6. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 2. 2008

Zneužívaná tragédie hladomoru

Již delší dobu se někteří ukrajinští představitelé snaží zneužít tragédie třicátých let, jejíž završení si připomínáme v tomto roce, hladomoru v tehdejším Sovětském svazu v letech 1932 až 1933. Nejde ovšem jen o vnitřní záležitost Ukrajiny, ale aktivity politiků zejména z "oranžového" tábora ve svém důsledku zatěžují i mezinárodní vztahy v širším měřítku. Navíc naprosto nechutným je srovnávání této tragické etapy dějin Ukrajiny s osudem Židů a jejich vyhlazování německým nacistickým režimem. Situace došla tak daleko, že úpornost, se kterou ukrajinští politici dávají rovnítko mezi hladomorem ve třicátých letech a holocaustem, byla izraelským ministerstvem zahraničí charakterizována jako překračující přípustnou míru.

Snahy prohlásit události třicátých let za "akt genocidy ukrajinského národa" ze strany vedení tehdejšího SSSR se začaly prohlubovat zejména s nástupem stran "oranžové" koalice a Viktora Juščenka do funkce prezidenta. Juščenko se postupně obrací na národní parlamenty světa, včetně českého Parlamentu, problém je otevírán na půdě OSN, jedná o něm UNESCO, v poslední době v souvislosti s letošním 75. výročím je vnesen do pozornosti Evropské unie.

Větší podporu ukrajinské iniciativy nenašly třeba v UNESCO, kde byl naposledy na 34. zasedání Generální konference návrh na uznání "genocidy ukrajinského národa" stažen z programu. Historické pravdě a ne aktuálním politickým zájmům spíše odpovídá přijaté usnesení, které vyjadřuje lítost nad oběťmi hladomoru nejen na Ukrajině, ale i v Rusku, Kazachstánu a dalších republikách tehdejšího SSSR. Vypovídající je jistě také doporučení, aby tyto státy společně posoudily účast na akcích připomínajících 75. výročí tragédie.

Podobně Ukrajina neuspěla ani na půdě Organizace spojených národů, ačkoli se jí dostalo podpory Spojených států, nebo také např. Kanady a Argentiny, kde mimochodem žije nemalá ukrajinská emigrantská komunita, a několika dalších nejbližších spojenců Washingtonu. Není však bez zajímavosti, že kyjevské snahy je ochotno podpořit i několik afrických států z velmi zajímavého důvodu. Ukrajina totiž odvozuje od případného uznání hladomoru za genocidu nárok, zatím vznášený neoficiálně, nejen na morální satisfakci, ale také materiální odškodnění od Ruské federace. Africké země by z toho chtěly odvodit právo na podobné odškodnění od bývalých koloniálních metropolí za koloniální léta, případně také za otroctví.

Podpora Spojených států ukrajinským snahám se neprojevila jen na půdě OSN, již v říjnu 2006 totiž americký Senát přijal rozhodnutí, které umožňuje postavit na území Washingtonu na pozemku ve federálním vlastnictví památník obětem hladomoru. Není v té souvislosti bez zajímavosti, že na jeho výstavbě se má podílet nejen ukrajinská emigrace, ale přispět má i Kyjev, a to v situaci, kdy na Ukrajině obdobný památník nestojí. V tomtéž roce Kongres také jmenoval zvláštní komisi, která zkoumala důvody hladu a došla k rozhodnutí, že postup tehdejšího sovětského vedení může být srovnáván s genocidou. Je samozřejmě s otazníkem, nakolik takovéto usnesení může být odborné historicky a nakolik je determinováno politickými zájmy.

Mnohá historická fakta a dokumenty o hladomoru v letech 1932 až 1933 v tehdejším SSSR - jak již uvedeno nejen na Ukrajině, ale i v dalších svazových republikách včetně Ruska - ukazují, že šlo o souběh řady příčin. Patří mezi ně, vedle nepominutelných klimatických vlivů, také špatná národohospodářská a politická rozhodnutí komunistické vlády a osobně i J. V. Stalina. Důkazy o záměrných rozhodnutích proti ukrajinskému a jiným národům však "nacházejí" jen politici, ale ne historici.

Nyní v souvislosti s letošním výročím hladomoru se ukrajinské vedení upřelo na Evropskou unii a Evropský Parlament, aby po neúspěchu na půdě OSN alespoň tady bylo přijato usnesení nebo deklarace uznávající hladomor za plánovanou likvidaci ukrajinského národa. S takovými snahami již "oranžový" Kyjev lobuje v parlamentních frakcích. Je dokonce možné, že proti reálné pravdě i zájmům evropských zemí najde spojence jednak mezi těmi, kteří vždy sledují washingtonské politické zájmy, jako je kupříkladu vždy věrný Javier Solana, nebo z jiných důvodů kupříkladu představitelů Polska nebo pobaltských států. Zneužívání černých stránek minulosti evropských států a národů pro současné politické zájmy je ovšem nanejvýš škodlivé a dokonce i nebezpečné pro společnou evropskou budoucnost. V některých případech dokonce i mimořádně nemravné.

