11. 10. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
11. 10. 2007

Vzdělání je důležité

Polemika pana Volného proti výzvě "Všem, jejichž hlas je slyšet" je dobře napsaná, to bezpochyby. Bohužel mám ale pocit, že v některých věcech míří trochu vedle. Především, zmíněná výzva není formulována jako stesk nad zkažeností dnešní generace, ale spíš nad zkažeností vzdělávacího systému. To není totéž. Ač si lze dost dobře myslet, že u mnohých signatářů bylo nepochopení mladé generace součástí motivace k podpisu, není úplně fér výzvu odmítat jako příklad již tisíckrát v historii opakovaného mezigeneračního konfliktu. Naříkat nad nemorálností, leností a všeobecným úpadkem mladých je mlácení prázdné slámy, kritizovat školský systém ne.

Pan Volný píše, že měřítka vzdělanosti se v čase mění, a proto nemá smysl vzdělanost v čase sledovat. Měřítka se jistě mění, to souhlasím, ale znamená to, že porovnání ztrácí smysl? Podle mě to jen znamená, že je třeba najít nadčasová měřítka, a upřímně řečeno nevím, proč by to nemělo být aspoň v nějaké rozumné míře možné. Když se řada vysokoškolských učitelů shodne, že úroveň znalostí studentů prvního ročníku v průběhu uplynulých pěti či deseti let průběžně klesá, tak to nemusí být nutně pravda, ale nelze toto tvrzení odmítnout s tím, že takové srovnání nemá smysl kvůli proměnlivosti měřítek vzdělanosti a poukazovat přitom na prvorepubliková klasická gymnázia s řečtinou a latinou. Během pěti let se měřítka tolik nemění. Pokud řada absolventů gymnázií dnes neumí napsat větu bez pravopisných chyb, možná se to dá částečně omluvit jinou dobou a jinými nároky. Pokud ale takový absolvent nedokáže napsat text tak, aby měl hlavu a patu a bylo poznat, co chce říct, žádná omluva nezabírá.

Pan Volný píše

"Starý model, který jsem zažil na střední škole, oplakávat nebudu: Vyplňování "elektronových" šipeček do orbitalů (přičemž skutečný smysl teorie molekulových orbitalů nechápala ani naše chemikářka), memorování složení půd, počtu obyvatel evropských zemí... Memorování všeho. Proč proboha? Aby to všichni zapomněli, jen co opustí budovu střední školy? Tohle je systém, který elita našeho národa obdivuje?"

Význam výuky problematiky elektronových orbitalů na středních školách nebudu obhajovat. Jistě to ani není jediná věc, která je naprosto zbytečná (protože jí studenti nemohou rozumět), a přesto se učí. Ani nechci obhajovat memorování. Ale ani Výzva memorování neobhajuje. Nastoluje pouze otázku, zda absolventi středních škol mají dostatečné vědomosti.

Vědomostí lze nabýt i jinak než tupým memorováním. Ono vědět, kolik má která evropská země obyvatel, není úplně od věci. Nakonec člověk by měl znát svět kolem sebe, umět posuzovat argumenty druhých, mít představu o tom, jak věci fungují. Jestli je pro Španělsko důležitějším přístavem Barcelona nebo Cádiz lze jistě rychle vyhledat a není třeba se to ve škole učit. Ale kolik má přibližně Španělsko obyvatel, jakými tito obyvatelé mluví jazyky a jaké mají náboženství, to se hodí vědět. Stejně tak, jako se hodí znát příbližně španělské dějiny nebo třeba ekonomickou situaci této země. Když o Španělsku nebudu vědět nic, tak se sice nakonec tak moc nestane, ale když budu podobným ignorantem i co se týče další států v Evropě, jak budu rozumět tomu, co se v Evropě děje? Jak budu posuzovat zahraniční politiku? Jak budu volit, třeba už jen do Evropského parlamentu?

