Poslanci a poslankyně odmítli bod oficiálně zařadit kvůli tomu, že jim byl návrh rezoluce, podle názoru některých z nich, rozdán pozdě. Námitku proti zařazení bodu na čtvrteční jednání sněmovny přednesl poslanec Vladimír Koníček (KSČM). Upozornil na to, že text rezoluce byl poslancům a poslankyním rozdán ve čtvrtek ráno a odvolával se při tom na jednací řád sněmovny. "Sněmovní tisk, nejde-li o návrh zákona, se poslanci doručí nejméně čtyřiadvacet hodin před jeho projednáváním," řekl Koníček. Předseda sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) vyslovil jiný názor. "Myslím si, že to není sněmovní tisk, ale že je to pouze usnesení pro informaci," řekl Vlček.   Sněmovna přesto zařazení bodu neschválila. Pro zařazení hlasovali jen přítomní poslanci a poslankyně z klubů SZ, KDU-ČSL vyjma dvou poslanců, ODS vyjma dvou poslanců a jedné poslankyně a dva nezařazení poslanci. Z opozice zařazení rezoluce na čtvrteční program podpořil jen David Rath (ČSSD).

Rezoluce bude možná projednána na úterním jednání sněmovny. Někteří poslanci a poslankyně ale avizují, že ji nepodpoří. "Na jednu stranu nám nevadí, co dělají Američané na Guantánamu, jak se v USA zatýkají demonstranti, co se děje v Súdánu... Nezajímáme se o to, že jednotky NATO šikanují Srby v Kosovu. Mohla bych pokračovat. Ale protože se to teď politicky hodí jedné straně 'pravdy a lásky'a někteří mají pocit, že by se tím mohli politicky prezentovat, vadí nám Tibet. To mi přijde nevkusné. Dokud se nezačneme chovat tak, že lidská práva jsou univerzální a nezačne nás zajímat dalších pětatřicet států, kde jsou porušována, pro nic takového nikdy ruku nezvednu. Deklarace o nedělitelnosti lidských práv, která je v návrhu, nestačí," řekla gitĚ kupříkladu místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Kateřina Konečná (KSČM). "V Tibetu navíc dnes už žije devadesát procent původního obyvatelstva. Týden jsem tam byla, mluvila jsem i s Tibeťany a vůbec mi nepřišlo, že by se tam dělo to, co je v Česku dlouhodobě prezentováno. Lidi se tam vracejí, mniši jsou v klášterech, čínská strana do Tibetu investuje -- postavila tam moderní letiště, železnici... Oproti tomu třeba na Havaji, kterou kdysi Američané obsadili jako jeden ze svých států, je jen devět procent původního obyvatelstva," dodala Konečná. Že v Tibetu žije většina Tibeťanů a Tibeťanek, při nedávné návštěvě poslaneckého klubu SZ uvedl také evropský zástupce organizace International Campaigne for Tibet (ICT) Stewart Watters . Podle jeho slov žijí ale většinou na venkově v nuzných podmínkách, kdežto v tibetských městech žijí a podnikají převážně Číňané a Číňanky. Ročně podle něj ze země odchází na tři tisícovky původního obyvatelstva.

Obdobný názor jako Konečná zastává poslankyně Anna Čurdová (ČSSD). "Poslanecká sněmovna by měla přijmout usnesení, které bude odsuzovat násilí obecně, nejenom v Tibetu. Není to jediné místo na světě, kde k násilnostem dochází. Proč ne rezoluce odsuzující násilí v Iráku nebo v Kosovu? S tibetským lidem soucítím, z nezávislých zdrojů jsem ale informována o tom, že zchladit hlavu by měly obě strany -- čínská i tibetská," řekla Čurdová. Předsedkyně poslaneckého klubu SZ a sněmovní Skupiny přátel Tibetu Kateřina Jacques , která vznik rezoluce iniciovala, má za to, že pokud je na stole aktivita k Tibetu, je sice věcně správné poukazovat na to, že problémy jsou i jinde, nemělo by to ale podle ní být důvodem k tomu, aby byla daná rezoluce zablokována. "To je nepraktický argument. Je to podobné, jako kdybyste řekla, že nechcete hlasovat o protikuřáckém zákonu, protože máme i jiné škodlivé vlivy, třeba kvalitu potravin. To je sice pravda, ale přece to nemůže být důvodem k tomu, proč se jednomu tématu nevěnovat. Ať přijdou kolegyně s jinými tématy, budou-li shledána jako podstatná, určitě se jimi můžeme zabývat," řekla gitĚ Jacques. Přijetí rezoluce podporuje také poslanec Zdeněk Lhota (ODS). "Pořád se ve sněmovně mluví o tom, že bychom neměli být lhostejní vůči druhým a nehledět pouze na své zájmy. Přijetí rezoluce je jednou z možností, abychom to dokázali v praxi. Lidem v Tibetu je potřeba poskytnout nejen morální podporu. Nějaká čtyřiadvacetihodinová lhůta pro sněmovní tisk v době, kdy je třeba jednat rychle, mě v tomto případě vůbec nezajímá," řekl gitĚ Lhota.

To, že sněmovna bod na svůj čtvrteční program nezařadila, mrzí i poslankyni Jacques. "Je to škoda, dokument se vztahuje k aktuálnímu dění v Tibetu. Mrzí mě to i proto, že včera jsme se s kolegy dohodli na tom, že bod projednán bude a že je zájmem nás všech, aby se tak stalo do konce stávajícího týdne. Na včerejším večerním jednání zahraničního výboru jsme dokonce návrh prohlášení schválili téměř plným počtem hlasů -- pouze tři z nás se hlasování zdrželi. Text je podle mě vyvážený -- dobře odpovídá rozložení politických sil a demokratické tradici parlamentu po roce 1989. Navíc navazuje na jiná usnesení, která přijaly Senát nebo vláda," řekla gitĚ Jacques. "Pokud se podaří tento bod projednat a schválit na úterní schůzi, bude to stále ještě docela dobrá zpráva," dodala. V návrhu rezoluce jsou vedle výzev k zastavení násilí a apelu na české politiky a političky, aby upozorňovali na porušování lidských práv v Číně a Tibetu, uvedeny i další body. Kupříkladu, aby čínská vláda umožnila zástupcům a zástupkyním světových sdělovacích prostředků vstup do Tibetu. Dále, aby byli do oblasti, za účelem objasnění událostí posledních dnů, vysláni zástupci a zástupkyně Organizace spojených národů a Červeného kříže. Návrh také vyzývá k politickému řešení práv tibetského lidu, které by reflektovalo zájmy a přání Tibeťanů a Tibeťanek a jejich kulturní a náboženskou svébytnost. Podporuje také účinné pokračování dialogu mezi dalajlámou a představiteli Číny, přičemž řešení situace by mělo podle návrhu vycházet ze závěrů daného dialogu.

Autorka je interní redaktorkou gitY.