29. 11. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 11. 2007

Pákistánské otazníky

Pákistánskou krizí nám média odhalila další z mnoha svých tváří. Zatímco prezident Bush mluví ve spojitosti s uměle vyrobenou krizí kolem íránského jaderného programu o 3. světové válce, kauza Pákistán znovu prokázala, že establišment má pro každého jedinečnou šablonu. Mediální analytikové a experti na Pákistán vesměs dávají přednost vojenské diktatuře pákistánského předáka Mušarafa, aniž by se obtěžovali něčím tak efemérním, jako je tamější porušování lidských práv.

Po několik dekád financovaly Spojené státy pákistánské diktátory. Ať již ve jménu svaté kruciáty proti komunismu nebo boje proti terorismu, o blaho obyvatel šesté nejlidnatější země na světě se vůbec nestaraly. Po doby úřadování prezidenta Nixona představovala jeho administrativa hlavní politickou a vojenskou oporu pro generála Yahya Khana, který v roce 1969 vyhlásil v Pákistánu stanné právo. V odpověď na volební vítězství opozice o dva roky později začal hromadně zatýkat její členy, což vyústilo v generální stávku. Jakmile se k rebelantům připojila značná část armády, represe proti nim nabrala plné obrátky. Archer Blood, tehdejší americký konzul v Dháce, a další američtí činitelé v regionu referovali o genocidě pákistánské opozice: "Naše vláda selhala, když nebyla schopna odsoudit tato zvěrstva. Selhala, když nebyla schopna ochránit perzekuované , zatímco se skláněla před pákistánskou juntou, chlácholila její představitele a umenšovala negativní mínění světové veřejnosti o ní."

Přes tyto i další protesty odmítl Nixonův kabinet zastavit svou podporu represáliím, což si vyžádalo statisíce lidských životů, než Kongres v reakci na veřejné pobouření americkou podporu zastavil. Po Khanově pádu se v roce 1977 dostal k moci Zia-ul-Hag, jenž opětovně vyhlásil stanné právo. Netřeba zdůrazňovat, že opět s americkou podporou. Zia ustanovil v zemi rigidní a tvrdou verzi islámského práva. Pomoc Spojených států pákistánské teokratické diktatuře se dramaticky navýšila s vpádem Sovětského svazu do Afghánistánu na sklonku roku 1979. CIA tehdy navázala plodnou spolupráci s notoricky známou pákistánskou tajnou službou ISI. Společně financovaly ty nejfanatičtější elementy islámského fundamentalismu coby protiváhu vůči SSSR a jeho spojencům, místo aby bojovaly s umírněnými afghánskými povstaleckými skupinami, jak činil Sovětský svaz.

V roce 1983 byly na mnoha místech v Pákistánu státní mocí potlačeny nenásilné demonstrace, a to bez zjevných námitek Washingtonu. Ziova vláda tvrdé pěsti skončila s dosud nevyjasněnou leteckou havárií, při které přišel Zia spolu s americkým ambasadorem o život.

Na počátku sedmdesátých let se stal pákistánský jaderný program předmětem zájmu a obav mezinárodního společenství, jak uvádí Stephen Zunes, profesor politologie na Univerzitě v San Franciscu. Během vlád prezidentů Ronalda Reagana a Bushe st. byl jimi formálně zamítnut fakt, že se Pákistán angažuje v proliferaci jaderných zbraní. Avšak opak byl pravdou. Spojené státy poskytly Pákistánu letouny F --16, přestože se nukleární experti shodli na tom, že by tyto letouny mohl použít jako "primární doručovací systém" pro svůj jaderný arzenál. Prezident Clinton v roce 1998 uvalil na pákistánský režim sankce ohledně jeho nukleárního programu, avšak tyto byly o tři roky později odvolány Kongresem.

