Především obecná kriteria kvality neexistují a různé hodnotící přístupy se vždy budou lišit vahou, která bude přisouzena jednotlivým aspektům. Jsou položky, které mají velmi nepochybný vztak ke kvalitě zdravotnictví, například kojenecká úmrtnost, a jsou položky kde vztah sice je, ale ne výhradní. Například očekávaná doba dožití.

A potom jsou kriteria nemedicínská, nicméně obecně přijatá jako hlavní. Tím je například dostupnost medicinské péče.

Stejně tak je obtížné hodnotit ekonomickou "efektivitu" zdravotnictví. Vlivů, které do poměru náklady/výsledek, zasahují je příliš mnoho a ne všechny jsme schopni exaktně uchopit.

Rovněž je potřeba říci, že hodnocení těchto kriterií je velmi odvislé od časového horizontu. A zdraví není možné hodnotit v horizontu let, možná v horizontu desítek let. To co lékař udělá (nebo neudělá) levně do Vánoc, se může vrátit v podobě těžšího stavu za let deset, kde léčení, pokud bude vůbec možné, bude velmi drahé.

Pan Šuster mluví o americkém systému zdravotnictví poněkud s nadhledem.

Předně je potřeba říci, že v USA jsou skutečně špičková centra v řadě oblastí. Ale i menší nemocnice mají vybavení, o jakém se nezdá mnoha našim fakultním nemocnicím.

Existují v podstatě tři federální programy MEDICARE, MEDCAID a Veteránský program pro vojáky. Zařízení do něj spadající ne vždy patří k těm špičkovým. Poté existuje možnost zdravotních pojistek. Fungují víceméně jako u nás pojištění auta. Jednak je spoluúčast a za druhé je omezena frekvence určitých výkonů během roku. Například NMR.

Jako my se třeba snažíme dostat leukemické děti do špičkového centra v Houstonu, jsou Američané, kterým se vyplatí zaplatit letenku a jezdit na vyšetření a ošetření u nás. A jsou pojištění. No a potom je velká část populace USA, která není kryta žádným pojistným programem a ani federálním programem. To je asi největší výhrada k "americkému" zdravotnímu systému. Již desítky let toto téma bývá refrémem prezidentských kampaní. A je i nosným motem H. Clintonové, podobně jako tomu bylo u jejího manžela.

Pokusím se shrnout:

• V USA jsou nejšpičkovější zařízení světa. Na Mayo Clinic umí transplantaci jater do 24 hodin po vzniklé potřebě tohoto výkonu.
• V USA je kojenecká úmrtnost vyšší než na Kubě.
• V USA v absolutních číslech proteče zdravotnictvím největší množství peněz na světě.
• V USA je celá řada lidí nekrytá zdravotním pojištěním a ani federálním programem a tak je jim zdravotní péče reálně nedostupná.
• Zubařská péče je finančně nedostupná opět řadě lidí a je to v ústech mnoha lidí hodně vidět zejména v menších městech.
• Zdravotnictví USA čelí obrovské výzvě v podobě epidemie obezity.

Britské, ale i jiné systémy zdravotnictví, v Evropě takřka paušálně, vycházejí především z garance poskytnutí péče pro všechny. Podobně je to i u nás. Nebo dosud bylo.

Vytrhávat z kontextu jednotlivá čísla je nesprávné a nesmyslné bez dalšího. Nádory mají svůj výskyt, svoje stadium, svoje stadium diagnosy atd. atd. Bez problémů si vyberu diagnosy, kde jeden stát je "horší" a druhý "lepší". Infarkty u Japonců jsou málo na rozdíl od rakoviny žaludku.

O intuitivním pojmu KVALITY zdravotní péče to nevypovídá nic.

Hodnotit kvalitu a efektivitu zdravotnictví jistě je potřeba. Ale při vší úctě k analytikům bych přece jenom větší váhu přikládal hodnocení smíšeného týmu odborníků světové zdravotnické organizace, která se tímto hodnocením zabývá desítky let.