5. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 2. 2008

ČLÁNEK, KTERÝ ODMÍTLY HALÓ NOVINY

Bojíte se socialismu?

J.Heller, F.Neužil a kol.: Bojíte se socialismu?, nakladatelství Periskop Příbram 2007, 196 str., ISBN 978-80-87077-01-6

V říjnu roku 2007 vyšla publikace skupiny levicově orientovaných autorů pod názvem "Bojíte se socialismu?", jejímž dosti ambiciózním cílem je nejen přispět k diskusi o minulosti i budoucnosti socialistického konceptu obecně i v z hlediska lokálních českých a československých zkušeností, ale i tuto diskusi posunout a zformulovat ucelenější a teoreticky propracovanější paradigma, které by jednak umožnilo uchopit a pochopit minulost socialismu včetně jeho (dočasné) porážky a zadruhé vydefinovat základní kontury a podmínky jeho revitalizace v budoucnosti. Už z tohoto hlediska nepochybně stojí tato publikace za povšimnutí, neboť se snaží o tématickou komplexnost a určitou teoretickou sevřenost a provázanost a nezůstává na úrovni povrchních a oddělených sdělení o jednotlivých aspektech problematiky.

Publikace je rozdělena na tři základní části, charakteristicky mapující minulost, současnost i budoucnost.

V oddílu věnovaném minulosti, kde se zřejmě bude nacházet i nejvíce podnětů a pasáží, vyvolávajících konfrontační a nesouhlasné reakce, jsou obsaženy dvě kapitoly, nazvané "metodologická východiska analýzy prvního historického pokusu o nekapitalistickou společnost-protosocialismu" a "Krize protosocialismu a jeho zánik". Název těchto částí napovídá, že autoři pro první fázi socialistické společnosti, která se zkonstituovala po revoluci v Rusku v řadě zemí světa a která ještě v některých zemích existuje dosud, používají pojem "protosocialismus", který považují za určitou nedokonalou formu skutečného socialismu v zásadě předurčenou díky této nerozvinutosti k historické porážce a zániku, a který dokonce definují přesně vymezenými rysy a charakteristikami.

Vyústěním této části je komplexní definice "protosocialismu" jako "velmi omezeného kroku dopředu v základní otázce zespolečenštění výroby", který sice "dokázal dočasně zlepšit životní úroveň a sociální zabezpečení občanů", nedokázal však zejména "dlouhodobě rozvíjet aktivitu, iniciativnost a odpovědnost občanů" a "nedokázal být dlouhodobě životaschopnou alternativou kapitalismu". Autoři z těchto skutečností vyvozují základní závěr, který se zřejmě stane předmětem intenzivních polemik, že "nová forma socialismu nemůže být nějakou v dílčích prvcích vylepšenou verzí protosocialismu ... a musí být zásadní systémovou negací kapitalismu a protosocialismu". Není pochyb o tom, že téze tohoto typu, stejně jako tvrzení o třídním charakteru společnosti v "protosocialismu" spjatém s v podstatě potlačovatelskou rolí řídícího aparátu nemohou nevyvolat řadu otázek a kontroverzních reakcí.

Problematikou současných rysů kapitalismu a těch jeho strukturálních rysů a kvalitativních prvků, které se mohou stát stavebními kameny v přechodu k nové, dokonalejší socialistické společnosti, se zabývá část druhá (Současnost), rozčleněná do tří kapitol ("Soudobý kapitalismus a předpoklady jeho systémové změny", "Všeobecná práce-hrobař kapitalismu", "Možné cesty změny vznikající v soudobém světě"). Uvedené kapitoly dokumentují určité posuny v sociálně-ekonomickém charakteru a struktuře soudobé kapitalistické společnosti, zejména pokud jde o růst významu intelektuálních činností a s touto změnou spojených posunů v rámci hodnototvorného a zhodnocovacího procesu kapitalistické výroby (snaha po vymezení pojmů lidský kapitál a kognitariátní kapitál v marxistickém teoretickém rámci). Závažnými poselstvími vyplývajícími z daného rozboru jsou sdělení, že" nevznikají žádné pochybnosti, že v soudobém kapitalismu jsou již dány dostatečné věcné předpoklady uplatnění principů socialismu", ale co chybí, "je adekvátní připravenost subjektivního faktoru". Velmi zajímavá je diskuse obsažená v této pasáži v části věnované možnostem revolučního, tj. kvalitativně převratného vývoje a jeho možných forem (gradualismus versus náhlá změna včetně role násilí a možností pokojného přechodu), velmi fundovaným a přesvědčivým způsobem dokumentující, že skutečná změna je dlouhodobější proces (předpokládající plné rozvinutí vlastních forem existence nastupující formace) procházející i některými ještě zvratnými stádii (viz nedávná zkušenost první fáze socialismu), nicméně je zde zároveň poukázáno na nárůst počtu "explozivních ohnisek" v soudobém kapitalismu, z nichž "může dojít k překvapivým útokům...a dokonce i trvalejším úspěchům".

