišťoven v akciové společnosti platí stejné argumenty jako pro zdravotnická zařízení, s tím že možná rizika jsou vzhledem k počtu pojištěnců daleko větší
  • Zatímco zdravotnictví je podfinancováno a lékaři podhodnoceni, pojišťovny budou vyplácet finančním spekulantům dividendy.
  • Pokud se stane, že zaměstnavatel, zdravotnické zařízení a zdravotní pojišťovna budou majetkově propojeny, což je velmi pravděpodobné, hrozí obrovské riziko, že finanční toky ve zdravotnictví budou naprosto neprůhledné a dostanou se zcela mimo veřejnou kontrolu.
  • Pojišťovny mohou snadno omezit přístup svých pojištěnců ke kvalitní, ale drahé péči tím, že se špičkovými pracovišti neuzavřou smlouvu.
  • Při majetkovém propojení se zaměstnavatelem a zdravotnickými zařízeními nebude možné včas detekovat finanční problémy a tunelování, což může vést k zadlužení a krachu pojišťovny. Náklady nakonec ponese státní rozpočet.
  • Pojišťovny a.s. zavedou řízenou péči, omezí přístup svých pojištěnců jen na vybraná zařízení a budou na své klienty vyvíjet nátlak ke koupi svých komerčních produktů.

Intermezzo 4

  • Nejde jen o snahu odčerpat prostředky na zdravotnictví jinam? Ušetřit na zdravotní dani, kterou musí zaměstnavatel za své zdravé zaměstnance platit?
  • Není to snaha o vytvoření nestátního zdravotnického monopolu?
  • Nehrozí při majetkovém propojení zaměstnavatele, pojišťovny a zdravotního zařízení zvýšené riziko zneužití zdravotních dat pacientů?
  • Co se stane, až se většina zdravotníků přesune do zemí, v nichž lékařská péče zůstane pod veřejnou kontrolou?
  • Nebudeme za čas sledovat naše úspěšné zdravotnické manažery v reportážích z ostrovních republik?

Co se stane až silný finanční spekulant ovládne zdravotnictví? Kdo a za jakým účelem bude s akciemi zdravotnických zařízení spekulovat? A vůbec, není za celou reformou právě jen finanční spekulace?

                 
Obsah vydání       10. 6. 2008
10. 6. 2008 Konec Peacelandu v Čechách? Karel  Dolejší
10. 6. 2008 Ne základnám: Protestujeme proti vyklizení kóty 718
10. 6. 2008 Kóta 718: Měli cíl nebýt cíl. Čest jejich památce.
10. 6. 2008 Slabší čeští dopravci začnou brzo krachovat
10. 6. 2008 Kubiceho novináři opět objektem vyšetřování - tentokrát NBÚ Štěpán  Kotrba
10. 6. 2008 Právo na odpověď? Na Slovensku nejspíše nutnost. Bohužel. Štěpán  Kotrba
10. 6. 2008 Slovenští zdravotně poškození chtěli restrikci potratů
10. 6. 2008 Nejde o projev náboženské blouznivosti Boris  Cvek
10. 6. 2008 Státní zakázku za 115 miliard Kč nelze uspěchat Kateřina  Konečná
10. 6. 2008 Otevřenost Boris  Cvek
10. 6. 2008 Vláda zlikviduje až 270 špatných škol
10. 6. 2008 V Evropě zintenzivňují protesty proti drahotě pohonných hmot
10. 6. 2008 Výsledkem reformy zdravotnictví bude demontáž principů solidarity Pavel  Drs
10. 6. 2008 Učitelé jsou špatní, protože jsou chudí II
10. 6. 2008 Dobří učitelé byli vypráskáni už dávno
10. 6. 2008 Návod na použití při odkupu obecního nájemního bytu František  Beneš
10. 6. 2008 Xenii Egon  Bondy
9. 6. 2008 Výzkumný projekt o roce 1989 - hledáme padesátníky a šedesátníky
10. 6. 2008 Zdánlivá arogance intelektuálů, anebo Vzdělanost je problémem celé společnosti Uwe  Ladwig
10. 6. 2008 Dobří učitelé již byli ze škol vypráskani - už dávno, kroky předchozích vlád Pavel  Drs
10. 6. 2008 Knížecí rady profesorů Petr  Gočev
10. 6. 2008 Bohunk (bouhank) (am.) František  Řezáč
10. 6. 2008 Úroveň absolventů vysokých škol Václav  Špíka
10. 6. 2008 O matematice
9. 6. 2008 České školy jsou prostředím strachu, konformity a tuposti Boris  Cvek
9. 6. 2008 Vysoká škola ve mně kritické myšlení nikdy nepěstovala
9. 6. 2008 Čeští učitelé angličtiny často nejsou schopni s nikým vůbec hovořit anglicky Fabiano  Golgo
9. 6. 2008 Czech English teachers often are not able to carry a conversation in English... Fabiano  Golgo
10. 6. 2008 Ne všichni učitelé angličtiny jsou hrozní
10. 6. 2008 O Čulíkově biči a společenské kauzalitě
10. 6. 2008 Kopání do učitelů
9. 6. 2008 Žákova matematika Pavel  Zoch
10. 6. 2008 Učitele s menším nárokem na výšku platu Bohumír  Tichánek
10. 6. 2008 Učitelé jsou špatní, protože jsou chudí
10. 6. 2008 Neomezený počet géniů a konstantní počet hus Štěpán  Kotrba
10. 6. 2008 Neznalost Jan  Čulík
9. 6. 2008 Vypráskat je nutno především tyto zoufalce Jakub  Žytek
9. 6. 2008 Stávka zaměstnanců není o kvalitě František  Řezáč
9. 6. 2008 Talent není klíčový
9. 6. 2008 Problém možná nejsou jen učitelé, ale cíle vzdělávání Štěpán  Kotrba
9. 6. 2008 Proč se při diskusi o stávce učitelů vůbec nemluví o otřesné kvalitě českého školství? Jan  Čulík
9. 6. 2008 Učitelé, jejich bídné platy a hra na demokracii
10. 6. 2008 F. X. Šalda: "Karel Čapek byl tichošlápek!"
10. 6. 2008 Válka Čechů s Robertem B. Pynsentem Lukáš  Borovička
10. 6. 2008 Nejde o válku Čechů s Robertem Pynsentem Jan  Čulík
10. 6. 2008 R. B. Pynsent a pár facek Jan  Makovička
10. 6. 2008 Všechno tu na světě již bylo, aneb básník se může vysmát ješitným literárním vědcům Štěpán  Kotrba
9. 6. 2008 Evropou obchází strašidlo Ladislav  Žák
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008