Nynější chaotická situace na pákistánské politické scéně bude možná stát Mušarafa krk. Nebyl by ovšem první, ani poslední z "přátelských zkurvysynů", které nechaly USA hodit přes palubu. Vzpomeňme namátkou na osudy filipínského diktátora Marcose, jihokorejského Čona nebo rumunského Čaušeska. Ale i on se kdysi těšil plnému obdivu západní politické elity díky svým ušlechtilým činům. V roce 1996 Mušaraf pomáhal Talibanu uzmout moc v sousedním Afghánistánu a podle investigativního reportéra Grega Palasta mu jde tajně na ruku i dnes. Ten samý Mušaraf povolil prodej jaderného materiálu darebácké Severní Koreji a Libyi.

Pákistánský diktátor nejvíce děkuje za vzestup k moci prezidentu Clintonovi. Mušaraf posloužil ještě předtím, než se prostřednictvím nekrvavého puče chopil moci jako garant splátky dluhů, které Pákistán dlužil americkým a britským elektrárenským koncernům, kde měli své známé Clintonovi a Tony Blair. Když o devět měsíců později v zemi uzurpoval moc, americká a britská vláda strnuly v hraném úžasu, ačkoliv jim bylo dávno jasné, že se k puči schyluje. Pokud se Hillary Clintonová stane šéfkou Bílého domu, je možné že Mušaraf neskončí tak špatně jako jeho předchůdci.

Návrat "demokratky" Benazír Bhúttové do rozbouřeného Pákistánu byl "oslazen" mohutnou explozí. Washington jí je nápomocen k převzetí žezla v zemi. Pověst zkorumpované političky ji však dodnes provází, což ale u tohoto řemesla jaksi patří k bontonu. Západní média opomíjejí roli Bhúttové v podpoře islámského terorismu. V průběhu své vlády zajišťovala nezávisle na Mušarafovi vzestup Talibanu k moci. Dokonce mu vyslala na pomoc malý vojenský kontingent. Navzdory těmto skutkům je v očích Pentagonu dnes vnímána jako vhodný nástroj k boji proti terorismu, zatímco Mušarafova hvězda pomalu hasne. Jejím úkolem má být vojenská intervence do Waziristánu, kde Mušaraf utrpěl politickou ztrátu ve prospěch Talibanu. "Exhumace" Bhúttové Washingtonem nemá se zaváděním demokracie nic do činění. Bushově administrativě jde v reálu o znovudobytí Waziristánu a otřesení talibanskými pozicemi.

Americký historik Arthur Herman v dopise publikovaném ve Wall Street Journal popsal Bhúttovou následovně: "Je to jeden z nejméně kompetentních lídrů v historii jižní Asie." Uvědomíme-li si, že v horkém Pákistánu existují jaderné zbraně a velice problematická politická situace, nemůže být nikomu do smíchu.

