18. 10. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 10. 2007

Národní knihovna: Nejde jen o hromadu plechu

Z mediální diskuze o Národní knihovně zdá se mi, že jí mnozí považují jen za jakousi mrtvou hromadu plechu, dívají se jen na její zevnějšek a přou se o to, zda může stát na Letné. A přeci jde o mnohem důležitější věci než o hromadu plechu!

Autor tohoto příspěvku nemá žádný vyhraněný názor na to, zda mu budova knihovny navržená panem Kaplickým připadá hezká nebo ošklivá. Připadá mu velmi zvláštní. I tak ale prožil tolik radosti, když se postupně dozvídal, že Národní knihovna bude mít tuto novou budovu, jaká bude a kde bude stát. Když postupně začínal chápat myšlenku navržené stavby a začali se k němu dostávat první informace o tom, jak je navržen její interiér. Jeho přátelé, vesměs mladí studenti, sdíleli nadšení s ním, a pramálo je zajímalo, jestli má být budova zelená nebo červená.

Ukázalo se, že to nakonec musel být člověk žijící dlouhodobě v zahraničí, kdo dokázal velmi bystře pochytit jeden ze základních problémů Prahy a odvážit se kontrovat mu. Našemu hlavnímu městu se zoufale nedostává veřejných prostor vysoké kvality. Děláme si z našeho města historický skanzen a div se nepřetrhneme v tom, ukazovat turistům jak je nádherné. Ale žít tady, na to to moc není. Jak jinak si vysvětlit, že jen co začne víkend, utíkají pražané masově na chalupy?

Václavské náměstí, Staroměstské náměstí, dvě důležitá centra, a přesto jsou přecpaná turisty, špinavá, a člověk tam vpodstatě nemá co pohledávat. Karlův most. Pěkné, ale pro Pražana mrtvé. Kde jsou všechna ta místa, kam by člověk přes den zašel odpočívat, všechny ty pěkné venkovní kavárny, jak je známe z jiných Evropských měst? Proč i těch málo potenciálně příjemných míst i ty nejmenší trávníčky město oplocuje? ZDE a ZDE a ZDE a tady ZDE.

A najednou přijde člověk, jakoby spadl z Marsu, má postavit knihovnu, ale hned ví, že je potřeba udělat to tak, aby z ní bylo právě takové veřejné místo vysoké kvality. Rozlehlá čítárna s výhledem na Prahu! Promenáda s potůčkem! Knihy jsou uloženy v důmyslných skladech a prostor je věnován lidem! Ne nějaký šedivý zatuchlý sklad knih s výdejním pultem, ale živé místo, kde je radost být, kam pro příjemnou atmosféru člověk rád zavítá i když si zrovna nechce půjčit knihu. Ale k tomu všechny ty vzácné knihy, které na tom místě může člověk otevřít a číst. Tak pěkná kombinace! A přesto, kdyby byl Kaplický tušil...

Knihovna je zvenčí buď pěkná nebo hnusná, záleží na tom, koho se člověk zeptá. Architektura je dobrá nebo špatná, hlavně je to jedno. Nezáleží na tom. Ta věc je nevšední, vyvolává diskuze. Je živá. Není to šedivá nevýrazná budova, ,,moderně'' skleněná nebo bezduše okopírovaná ze stylu některého z jiných století. Lidé, kterým připadá hezká, i ti, kterým připadá nesmírně ošklivá, se přijdou podívat. Budou o ní diskutovat a přít se. Turisté se budou divit, budou se zajímat, my jim to budeme ukazovat. Najednou něco, co do vší té pražské zatuchlosti přináší trošku života, trošku něčeho, co není mrtvé. A přeci nejspíš ne...

Na věc existuje další pohled. Tu zatuchlost si uvědomil i ředitel Národní knihovny Ježek. Sto let nevypsala Praha žádnou mezinárodní architektonickou soutěž. Celá ta záležitost, knihovna, soutěž, mělo to být něco živého, něco prestižního. Kaplického návrh mezi ostatními vybočoval o mnoho a byl zvolen jednomyslně. Pan Ježek si představoval, jak základní kameny Národní knihovny přijedou položit knihovníci z celé země. Národ sobě! Národ PROTI sobě...

Ještě jiný pohled. Jak již bylo řečeno, vůbec tu nejde o jednu hromadu plechu. O tu až v poslední řadě. Jde o architekturu, která se bude v Praze stavět, o mezinárodní soutěže, které se budou konat, o lidi, které tento projekt nadchne nebo odvrátí, o tvář, kterou město přijme. Může říct: ,,Jsem skanzen, bývalo jsem krásné, ale teď jsem mrtvé, nedokázalo jsem přežít komunistickou šeď paneláků.'' Po tomto fiasku, kdo by si v budoucnu dovolil navrhnout nějakou netuctovou stavbu? Kdo by se v budoucnu účastnil architektonických soutěží a vkládal do nich práci, která je k ničemu? Za tou knihovnou totiž čekají další stavby a ty dnes také zprovodíme ze světa. Praha může také říct: ,,Žiju. Jsou tu dobré staré budovy a staví se tu zajímavé nové. Je tu pohyb, je tu změna.'' Jenže to neřekne.