V této souvislosti se studie nevyhýbá ani otázce možnosti či nemožnosti dosažení takovéto změny z hlediska teritoriálního rozsahu (otázka vzniku socialismu v jedné zemi).

Třetí část (Budoucnost), jejíž hlavní body lze charakterizovat názvy v ní obsažených kapitol ("Ekonomická podstata socialismu", Předpokládaná sociální struktura v budoucím socialismu", Politický systém v budoucím socialismu", Základní prvky sociální politiky v budoucím socialismu", "Společenské vědomí a ideologická nadstavba v budoucím socialismu", "Problémy kultury a informací v budoucím socialismu", "Základní charakteristiky socialismu"), je věnována poměrně detailnímu rozboru rysů předpokládané budoucí společnosti, někdy je dokonce tato detailnost až příliš hluboká (viz rozbory týkající se financování vzdělávacího systému), nicméně jsou zde rozhodným způsobem zformulovány "základní rysy socialismu 21.století", a to v zásadě v této podobě:

  • rychlý, efektivní a trvale udržitelný rozvoj
  • rozhodující role společenského vlastnictví (vzniklého ovšem svobodnou ekonomickou soutěží při pluralitě jeho forem
  • plánovité řízení socialistické tržní ekonomiky založené na převážně ekonomických nástrojích
  • sociální spravedlnost, vyjádřená rovností šancí pracovat i vyvíjet vlastnickou aktivitu
  • zajištění občanských práv a svobod pro všechny občany

Asi nejdiskutovanějším a nejkontroverznějším momentem je otázka vlastnické změny, tedy překonání soukromého vlastnictví. Jak říkají autoři,"skutečně základní, klíčovou změnu je třeba provést v oblasti vztahů vlastnických", nicméně nemělo by jít o jednorázové vyvlastnění, neboť "soukromé vlastnictví výrobních prostředků může se soukromým poměrně dlouhou dobu úspěšně koexistovat. Autoři se v rámci svého rozboru sociálně třídní struktury společnosti v rámci socialismu dotýkají i některých metodických otázek, kritizují nekompromisně zaměňování třídního a profesního pohledu na strukturu společnosti i směšování pojmu "dělník" s výkonem převážně fyzické práce a v této souvislosti analyzují také základní tendence a změny v charakteru práce.

Je tedy třeba znovu podtrhnout, že publikace má potenciál stát se významným příspěvkem k diskusím o minulosti, současnost a zejména budoucnosti levicového hnutí nejen v českých mantinelech, ale v širším mezinárodním měřítku, a určitě může dobře posloužit každému zájemci o tuto problematiku, dokonce i "nelevicovému", k prověření a utřídění vlastních názorů a poznatků.

