Avšak tentokrát, přestože měla možnost nominovat Johna Edwardse, populárního bývalého (a také bílého) senátora ze Severní Karolíny a demokratického kandidáta na viceprezidenta z roku 2004, právě tohoto kandidáta již z nominace vyloučila -- a to ve prospěch ženy (Hillary Clintonové) a černocha (Baracka Obamy). A to nikoli nějaké obyčejné, běžné ženy nebo černocha, ale ve prospěch ženy, kterou mnoho z bílých Jižanů, kvůli nimž Demokraté dříve bílé Jižany nominovali, považuje za vrchol zla a kosmopolitního feminismu, a ve prospěch černocha, jehož otec byl muslim a který jako dítě chodil v Indonésii dva roky do muslimské školy.

Že Hillary Clintonová je ve skutečnosti schopný a "standardní" politik (i když jako kandidátka je poněkud nudná a postrádá charisma), jí bude -- podle uvedené tradiční demokratické moudrosti -- málo platné, protože v jižních státech prostě nemůže vyhrát, stejně jako tam nemůže vyhrát Barack Obama, ačkoliv je (a vždy byl) křesťan (byl vychováván svou křesťanskou matkou) a je velmi inteligentním (byl např. prezidentem prestižního časopisu Harvard Law Review) a charismatickým kandidátem. Jedním z problémů, kterým Clintonová nebo Obama budou v této souvislosti muset čelit, je pomlouvačná kampaň, kterou republikáni umí velmi dobře. A jestliže byli v roce 2004 schopni nabourat prezidentskou kampaň válečného hrdiny Johna Kerryho, když v reklamních spotech naprosto bez důkazu tvrdili, že Kerry nikdy nebyl ve Vietnamu zraněn a purpurové srdce za válečná zranění od armády vymámil bůhvíjak, bylo by těžké představit si, že takové republikánské pomluvy může unést kampaň Clintonové nebo Obamy. Už se například objevily e-mailové a blogové "fámy", že Obama je opravdu muslim, a že přísahu v Senátu složil ne na Bibli, ale na Korán. A v televizi už republikánští dvorní novináři několikrát zkomolili jeho jméno -- samozřejmě naprosto neúmyslně --, když je vyslovili jako "Osama".

Je proto trochu podivné, že vedení demokratické strany i její hlavní mecenáši podpořili Clintonovou a Obamu, a ne Edwardse. Asi vědí něco, co neví nikdo jiný, tj. že tradiční strategie již z nějakého důvodu neplatí, a že Clintonová nebo Obama může vyhrát. Nakonec jedním z našich klišé přece je, že "v politice je vše možné".