11. 1. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 1. 2008

Budoucnost levice - na okraj další z nevěcných polemik

Po zveřejnění mého provokativního textu mi do schránky dorazil email redaktora jednoho internetového portálu, který se označuje jako levicový, s výzvou, abych zvážil možnost občas pro něj něco napsat. Než však ke mě chudera zpráva dorazila, upadla cestou hned do dvou jam -- a v každé z nich čekalo sedm obzvláště tvrdých kamenů, o které si pořádně natloukla.

Nad prvním výmolem stálo napsáno "Proč jsou v Čechách považovány všechny kritické texty za levicové?" a balvany na dně přidaly další hořké výzvy:

  • Kolik Čechů kdy vůbec četlo Chestertonovy maloburžoazní kritiky kapitalismu?
  • Vzpomene si někdo aspoň na Scrutonovy pamflety proti supermarketům?
  • Je katolická církev levicová?
  • Čím to, že jsou skoro všichni pravičáci, to jest nominální vyznavači silné individuality, v české kotlině tak zatraceně konformní?
  • "Středostavovské Češky," pravil nikterak skrupulózní Latinoameričan, "se sebou nechají dělat věci, kvůli kterým by se stejně společensky postavená Kolumbijka obávala, že bude za póvl a pouliční děvku." Kde jsou čeští konzervativci brojící proti zániku posledních rozdílů mezi vysokým a nízkým?
  • Není obhajoba historických výdobytků dělnického hnutí dneska setsakramentsky konzervativní?
  • Vezmeme-li v úvahu nadcházející energetickou krizi: Z čeho aktuálně žije hrdé rozlišování na pokrokové a reakční politické směry, které vůbec dává smysl jen na podkladě přesvědčení, že kdosi má dějiny na své straně?

Druhá jáma měla v záhlaví ještě podivnější slogan "Co dnes vlastně znamená levice?" a žulové šutry pořádně ostrých hran k tomu v runovém písmu přidávaly:

  • Jak myslet rozdíl mezi "svobodou" a prefabrikovanou slastí, dokud jsme zásobeni?
  • "Velkou předností šlechtického původu je, že umožňuje lépe snášet chudobu," zapsal si Nietzsche v roce 1880. Existuje ještě vůbec něco, co jako zdroj sebeúcty a sebedůvěry vyváží nedostatek na odiv vystavované spotřeby?
  • Pozitivní levicová politika kdysi dozrála v konceptu sociálního státu. Jaké levicové politiky můžeme myslet po něm?
  • Dokáže se myšlenka emancipace emancipovat od logiky industrialismu?
  • "Od utopie k vědě"; moc pěkné, ale existuje teď nějaká cesta od vynesené slípky zpátky k vejci?
  • Nejsou to jen surovinové zdroje Západu, co se povážlivě ztenčilo.
  • Pozor na periferii!

Umíte si zřejmě představit, jak v jakém stavu ke mě ona redaktorská výzva doputovala. A aby toho nebylo málo, komunikace odsouzená skončit v jámách nachlup stejných se dál vesele rozvíjí jako nádherný exemplář květenství Áronovy hole - a šíří kolem sebe vůni daleko překonávající uvedený vzor.

V reakci na text Michaela Hausera  Štěpán Kotrba nezůstal nic dlužen své tradici polemizovat s názorem, o němž se domnívá, že by ho kritizovaný autor měl zastávat, aby se dobře vyvracel. Kotrbův prvoplánový technologický optimismus neslučitelný dokonce ani s ábíčkovským seriálem Vzpoura mozků  se nás pokouší přesvědčit, že programátoři se stali strážci neproblematického univerzálního vědění. Tento nedonošený nápad nebere v úvahu ani skutečnost, že naděje v informační společnost tvořila jednu z mála optimistických stránek takového klasicky levicového textu, jakým byla Lyotardova Postmoderní situace. Distance vůči směru, kterým se západní společnosti ubírají, zde byla doprovázena politickým požadavkem na rovný přístup k terminálům - právě ten měl totiž zajistit nefunkčnost Orwellovských mechanismů propagandy. Jak velká část společnosti je ale dnes schopna internetu skutečně využít coby nezávislého zdroje informací? Vezmeme-li v úvahu původní podporu Američanů pro válku v Iráku, opravdu těžko říci; jisté však je, že mozky Pentagonu mají na možnosti manipulace veřejného mínění v současných technologických podmínkách podstatně strukturovanější a vyzrálejší názor než Štěpán Kotrba. A to včetně mozků nejvyšších.

