30. 10. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
30. 10. 2007

Nejistota v Americe

Reakce na článek Jak vidí "obyčejní" Američané válku v Iráku?

Na konci svého článku Jak vidí "obyčejní" Američané válku v Iráku, který je podle mého názoru velmi výstižný, Simone Radačičová píše: "Kdybych měla shrnout své dojmy ohledné války Iráku a jejího vnímání v Kansasu, tak mě napadá snad jen nejistota a problém zaujmout k válce nějaké jasné stanovisko, a to přesto, že tomuto tématu nelze nijak uniknout." Chtěl bych navrhnout dvě možnosti, proč taková nejistota existuje, kromě toho, že se USA v Iráku vojensky nedaří. První možnost se týká víry Američanů v to, že jsme ve všem "jednička". Druhá se týká ztráty důvěry v politický systém, jejíž příčinou jsou lži Bushovy vlády o zbraních hromadného ničení v Iráku.

Fakt, že v Iráku naše armáda nevyhrála rychle a snadno, a že nevyhrává dokonce ani po čtyřleté okupaci, během níž zemřelo téměř 4000 vojáků, má špatný vliv na naši sebejistotu a na představy, které o sobě máme, a to zejména vzhledem k tomu, že řada Američanů věří, že téměř ve všem musíme být nejlepší na světě, prostě proto, že jsme Američani. Problém nám činí už to, že prameny této víry, tj. prvenství v řadě oblastí, kterých jsme dosahovali v době po druhé světové válce, již nejsou pravda: v 50. letech minulého století např. Američané vyrobili 70 procent všech aut na světě, dnes dovážíme více než polovinu všech aut, která v USA jezdí, a nevyvážíme skoro žádné; v 60. letech měly USA velký rozpočtový a obchodní přebytek, byli jsme opravdu nejbohatším státem na světě, nyní máme největší deficit obchodní bilance na světě a musíme si půjčovat peníze z Číny, abychom mohli zaplatit za čínské výrobky.

Naše armáda byla však výjimkou: byla to naše jediná národní instituce, která ještě zcela ovládala svět a zdála se nepřemožitelná -- nebo přesněji, která po katastrofě Vietnamu tyto atributy znovu získala. Jako by fakt, že naše armáda ovládala svět, znamenal, že i naše technologie, průmysl a kapitál svět ještě ovládají.

V souvislosti s válkou v Iráku však tentokrát místo spokojenosti, která přišla po rychlých a snadných vítězstvích ve "válkách" proti Grenadě, Panamě, Iráku (poprvé) a Jugoslávii - a tehdy obyčejní Američané sledovali v televizi, jak naše armáda ničí armády těchto států -, přichází denně znepokojující zpráva, že v Iráku naše armáda nemůže porazit nepřítele, jehož hlavní zbraní je IED (improvizované výbušné zařízení).

Touha po rychlém a drtivém vítězství - tj. "důkaz" naší nadřazenosti, na kterou jsme si před Irákem (podruhé) zvykali - se mohla odrážet, jistě v krajní formě, v konverzaci, již jsem zaslechl minulý týden ve restauraci v centru Tucsonu v Arizoně. Pět Američanů se tam bavilo o své frustraci ze situace v Iráku, když jeden z nich prohlásil: "Oko za oko, zub za zub." Poté následovala vzrušená diskuse o ničivé vojenské moci, kterou USA použily v Drážďanech, Hirošimě a Nagasaki. Nakonec muž, který byl autorem věty "oko za oko...", usoudil: "Ne, to se již nikdy nebude opakovat, na to, abychom vedli opravdovou válku, jsme příliš politicky korektní."

V důsledku toho, že nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení, nastala krize důvěry v politický systém. Když George W. Bush argumentoval pro válku proti Iráku, žádal Američany o velkou míru důvěry, zejména ohledně otázky zbraní hromadného ničení. Přesněji řečeno, aby přehlušil skeptiky - a týmy mezinárodních inspektorů vedené Hansem Blixem, které se volně pohybovaly po celém Iráku a nic nenacházely - požádal Bush Američany, aby mu věřili prostě proto, že je prezidentem Ameriky, vrchním velitelem největší země na světě a lídrem svobodného světa, a nikoli kvůli tomu, co se zdálo být realitou. A Američané, kteří po teroristickém útoku 9/11 v New Yorku chtěli silné a rozhodné vedení, mu věřili, a to nadšeně. Když se po válce ukázalo, že v Iráku žádné zbraně hromadných zničení nejsou, a že texaský naftař Bush to tvrdil jen proto, aby měl záminku pro invazi, víra Američanů nejenom v Bushe, ale také v téměř posvátnou instituci prezidentství, a navíc v celou americkou politickou třídu a v masmédia (neboť válku podporovali také demokraté a noviny a televizní kanály věrně opakovaly lži Bushovy vlády), byla otřesena.