Zdroje: ZDE ZDE ZDE

                 
Obsah vydání       29. 11. 2007
29. 11. 2007 Strana zelených tajně kritizuje Martina Bursíka
29. 11. 2007 Další únik utajovaných informací z BIS a VZ do České televize?
29. 11. 2007 Kdo platí proradarové aktivisty? Tomáš  Stýblo
29. 11. 2007 Britská učitelka v Súdánu odsouzena k 15 dnům vězení
29. 11. 2007 Muslimská organizace požaduje propuštění učitelky Gibbonsové
29. 11. 2007 Když kritizuju, mám něco i vymyslet aneb jak sladit pracovní a rodinný život jinak, než Topolánkova milenka? Anna  Čurdová
29. 11. 2007 Potřebujeme geneticky modifikované plodiny i jadernou energii
29. 11. 2007 Udělali boudu na hlupáka, odnáší to Paroubek. Tentokrát neprávem. Štěpán  Kotrba
29. 11. 2007 Čína a Střední Asie - aneb jak to udělat, aby na Čínu zbyl alespoň nějaký plyn
29. 11. 2007 Dánsko: Demokracie, svoboda, důvěra a soudržnost Egon T. Lánský
29. 11. 2007 Co zbylo ze zelených? Martin a Džamila Jan  Keller
29. 11. 2007 Násilí jako komunikační strategie "bezmocných" Jan  Paul
29. 11. 2007 Ideologie fast foodu
29. 11. 2007 Kterak státní správa proniká do organizovaného zločinu Ladislav  Žák
29. 11. 2007 Je to všechno trochu složitější: signatáři Pražské výzvy chápali, že ke sjednocení Evropy nedojde zbrojením a instalováním nových raket Jan  Kavan
29. 11. 2007 Jak souvisí Rowlingová, Bursík a Greenpeace? Štěpán  Kotrba
29. 11. 2007 Harry Potter a relikvie smrti vychází v češtině 31. ledna 2008 poprvé na ekologicky certifikovaném papíře
29. 11. 2007 Snídaně Jacques  Prévert
29. 11. 2007 I jaderná energetika je důležitá
29. 11. 2007 Pákistánské otazníky Daniel  Veselý
29. 11. 2007 "Odmítám spolupráci se zločineckými Spojenými státy"
29. 11. 2007 Arogantní vzkaz vládní ODS občanům České republiky
29. 11. 2007 Export sněhu ze Šumavy do Prahy
29. 11. 2007 Bude nová "dotace na radost" pro malebný venkov? Jan  Pešout
29. 11. 2007 Vánoční číslo Nového Prostoru
29. 11. 2007 Další kolo sporu o ceny plynu Rusko - Ukrajina
28. 11. 2007 ČT ve svém zpravodajství manipuluje, ať se nevymlouvá
28. 11. 2007 Šaháb: Rakety tisíce a jedné noci Štěpán  Kotrba, Lukáš  Visingr
28. 11. 2007 Hledám služku pro Topolánka. Zn: Musím na schůzi výboru pro slaďování veřejného a rodinného života. Anna  Čurdová
28. 11. 2007 A proč by muslimové měli protestovat víc než my?
28. 11. 2007 Abiotická teorie neodpovídá na základní otázky a výzvy zlomu Michal  Brož
28. 11. 2007 Americký lékař doufá, že vyléčí indonéského "stromového muže"
28. 11. 2007 Aféra jménem Andula (XVII. část) Josef  Brož
28. 11. 2007 Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží Milan  Valach
28. 11. 2007 Odmítám odpovědnost muslimů? Lukáš  Lhoťan
28. 11. 2007 Jak se žije v Práglu John  Bok
17. 11. 2007 Hospodaření OSBL za říjen 2007

Smrt Bénazír Bhuttové RSS 2.0      Historie >
29. 11. 2007 Pákistánské otazníky Daniel  Veselý
16. 11. 2007 Blýskání na časy aneb Bushovo dědictví Daniel  Veselý
5. 11. 2007 USA a Británie chtějí přerušit finanční pomoc Pákistánu   
1. 8. 2007 Immanuel Wallerstein: Přežije Mušarraf? Immanuel  Wallerstein
15. 1. 2007 Oriana Fallaci a umění rozhovoru   

Pákistán RSS 2.0      Historie >
29. 11. 2007 Pákistánské otazníky Daniel  Veselý
6. 11. 2007 Mušarraf brutálně potlačuje opozici, Západ požaduje zrušení výjimečného stavu, ale ne moc silně   
4. 11. 2007 Prezident Mušaraf vyhlásil výjimečný stav   
28. 10. 2007 Koho se bát víc: Íránu, nebo Pákistánu? Miloš  Kaláb
21. 9. 2007 Usáma bin Ladin vyzval Pákistánce, aby svrhli "renegáta" Mušarafa   
10. 9. 2007 Bývalý pákistánský premiér deportován do Saúdské Arábie   
2. 8. 2007 Obama by bombardoval Pákistán   
1. 8. 2007 Immanuel Wallerstein: Přežije Mušarraf? Immanuel  Wallerstein