Vykopávání myšlenek z hlav, to je stylistika zdejších současných lidových pravičáků. To je jádro jejich poselství nám, českým a možná i evropským občanům. Vláda ve službách těchto svých voličů a obdivovatelů se snaží, jak to jen jde. Ale ještě se ji nepodařilo zastavit skvělý rozběh české ekonomiky zahájený za Paroubkovy vlády. Dělá sice vše pro snížení koupěschopnosti obyvatelstva a pro vytvoření masy nemotivovaných pracovníků, ale ekonomický propad (dobře známý z dřívějších případů nasazení mrtvé neoliberální doktríny na reálný život) přijde s odstupem. Ale už teď ti nejostražitější hledají nepřátele. Pro někoho jsou to přistěhovalci, ponejvíce z muslimských zemí, pro jiné zase Romové nebo třeba docela tradičně židé. Terč je stanoven.

Zatím pro uklidnění rozezleného obyvatelstva a pro zachování sociálního smíru stači každodenní ideologická masáž v médiích veřejné služby. Až se však jednou masy proletarizovaných příslušníků donedávna středních vrstev opravdu zvednou a budou se třeba zase u sv. Václava dovolávat svých ústavně zaručených a soustavně porušovaných občanských a sociálních práv, nastoupí svobodovská záloha. Nastoupí mlátičky. Tohle už je v dějinách vícekrát odzkoušeno.

Nastoupí svobodové, kteří nás budou mládit do hlav a budou se snažit vymlátit nám z nich touhu po svobodě a spravedlnosti. Pro socky se vytvoři tábory, kde bude o ně postaráno, aby majetné občany neobtěžovaly svým puchem a svou vulgaritou.

Jsem vysokoškolský pedagog a pokládám za katastrofu, že snad nějaké dvě třetiny studentů prezenčního (denního) studia jsou zaměstnaní. Studium je až na druhém místě. Studenti nemají čas chodit na přednášky a semináře, zaměstnavatelé by je nepustili. Kvalifikační práce se píší o víkendech a po nocích a podle toho vypadají. Ve Švédském království jsou asi Pavlem Svobodou zmíněné komunistické řeči realizovány v praxi a studenti tam opravdu mohou studovat. Z progresivních daní, které si obyvatelé svobodně odhlasovali, je stát solidárně podporuje tak, že (pokud řádně plní studijní povinnosti) jim vyplácí stipendium ve výši průměrného platu.

Jsou systémy, kde studují nadaní a stát ví, že se mu vyplatí vzdělání podporovat. A jsou systémy, kde vysoké školy slevují z požadavků a snaží se zalíbit i hlupákům, aby neztratily školné od jejich bohatých tatínků. V USA je nějakých 20 skvělých univerzit ověšených Nobelovými cenami, světová špička, ovšem se školným desítky tisíc dolarů za semestr, prostě školy pro děti multimilionářské a nadané zároveň. A pak jsou tam stovky "univerzit" ve kterých se prostě podle místního luxusu platí více či méně za diplom potomka a hlavním předmětem je baseball.

Přesvědčení, že sociální a občanská práva patří k sobě, ze mne nevymlátili estébáci a bachaři za čtyři roky pobytu v tvrdém ilavském kriminálu 1970 - 1974. Nezlomili mne ani tím, že mi dalších čtrnáct let bránili dělat práci, pro kterou jsem byl kvalifikován. Mám tedy pro strach uděláno. Stejné přesvědčení ze mne nevymlátí ani Pavel Svoboda a jeho ostří hoši.