Zástupy věrných spojuje jedna mohutná, nezpochybnitelná víra v existenci síly, která prostřednictvím fiktivních, hmotně neexistujících "hodnot" virtuálního světa bankovních kont ovládá jejich životy. Určuje, kdo chleba upeče a kdo jej bude jíst. Rozhoduje, kdo v jejím jménu vládne, vydává soud, které hříšné město pozná hněv boží a kde začne z nebe padat oheň a síra. Vládne nad tím kdo zemře a kdo bude žít.

Věřící však vše vidí jako projev vůle boží, pochybnost si nepřipouští, rouhači opovrhuje. Pán mu dává možnost těšit se z boží přítomnosti. Pár let poctivého velebení a věrný může v bezpečí tří metrové zdi satelitního městečka sledovat plazmovou kazatelnu plnou apoštolů v modrém rouchu. Dnes speciální nabídka -- porcování zlatého telete. Do fronty, prosím!

Je jen jeden Bůh svrchovaný a nejvýš svatý. Oddaný denně zaměstnává tělo a mozek prací pro větší slávu Boží, odměnou mu je špetka přízně všemocného Pána našeho. Špetka přízně přímo úměrná síle víry dotyčného. Špetka přízně, po níž ovečka vděčně sáhne, vědoma si zdrcujícího faktu, že bez odměny za svou víru již sama přežít nedokáže. Ovečky vděčně bečí, pastýř propadá vítěznému smíchu.

Nastal čas vánoční, oslava narození Páně. Chrám je plný lidí těšících se z hojnosti Božích darů, v tiché modlitbě procházejí kolem plných regálů. Z reproduktorů znějících lavinu koled jen občas přeruší hlas žádající příchod ministranta na kasu pět. Mnozí z návštěvníků zažívají jeden z vrcholných prožitků vlastního bytí, jsou v blízkosti Boha, jsou šťastní. Již zbývá jen za pomoci kreditní karty přispět k pohybu všemocné svaté síly a věřící táhne svůj nákupní koš vstříc štiplavému větru prosincového počasí, na obzoru se tyčí betonová Golgota.