Ale abych svou záležitost stejně jako Kotrba neodbyl paušálním odsudkem, vezmu jeden odstavec jeho článku, tak jak byl napsán, a rozeberu ho větu po větě.

"Je to trend k centrismu," píše Kotrba v odpověď na otázku, co levici ještě zbylo. Pěkné. Dokud nám nevládly vzbouřené elektronické mozky, platilo, že společenskou bázi středové politiky tvoří silné střední vrstvy. To jsou prosím ty, o kterých se píše třeba zde. Jinak řečeno, postmoderní Kotrba nám tu vlastně vesele recituje vetchou Goethovu báseň vykradenou už kdysi Maxem Stirnerem: "Ich hab' Mein' Sach' auf Nichts gestellt./Juchhe!/Drum ists so wohl mir in der Welt./Juchhe!"

 "To co levici zůstává a v čem je stále silná, je dědictví renesance (věda jako protiklad mystérií, proporčnost a hledání kánonu) a humanismu (snaha po sociální, kulturní i názorové pluralitě, snaha po spravedlnosti a solidaritě) jako principů určujících moudrost člověka moudrého", píše dále Velký programátor. Jenomže renesanční věda se od té dnešní poněkud lišila a není opravdu na mě, abych hledal kořeny těch či oněch vědeckých názorů v těch či oněch esoterických spisech. Ostatně nejde vůbec jen o renesanční vědce. "Newton nebyl prvním člověkem věku rozumu, ale posledním mágem," řekl John Maynard Keynes na přednášce v Royal Society Clubu v roce 1942 v narážce na silně nevědecký obsah osobních deníků velkého fyzika. Na počátku 90. let minulého století jeden z apoštolů kritického rozumu a pokrokové vědy Karl Raimund Popper hlavní myšlenku knihy, kterou napsal s Johnem C. Ecclesem, shrnul následovně: "Duch přilétá odkudsi z neznáma a hraje na našem mozku jako na klávesách".  A pokud jde o renesanční humanismus, velmi mírně je možno říci, že neměl pluralitu v nikterak zvláštní oblibě a šlo o produkt daleko početně omezenější elitní skupiny intelektuálů než je ta, které nyní Kotrba nemůže přijít na jméno. Je skutečně potřeba vytahovat sedmdesát let staré knihy analyzující, co zbylo z elitního renesančního individualismu v podmínkách průmyslu masové zábavy?

 "Zůstal princip darwinismu a odmítnutí Boží tvorby, zůstalo republikánské rovnostářství, zůstal pocit studu při překračování žebráků a potřeba spravedlnosti v rozdělení bídy i bohatství", končí Kotrbův vyznavačský odstavec. No vida: Já si až doteď myslel, že dokonce ještě nezbolševizovaná Šmeralova KSČ měla pluralitu v takové úctě, že se v zásadě nijak nevymezovala proti křesťanství. Také jsem měl až doteď za to, že republikanismus je častěji pravicový jako levicový; napovídá tomu aspoň orientace politických stran, které se republikanismu opřeného o společnou politickou příslušnost a z ní odvozenou identitu dovolávají či dovolávaly: Sdružení pro republiku (Francie), Republikánská strana (USA), ultrapravicoví Republikáni (Německo), Republikáni Miroslava Sládka... Pocit studu při překračování žebráků je nepochybně také naprosto levicový, neboť byl takovým už v dobách středověké péče o chudé a starosti parlamentu imperiální Británie o deklasované; zapřísáhlý levičák Nietzsche si ostatně právě proto zapsal, že žebráky je třeba zrušit, neboť způsobují stejné výčitky, když jim peníze dá, jako když jim nic nedá...