Obě tyto věci jsou pro nás nepříjemnými tématy, protože problematizují nejen náš názor na svět, ale i na sebe sama. Je však těžké se k těmto hlubokým problémům postavit čelem, a právě proto zatím Američané o válce v Iráku často mluví, vůbec o ní nechtějí přemýšlet.

                 
Obsah vydání       30. 10. 2007
30. 10. 2007 Štvanice na Jiřího Čunka Jan  Čulík
30. 10. 2007 BBC: Nová železná opona
30. 10. 2007 Na Ukrajině není zdaleka tak zle, jak se píše v reportáži BBC
30. 10. 2007 Nejistota v Americe Greg  Evans
30. 10. 2007 Připravují se USA na preventivní jaderný úder proti Rusku? Lukáš  Rázl
29. 10. 2007 Můžeme žít i bez politických stran? Martin  Gřeš
30. 10. 2007 Nové Dějiny české literatury v angličtině, poprvé po víc než třiceti letech
30. 10. 2007 ČT: Už zase je ohrožena demokracie - jen několik dnů před hlasováním o hospodaření televize v Parlamentu Štěpán  Kotrba
30. 10. 2007 Netrvalo to dlouho: Šámal se poroučí z České televize, Wollner se nejspíše bojí Štěpán  Kotrba
30. 10. 2007 iDnes není oficiálním vládním orgánem? Petr  Nachtmann
30. 10. 2007 Hvězda zvaná Pelyněk Pavel  Kopecký
30. 10. 2007 Komu patří 28. říjen? Miloš  Dokulil
30. 10. 2007 Muž minulého věku Vladislav  Černík
30. 10. 2007 Všeobecný základní příjem: myšlenka, která stojí za zvážení Rudolf  Převrátil
30. 10. 2007 Soumrak utopií (čtvrtá část) Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
30. 10. 2007 Už zase jezdíme do Německa na nákupy aneb Jdeme do Evropy Monika  Binke
30. 10. 2007 Zelené oči Jiří  Karásek ze Lvovic
30. 10. 2007 "Chobotnice" zevnitř
30. 10. 2007 Zasloužený výdělek, aneb Kreativní boj o finanční ocenění práce Uwe  Ladwig
30. 10. 2007 Co se stalo v Hamburku Štěpán  Steiger
30. 10. 2007 Konzumismus Beno  Trávníček
30. 10. 2007 Padouši, nebo hrdinové? Pavel  Urban
29. 10. 2007 Obří letecké pumy: superzbraně supervelmocí Štěpán  Kotrba, Lukáš  Visingr
29. 10. 2007 Nepotřebuji, aby někdo dával z daní na cizího dědka korunu
29. 10. 2007 El Baradei: Irán není akutním nukleárním nebezpečím
30. 10. 2007 Pár nesmyslů a hrozná demagogie Ondřej  Šlechta
29. 10. 2007 Topolánek řekl, že přijde noc dlouhých nožů. Ultrapravicová Národní strana založila gardu. Štěpán  Kotrba
29. 10. 2007 Rakety a radar USA v Evropě - snahu získat nad touto částí světa kontrolu Boris  Valníček
29. 10. 2007 Paroubek nejspíše končí, i když o tom ještě neví Štěpán  Kotrba
29. 10. 2007 Vyšel Sborník literárního, výtvarného a divadelního kritika Bohumila Polana Jan  Paul
29. 10. 2007 50 let pořadu Today
30. 10. 2007 Krásy české přírody Wenzel  Lischka
28. 10. 2007 Miminko není vicepremiér, aneb O rovném přístupu k právu v ČR Zdeněk  Jemelík
28. 10. 2007 Měl Havel Klause a Mečiara nechat zatknout? Přemysl  Janýr, Michal  Petřík
20. 10. 2007 Hospodaření OSBL za září 2007