O této nemravnosti v souvislosti je možné s mimořádnou naléhavostí mluvit právě v souvislosti s řadou kroků ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. Ten se snaží získat občasnými vystoupeními židovské spoluobčany Ukrajiny i podporu Izraele pro srovnávání období ukrajinského hladomoru s holocaustem. Současně ovšem prohlašuje hrdinou Ukrajiny Romana Šucheviče, který se jako velitel praporu Nachtigal podílel v létě 1941 ve Lvově na pogromu Židů - o život jich přišlo čtyři tisíce. O zločinech příslušníků band UPA - OUN na ukrajinských a polských Židech je také dostatek důkazů, nemluvě o zcela programové - a skutečné - genocidě Poláků na Volyni nebo v Haliči. A Viktor Juščenko? Ten tyto zločince považuje za "bojovníky za svobodu Ukrajiny" a dává je na roveň účastníků boje proti německým fašistům za II. světové války.

Nejen politické využívání nešťastných obětí hladu v letech 1932 až 1933, ale i cynické zneužívání obětí holocaustu, rozmělňování této židovské tragédie ve svědomí lidstva srovnáváním s nesrovnatelným za současné glorifikace válečných zločinců je nechutné a hodné odsouzení. Je ale jistě naopak třeba si připomenout události staré 75 let, tak jak to například zmiňuje UNESCO. S pietou a bez odpuzujícího politického cynismu.

autor je editorem analytického serveru Publica

                 
Obsah vydání       6. 2. 2008
6. 2. 2008 Klaus horší Švejnara Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 Tzv. "superúterý" nepřineslo rozhodující výsledky
6. 2. 2008 Čurdová: Na výchovu dětí většina médií rezignovala Irena  Ryšánková
6. 2. 2008 Zprávy o hospodářské situaci, neboli Podívat se na to, komu věřit Uwe  Ladwig
6. 2. 2008 Nepanikařte! Radovan  Baroš
6. 2. 2008 České řeky jako kanály František  Řezáč
6. 2. 2008 Vatikán je otevřeně proti válce v Iráku Boris  Cvek
6. 2. 2008 Výhledy a rizika ochrany osobních dat v ČR Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 Michael  Marčák
6. 2. 2008 Lidstvo proti sobě Oskar  Krejčí
6. 2. 2008 Zneužívaná tragédie hladomoru Stanislav  Kliment
6. 2. 2008 Ukrajinský hladomor jako přírodní katastrofa? Boris  Cvek
6. 2. 2008 Proč ty emoce, pane Cveku? Leopold  Kyslinger
6. 2. 2008 "Analytický server Publica" není zrovna důvěryhodný zdroj Petr  Nachtmann
6. 2. 2008 Zneužívané tragédie Stanislav  Kliment
6. 2. 2008 Nikdy jsem nebyl komunistou Stanislav  Kliment
6. 2. 2008 Pákistán testuje jaderné balistické rakety
6. 2. 2008 Islámské studentky lékařství "odmítají dodržovat hygienické předpisy"
6. 2. 2008 Američtí prezidentští kandidáti "mají vzdálený český původ"
6. 2. 2008 I mezi kameny Jiří  Pištora
6. 2. 2008 Učitel a žák? Klaus versus Švejnar Zdeněk  Štancl
6. 2. 2008 Xeonofobie mezi řádky Fabiano  Golgo
6. 2. 2008 Diskuse o Clintonově charakteru a Golgově doutníku Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 O co Golgovi jde? Jiří  Jírovec
6. 2. 2008 Poplatky pro děti jsou v rozporu s Úmluvou OSN Andrea  Cerqueirová
5. 2. 2008 Totální blokáda "největšího vězení pod širým nebem na světě" v Gaze a hrobové ticho Daniel  Veselý
6. 2. 2008 Dohoda, nebo loupež tisíciletí? Ladislav  Háva
6. 2. 2008 Nekřesťanská morálka křesťanských demokratů Petr  Dvořák
6. 2. 2008 Nepochopení Boris  Cvek
6. 2. 2008 Co je to za socialisty? Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 Negativní strana podporuje olympijádu Wenzel  Lischka
5. 2. 2008 Americké firmy korumpují irácké poslance Anna  Voňavková
6. 2. 2008 Sistáního fatwa proti korupčnímu zákonu Vítězslav "Vitex" Dvořák
6. 2. 2008 Je nesmysl vést o docházející energetické zdroje války Mojmír  Babáček
6. 2. 2008 Bláboly Fidela Castra II
6. 2. 2008 Jsem proti nelidskosti feministické totalitní ideologie
5. 2. 2008 Je ten "super úterek" pro nás v ČR "nic moc"? Miloš  Dokulil
5. 2. 2008 Británie plánovala postavit v Afghánistánu pro Taliban výcvikový tábor
5. 2. 2008 Chce Bůh radar a rakety? Milan  Daniel
5. 2. 2008 Přehnali novináři nebezpečí ptačí chřipky? Jan  Čulík
5. 2. 2008 Není to mýtus, ale skutečný obraz naší společnosti
5. 2. 2008 Trestní oznámení v souvislosti s distribucí knihy Harry Potter a relikvie smrti
5. 2. 2008 Britský princ Andrew kritizoval USA za iráckou válku
5. 2. 2008 Radar, který si poradí s klamáním? Stanislav  Kaucký
5. 2. 2008 Bling-bling: Francie hlásí Sarkozyho volný pád Josef  Brož
5. 2. 2008 Gorbačov se bál vážně hovořit s Bushem o Německu
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007