Konečně potřeba spravedlnosti "v rozdělení bídy a bohatství" je skutečně zvláštní požadavek - ale možná také, že Kotrbova první geniální levicová inovace. Taková instituce jako zanikající sociální stát totiž ještě měla sloužit výhradně k přerozdělování bohatství - a tuto schopnost začala ztrácet od chvíle, kdy se změnou chování velkých investorů přestala být schopna suverénně vybírat daně. Přerozdělovat nedostatkové bohatství totiž něco stojí. Avšak je možné, že spravedlivé přerozdělování bídy vyjde natolik levně, že si je můžeme dovolit ještě i dnes. Jen se to bude muset udělat trošku efektivněji než v bývalém SSSR, kde šlo o nezamýšlený důsledek direktivně řízeného válečného hospodářství.

Každou z nepromyšlených a nedodělaných Kotrbových vět bych mohl takto obracet ze strany na stranu a ukazovat, kolik stonožek a žížal se schovává pod naleštěnou vrchní stranou na první pohled z dálky efektně vysochaného objektu. Ale myslím, že by to bylo značně neproduktivní. Takže už jen jeden citát: "Do hry vstupuje vysoké množství dílčím, selektivním způsobem vzdělaných lidí v terciální a kvartérní sféře, kteří si vytvářejí vlastní jazyky a vlastní segmenty ku[l]tury." Copak, pro Darwina, tímhle chtěl autor říci? Že po jím vyzdvihované renesanci se už vyskytovaly pouze neúplné pokusy o syntézu veškerého vědění? Že po rozpadu klasické filosofie v 19. století už neexistovala ani jednota mezi filozofickou antropologií a pozitivismem? Že se nám svět drobí na menší a menší niky, jejichž mentální obyvatelé pak vědí úplně všechno o ničem ("Jeder Fachmann ist auf seinem Gebiet ein Esel!", Jean Paul), což už začíná být dost zjevně na škodu například medicíně? Jedna z novějších definic filosofa mimochodem zní: Specialista na kontrolu kontextu...

Že si nějaká skupina lidí vytváří vlastní dorozumívací kód, to pak není rozhodně vůbec nic převratného - a taky se tento jev vůbec neomezuje na technické experty. A právě v těchto netechnických případech zůstáváme současně nejblíž původní myšlence avantgardy, kterou bylo prolamování uzavřených kulturních enkláv a hledání univerzálního jazyka...

Co kdybychom se místo fantazírování konečně bavili o tom, co to vlastně Michael Hauser doopravdy napsal?

