1. V souladu s náměty, které se už objevily na internetu, navrhujeme, aby české nemocnice místo plánovaných automatů na výdej stvrzenek o zaplacení poplatku za vyšetření či ošetření zakoupily obdobné strojky, jaké se používají ke značkování jízdenek MHD -- samozřejmě upravené výrobcem tak, aby z označení bylo patrné, ve které nemocnici k označení došlo. Investice do takových strojků by byla jistě nižší než investice do značkovačů úplně nových.

2. Označovány by tak mohly být obyčejné jízdenky MHD, které lze běžně zakoupit v automatech ve všech větších městech. Námitka, že cena jízdenek je v různých městech různá, neobstojí. Tento problém lze snadno odstranit sjednocením jízdného na 30,- Kč. Proč by nemohl mít dopravce, který veze pacienta do nemocnice -- ať už v Praze, Brně, Domažlicích či jinde - nárok na stejnou pacientovu spoluúčast jako zdravotnické zařízení tamtéž? Cena jízdenek použitých k úhradě v nemocnicích by se samozřejmě fakturovala příslušným dopravním podnikům.

3. Do jisté míry nás překvapuje, že Ministerstvo zdravotnictví ČR, které správně přikročilo ke zpoplatnění pobytu v nemocnici, ponechalo zatím bez povšimnutí problematiku návštěv u hospitalizovaných pacientů. Vždyť i návštěvníci nemocných bezplatně využívají nemocniční teplo a světlo, leckdy také vodu (např. při použití WC), ba dokonce někdy i konzumují pacientem nesnědené zbytky jídla. Nemluvě o tom, jak přidělávají práci sestrám, sanitářkám a uklízečkám! I tady by pomohlo zavedení něčeho, co by snad bylo možné přirovnat k někdejším "peronkám", neboli vstupenkám na nástupiště vlakových nádraží. Spravilo by to snížené jízdné v MHD -- dejme tomu 20,- Kč za návštěvu. Věříme, že počet nevítaných návštěv v nemocnicích by pak poklesl stejně jako počet zbytečných návštěv v ordinacích praktických lékařů!

4. V tisku se objevily také námitky některých starších a chronicky nemocných pacientů, že nejsou schopni uschovávat si stvrzenky za platby a kontrolovat tak čerpání pětitisícového ročního limitu své spoluúčasti na bezplatné zdravotní péči garantované Ústavou České republiky. S těmito námitkami musíme souhlasit i my. Stařecká skleróza, či Alzheimerova choroba v tom může v budoucnu zabránit i nám. Navrhujeme proto, aby zdravotní pojišťovny zavedly a urychleně daly do prodeje obdobu předplatných jízdenek na MHD, či tzv. dálničních známek. Po zakoupení takové "zdravotěnky" v ceně 5000,- Kč by pacientovi stačilo předložit ji kdykoli u lékaře, v nemocnici či lékárně spolu s legitimací zdravotního pojištěnce té které ZP, aby byl následně podle potřeby vyšetřen či ošetřen zdarma, případně aby mu byly vydány předepsané léky bez poplatků a bez doplatků. Zdravotním pojišťovnám by to ušetřilo nemalé finanční náklady na nové pracovní síly, které budou muset sledovat čerpání limitu, stejně tak jako náklady na vracení přeplatků pacientům -- ať už poštovní poukázkou či bankovním převodem.

Vážený pane ministře, jak už jsme dříve uvedli, výše uvedené návrhy předkládáme ve snaze pomoci Vaší nepochybně záslužné reformě českého zdravotnictví. Protože však už 18 let nežijeme v socialismu, který občany ohlupoval předstíráním toho, že jim poskytuje zdravotní péči, vzdělání, rekreaci a jiné vymoženosti zdarma, ale naopak v tržním hospodářství, kde se za všechno transparentně platí, ani my Vám své návrhy nemůžeme poskytnout zdarma -- to jistě chápete. Jednalo by se o devalvaci duševního vlastnictví, které požívá už i u nás plné právní ochrany. Proto Vás žádáme -- pokud ovšem naše návrhy budete chtít realizovat -- o uzavření řádné licenční smlouvy o jejich užití v souladu s platným autorským zákonem č. 121/2000 Sb., včetně finanční úhrady, na které se nepochybně dohodneme.

V Praze dne 16. 12. 2007

Ing. Jaroslav Čejka

JUDr. Tomáš Hofmann