Je s podivem, že právě Václav Klaus se diví sociálnímu rozvalu, neboť jak známo to byl v 90. letech právě on, kdo se coby předseda vlády zasazoval za myšlenky zeštíhlení státu, odbourání nejrůznějších podpor, odstranění minimálních mezd, privatizace všeho možného a jiných neoliberálních "vymožeností". A to vše samozřejmě, jak také jinak u Václava Klause, bez sebemenšího zásahu státu do práv individua, rozuměj podnikatelského sektoru. Důsledky takového agresivního, neuváženého převodu veřejného sektoru na akciovou společnost (pokračování probíhá nyní) byly už tehdy ze Západu se svými devastujícími důsledky v sociální oblasti a majetkovou nespravedlností známé a také tam byly a jsou v hojné míře kritizovány.

V malých městech a regionech se zavřely dosavadní provozy a místo toho se lidem nenabídlo nic. Motto dne bylo, že každý se má o sebe postarat sám. Lidé se začali rozhlížet v širokém okolí a část z nich nalezla práci ve více či méně vzdálených místech. Ne málo jich bylo a je nuceno se přes týden ubytovat v místě zaměstnání a za rodinou dojíždějí jen na víkend. Aby se nahnali zákazníci automobilovému průmyslu, zrušil stát řadu autobusových a vlakových spojů. Ze země se stal pracovní lágr, kde spousty lidí tráví v práci deset a více hodin, přičemž dvě třetiny z nich nedosáhnou ani na průměrnou mzdu. Když se lidé vrátí zpět domů (často po několika hodinách cesty), často už své děti ani nevidí, protože spí.

Děti si přes den, když se vrátí ze školy a doma není nikdo, mohou nerušeně hrát počítačové hry nebo sledovat soukromou televizi a nasávat do sebe primitivismus, sprostotu a násilí. Do programového složení vysílání nesmí samozřejmě ! stát vůbec zasahovat, protože by se narušila svoboda podnikajícího jednotlivce! Je to pak opravdu tak zvláštní, pane prezidente, že žák vezme samopal a postřílí spolužáky i s učitelem?

Ale ono to bude u pana prezidenta všechno jinak. Má před volbami, tak musí před levicovými poslanci brnknout o sociálno. Ono se to může hodit.