ZDE

                 
Obsah vydání       5. 2. 2008
5. 2. 2008 Británie plánovala postavit v Afghánistánu pro Taliban výcvikový tábor
5. 2. 2008 Britský princ Andrew kritizoval USA za iráckou válku
5. 2. 2008 Žádejte od zaměstnavatelů minimální mzdu
5. 2. 2008 Radar, který si poradí s klamáním? Stanislav  Kaucký
5. 2. 2008 Jak to, že lékaři neprotestují? Alexandr  Grozněv
5. 2. 2008 Chce Bůh radar a rakety? Milan  Daniel
5. 2. 2008 Trestní oznámení v souvislosti s distribucí knihy Harry Potter a relikvie smrti
5. 2. 2008 Přehnali novináři nebezpečí ptačí chřipky? Jan  Čulík
5. 2. 2008 Švejnar: Knihovny jsou v Americe laboratoře, s iráckou válkou to bylo komplikovanější Jan  Mech
5. 2. 2008 Policie odposlouchávala poslance
5. 2. 2008 Gorbačov se bál vážně hovořit s Bushem o Německu
5. 2. 2008 Totální blokáda "největšího vězení pod širým nebem na světě" v Gaze a hrobové ticho Daniel  Veselý
5. 2. 2008 Diskotéka aneb Incident na dálnici Antonín  Brousek
5. 2. 2008 Michael  Marčák
5. 2. 2008 Bling-bling: Francie hlásí Sarkozyho volný pád Josef  Brož
5. 2. 2008 Národní urážka krásy, žen a mužnosti Sandra  Wain
5. 2. 2008 Je ten "super úterek" pro nás v ČR "nic moc"? Miloš  Dokulil
5. 2. 2008 Ztratili jsme víru v sebe samotné? Zdeněk  Roubal
5. 2. 2008 Biologická a společenská evoluce, neboli Vlastně nikdo neplánuje jako jediný Uwe  Ladwig
5. 2. 2008 Tisíceré díky za amatérský statut Britských listů
5. 2. 2008 Nadměrná ideologická a aktivistická potřeba škatulkovat Karel  Březný
5. 2. 2008 Britské listy? Jiří  Drašnar
5. 2. 2008 Bojíte se socialismu? Pavel  Janíčko
5. 2. 2008 Bojíte se socialismu? - Slovo autorů Josef  Heller, František  Neužil
5. 2. 2008 Nepřipomínejte mi minulost a já vám nebudu připomínat budoucnost Josef  Heller
5. 2. 2008 Tříkrálový dar Fidel Castro Ruz
5. 2. 2008 Blábol Fidela Castra
5. 2. 2008 Dopouštějí se členové vlády a další osoby závažné trestné činnosti? Václav  Drbohlav
5. 2. 2008 Co se všechno může stát po amerických prezidentských volbách
5. 2. 2008 Britské listy: Údiv, že něco tak překvapivého v dnešní době vůbec existuje
5. 2. 2008 Není to mýtus, ale skutečný obraz naší společnosti
4. 2. 2008 Od Hejdové ke Golgovi aneb nejen o jedné recenzi knihy Jana Čulíka Vladislav  Černík
4. 2. 2008 Nesouhlasím s panem Černíkem Jan  Čulík
5. 2. 2008 Citujme přesně František  Řezáč
4. 2. 2008 O slušnosti v české politice
4. 2. 2008 Volby tajné či veřejné. Politika špinavá? Miloš  Štěpánek
4. 2. 2008 Děti ze stanice S-Born Tomáš  Havlín
4. 2. 2008 Nizozemská péče o rodičky je špatná Lucie  Bottaro
4. 2. 2008 Bill Clinton: "Nebyli jsme vůči utrpení obyvatel Východního Timoru dostatečně citliví." Jana  Ridvanová
4. 2. 2008 Írán provedl test odpalovací rampy a otevřel vesmírné kontrolní středisko Štěpán  Kotrba
4. 2. 2008 Všechny dobré potenciály pana Topolánka Bohumil  Kartous
4. 2. 2008 Američané mají o radaru pochyby, Češi nikoliv Bohumil  Kartous
3. 2. 2008 Bitva o Stalingrad - 65 let poté Richard  Seemann
4. 2. 2008 Nechceme byť obohnaní plotmi Naomi  Klein
4. 2. 2008 Král Králů Jaroslav  Kuba
4. 2. 2008 Kdy se naučí Britské listy přijímat kritiku? Fabiano  Golgo
4. 2. 2008 Díky Fabianovi za chválu Jan  Čulík
4. 2. 2008 Ještě pár důležitých poznámek k stylu Britských listů Jan  Čulík, Fabiano  Golgo
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007