                 
Obsah vydání       11. 1. 2008
12. 1. 2008 "Seminář k zapojení českého průmyslu, vědy a výzkumu do budování systémů protiraketové obrany"
13. 1. 2008 Lidové noviny porušily zákon - Schwarzenberg není kníže, ale občan Štěpán  Kotrba
11. 1. 2008 MF Dnes -- útočiště zaslepených asociálních ignorantů Jakub  Rolčík
11. 1. 2008 Radar: vláda stále lže Milan  Hlobil
13. 1. 2008 Volání Číny Petr  Fiala
30. 11. 2007 Jací jsme
9. 1. 2008
12. 1. 2008 Budoucnost levice - na okraj další z nevěcných polemik Karel  Dolejší
12. 1. 2008 Negace negace aneb koho budou poslanci volit, když se Jan Šinágl vrhl do podpory Švejnara
12. 1. 2008 Jak Václav Klaus bagatelizoval význam internetu
12. 1. 2008 To, že občané nemají přístup k mediální minulosti, je výhodou Václava Klause
11. 1. 2008 Nejlevnější auto na světě a vozy na vzduch Tomáš  Krček
11. 1. 2008 Projekt Air Car nemůže splnit, co slibuje
11. 1. 2008 Zničí Julínek špičkové lékařské pracoviště?
11. 1. 2008 Václav Klaus by měl být prezidentem celé zeměkoule Petr  Wagner
11. 1. 2008 Veřejná volba prezidenta je veřejnou odpovědností poslance voličům Anna  Čurdová
11. 1. 2008 Veřejnoprávní ostuda - ředitelka Radiožurnálu Barbora Tachecí na ČT24 Michal  Rusek
11. 1. 2008 Kotrbův citlivý sluch Petr  Žantovský
11. 1. 2008 Český rozhlas Radiobulvár před půlnocí: Nediskutuje se pouze o tom, co je dobré Štěpán  Kotrba
11. 1. 2008 Český rozhlas Radiobulvár v České televizi aneb jak je Žantovský veřejnoprávní
12. 1. 2008 Český rozhlas Radiobulvár: Dobré ráno ... ... s Barborou Tachecí
13. 1. 2008 Právo přineslo čerstvou zprávu starou jeden měsíc
11. 1. 2008 Absolutně nemorální manažerská odměna
11. 1. 2008 Vládnoucí establishment považuje "demokratické" mechanismy za trpěnou kulisu Pavel  Janíčko
11. 1. 2008 Ústavní soud odmítl schematickou praxi českých soudů
11. 1. 2008 Bénazír Bhuttová: existují lidé, které podezřívám, že chtějí zabránit návratu demokracie, chtějí zabránit mému návratu
11. 1. 2008 Vizionář Egon Bondy Ladislav  Šerý
11. 1. 2008 Bludný kruh české levice Michael  Hauser
11. 1. 2008 Bludný kruh levicových teoretiků Štěpán  Kotrba
11. 1. 2008 Průmyslová implantace dětí do vampíra Sandra  Wain
11. 1. 2008 Britský HDP na jednoho obyvatele předstihne americký Miloš  Dokulil
11. 1. 2008 ■ ■ ■ Miloš  Doležal
11. 1. 2008 Boj kultury, boj náboženství, aneb Od lásky k bližnímu k lásce k jinému Uwe  Ladwig
11. 1. 2008 Jak se nás také paradoxně týká prezidentská volba (podle toho, která?) Miloš  Dokulil
11. 1. 2008 Anorektiček přibývá, přidali se i muži Irena  Ryšánková
11. 1. 2008 Rasismus vůči Polákům v Británii
11. 1. 2008 Islámské právo Boris  Cvek
11. 1. 2008 Motýli a slova Ladislav  Muška
11. 1. 2008 Zemřeli dva spisovatelé, kteří milovali Jesenicko Libor  Martinek
10. 1. 2008 Otazníky nad protiraketovou obranou v Parlamentu
10. 1. 2008 Rozhovor s Jaklovou v České televizi dělal Žantovský - moderátor Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba
11. 1. 2008 Velké události z malého světa Egon T. Lánský
10. 1. 2008 Poláci přitvrzují, Češi dělají "mrtvého brouka" Stanislav  Kaucký
11. 1. 2008 Průvodce šarí'ou - povinnosti vůči Bohu i lidem Jan  Potměšil
10. 1. 2008 Co s dluhy?
10. 1. 2008 Lékaři, nepředpisujte pro chřipku antibiotika
9. 1. 2008 Památník národního písemnictví -- tradice-kontinuita-transformace Naděžda  Macurová, Alena  Petruželková
10. 1. 2008 Čtyři prosté zásady vám prodlouží život o 14 let
10. 1. 2008 Evropa šíří filozofii selhání
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007