Tady totiž vážně už nějak život není, je tu pusto jak na poušti. Knihovna na Letné se nestaví, zato se tam staví obrovské podzemní parkoviště a dálniční křižovatka, slavně se tak pokračuje ve výstavbě komunistického systému, v rámci kterého dříve vznikla například severojižní magistrála. Kultura nikoho nezajímá, naši přední politici ji s nekonečnou lehkostí vraždí svými výroky, že Národní knihovna rozhodně není prioritou, že na ní nejsou peníze, že se s ní do budoucna nepočítá, nebo že jí přeci můžeme postavit na Strahově nebo ve Stodůlkách. Vypsané mezinárodní soutěže si neváží, však prý vypíšou jinou.

Ještě jeden pohled. Kdosi ze sdružení Auto*mat spočítal, že kdyby se nepostavilo těch zoufalých šest kilometrů dálnice skrz město mezi Malovankou a Pelcí-Tyrolkou, byly by peníze na docela dost takových národních knihoven, asi tak na osmnáct. Každých 400 metrů vnitřního městského okruhu jedna. Jenže co bychom s nimi dělali...

A tak autora a jeho kamarády nadšení zase přešlo, což je, jak jsem již poznamenal, mnohem mnohem významnější, než jedna malá hora plechu kdesi na Letné. Bude mít ještě dost času přemítat, jestli by se mu nakonec vlastně líbila nebo ne. A přece ho hřeje na srdci, že takový svěží nápad alespoň přišel, že se o to někdo pokusil.

                 
Obsah vydání       18. 10. 2007
18. 10. 2007 "Byla by přítomnost"
17. 10. 2007 Na amerických základnách v ČR a v Polsku by měli být i ruští vojáci
18. 10. 2007 Jak se v Čechách manipulují studenti
18. 10. 2007 Mediálně politické mýty jako náhražka politické reality a jejich trestuhodné dopady Miroslav  Polreich
18. 10. 2007 Diskuse, radar, referendum Jaroslav  Klíma
18. 10. 2007 Astronomové objevili "druhou Zemi", ve vzdálenosti 20 světelných let
18. 10. 2007 Jak si kdo váží kterého povolání aneb Podívejte se na ně, na hasiče Uwe  Ladwig
18. 10. 2007 Národní knihovna: Nejde jen o hromadu plechu Hynek  Hanke
18. 10. 2007 "Chrchel" na Letné získal své angažované petenty Štěpán  Kotrba
18. 10. 2007 Kováčová má ráda Paroubka i stranu, chce aby Paroubek skoncoval s politikou Štěpán  Kotrba
18. 10. 2007 Uhlí Jan  Lambert
18. 10. 2007 Nepohodlná pravda o Al Gorovi Daniel  Veselý
18. 10. 2007 Gore -- demokrat, který opravdu, ale opravdu není občanský Anna  Čurdová
17. 10. 2007 Průkopník teorie DNA: Černoši jsou méně inteligentní než lidé na Západě
18. 10. 2007 Evropští a světoví starostové a organizace vyjádří solidaritu se starosty z Brd
17. 10. 2007 Britská veřejnoprávní korporace propustí 1700 - 2800 novinářů
17. 10. 2007 Společnost jako politické ghetto Bohumil  Kartous
18. 10. 2007 Náhradní výživné znovu na scéně aneb ODS chce zakázat rozvody Anna  Čurdová
18. 10. 2007 Lov na Putina
18. 10. 2007 Výročí zahájení transportů židů z Protektorátu Richard  Seemann
18. 10. 2007 Ljubav za ljubav: Bývalý poslanec žádá spravedlnost pro Kosovo
18. 10. 2007 Shromáždění jako odpor proti neonacismu
17. 10. 2007 Nechceme radar
17. 10. 2007 Radar ve Skrundě poškodil zdraví dětí
18. 10. 2007 Varujeme
17. 10. 2007 Proč je dnes referendum nutnější než kdykoliv dříve
17. 10. 2007 Vyjádření k technickým parametrům vládou předložené studie
16. 10. 2007 Nynější sjezd Čínské komunistické strany ovlivní celý svět
16. 10. 2007 Kotrba jako Klvaňa Jan  Lambert
17. 10. 2007 Radar -- nástroj války Milan  Valach
17. 10. 2007 Lobbismus M. Šveřepy v článku Centralizace veřejné správy Petr  Víšek