Náhle nevadí, že tradičně se prezident (a další ústavní činitelé) u nás volil dosud tajně. Najednou skoro nikdo neví, že tajná volba, pokud je opravdu tajná, brání podplácení a nepřípustnému nátlaku a vydírání. Najednou nevadí, že veřejná volba dává do rukou rozhodující moc stranickým sekretariátům a tím vlastní smysl demokratické volby je zpochybňován. Jen poznamenávám ještě, že hlasování v parlamentu (např. schvalování zákonů) je oprávněně a samozřejmě veřejné, protože voliči mají právo vědět, jak jejich zvolení zástupci hlasují, ale myslím si, že volba osob má subjektivní rozměr, zasahuje do mezilidských vztahů, může dělat z přátel nepřátele atd. Tajná volba volitele chrání. Chápu proto senátora Bartáka, že se nechce účastnit veřejné volby.

Před volbou kolovaly různé seznamy "zrádců a odpadlíků"(i když neměla-li ČSSD volbu Jana Švejnara ve volebním programu lze těžko hovořit o zrádcích), kteří se chystali hlasovat jinak, než rozhodl sekretariát nebo předseda strany. Je pravděpodobné, že v ČSSD by se tací, kteří jsou ochotni podlehnout různým tlakům zvenčí , skutečně našli. Protože jsme nejednotní a někteří z nás jsou možná i vydíratelní, je to dostatečný argument ke změně způsobu volby? Už dříve tady byli nebo jsou poslanci Teplík, Wagner, Melčák, Pohanka a nyní snad další poslanec. Ale toto přece nemůže být důvodem ke změně pravidel volby prezidenta. Problém je o to složitější, že oba kandidáti Klaus i Švejnar se hlásí k pravici a mnohý levicový volič (některé poslance ČSSD z toho ovšem nevyjímaje) nesdílí nadšení ani k jednomu z nich.

Nicméně můžeme si položit otázku, proč právě v sociální demokracii se vyskytují odpadlíci nejčastěji. Proč je ČSSD tak málo vnitřně pevná a odolná vůči vnějším tlakům konkurenčních stran? Není to proto, že by náhle někdo ve straně názorově prozřel a stal se ze Šavla Pavlem. Odpověď dává, myslím si, Ilja Herold v článku Meditace starého pána (Poznámky 98 k otázkám míru a spravedlnosti, 08/01): "Sociální demokracie vlastně žádný politický program nemá. Ano, nešetří sliby, - a přiznejme si, že sliby v mnohém ohledu lákavými a žádoucími. Kéž by je chtěla i mohla splnit a také splnila. Ale vždy jde jen o přístupy a postoje oportunní: tedy sice milé a líbivé,- ale zpravidla krátkodobé, bezkoncepční a povrchové. Léky, léčbu, prevenci...ale dokonce ani studijní obory a laboratoře na neduhy, jimiž choří náš svět, a které se již v rozsáhlých oblastech proměňují na pandemii, sociální demokracie nemá, nevede a neplánuje".

ČSSD je obvykle považována za stranu levicovou, nicméně ve skutečnosti často dělá politiku spíše pravicovou. V bibli ve Zjevení Jana v kapitole 2 (v překladu Františka Žilky) stojí psáno: "Znám tvé skutky, nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! Takto však, protože jsi vlažný, ani studený, ani horký, vyplivnu tě z úst". ČSSD rostou v poslední době volební preference a stranám vládní koalice (zejména ODS) volební preference se snižují. Není to - domnívám se - v první řadě důsledkem politiky ČSSD, ale mnohem spíš je to důsledkem neuvěřitelně zpozdilé nekulturní asociální politiky ODS. ČSSD má ale ze všech parlamentních stran nejméně pevné voličské jádro, volební fraška na Hradě našim politickým stranám a politikům na důvěře nepřidá, nejméně pak ČSSD.

V pátek bude mít ta smutná volební komedie na Hradě další pokračování. Doufám, že poslanci nedojmou své voliče opět až k slzám. ČSSD role, kterou hrála v první volbě českého prezidenta, vůbec neslušela.