Nepochybně se v Americe dělá špičková věda. (Ponechme teď stranou otázku, zda je to spíš díky tamějšímu vzdělávání, nebo spíš díky tomu, že na vědu je dost peněz a není problém přilákat elitní výzkumníky z celého světa.) V Americe se ale také "dělá" špičkové tmářství. Nikde jinde na světě (snad s výjimkou islámských zemí) tolik nekvete kreacionismus, sektářství a náboženský fanatismus. Nesouvisí také tohle trochu s úrovní znalostí o světě? Řekl bych, že člověk, který ví něco málo o paleontologii a evoluční teorii bude spíše imunní před argumenty různých podvodníků či fanatiků než člověk, který pouze ví, jak používat Google.

Vtip je v tom, že člověk, aby mohl o věcech přemýšlet, o nich také musí něco vědět. Je nám všem k ničemu, když víme kde hledat, když nevíme co hledat, a na hledání navíc nemáme čas. Autor textu, na který tímto odpovídám, jistě ví, že když chce číst odborný text, tak musí dobře znát naprostou většinu pojmů v textu použitých. Nestačí vědět, kde najde definici. Není možné fakta chápat bez znalosti souvislostí, a težko znát souvislosti, když neznáte fakta.

Chvílemi je více než zřejmé, že Michael Volný argumentuje proti něčemu úplně jinému, než Výzva představuje:

"Dnes člověk pracuje od rána do večera, aby v obrovské konkurenci vydržel a práci neztratil. Tady v Americe s prací ztrácíte i zdravotní pojištění pro sebe i rodinu -- a to už není legrace. Docela dobrý důvod, aby člověk četl odborné časopisy, a nikoliv beletrii, ať už chce sebevíc."

Výzva přeci nikoho nekárá, že si nenajde čas číst beletrii. Nejde přeci o beletrii. Jde jak o celkový přehled, o kterém jsem mluvil výše, tak i o vzdělanost ve svém oboru. Signatáři Výzvy mluví o snížení schopností nastupujících vysokoškolských studentů v jejich vlastním oboru. Je to základní a střední školství, co je kritizováno. Během školní docházky většina lidí bohudík nemusí vydělávat na zdravotní pojištění. Může se naopak věnovat přípravě na to, aby byla v budoucnu schopná číst ony odborné časopisy. A jde o to, aby střední školy pro to vytvořily podmínky. A není automaticky zajištěno, že tomu tak bude.

A mimochodem, není samotná existence společnosti, kde člověk s prací ztrácí zdravotní pojištění a musí proto pracovat od rána do večera, hodná kritiky? Není možné Výzvu chápat spíš jako apel na změnu společenských priorit ve prospěch vzdělání na úkor produktivity? Je nutné budovat společnost fachidiotů, kteří nemají čas se rozhlížet za horizont své práce? Společnost je dnes dostatečně bohatá, aby se nemusela hnát za dalším bohatstvím za každou cenu.

Nechci tvrdit, že s Výzvou bezvýhradně souhlasím. Nemůžu z vlastní zkušenosti porovnávat úroveň našeho vzdělávání teď a před deseti lety. Možná podlehli autoři Výzvy kolektivnímu klamu, možná, že je jejich úsudek zaujatý, takové věci se dějí. Ale myslím, že není možné jen tak zavrhnout jakoukoli kritiku stavu vzdělávacího systému s tím, že taková věc nemá smysl.

                 
Obsah vydání       11. 10. 2007
11. 10. 2007 Konec mlžení komise expertů prostřednictvím plukovnické prezentace
11. 10. 2007 Spojené státy přiznaly protiruské zaměření protiraketové obrany Lukáš  Kantor
11. 10. 2007 Bush varoval Kongres, aby neoznačil vraždění Arménů jako genocidu
11. 10. 2007 Čína stále drakoničtěji cenzuruje internet
11. 10. 2007 Aféra jménem Andula (VI. část) Josef  Brož
11. 10. 2007 Vzdělání je důležité Hynek  Bíla
10. 10. 2007 Včera se tančilo všude, aneb dříve bylo všechno lepší Michael  Volný
11. 10. 2007 Co vše jsem si nepřečetl v českých médiích o válce USA proti Iráku Štěpán  Kotrba
10. 10. 2007 Mobilní telefony jsou zdraví nebezpečné
10. 10. 2007 Rakovina Petr  Wagner
11. 10. 2007 Radar jako mikrovlnná zbraň
11. 10. 2007 Účinek vyzařování radaru na lidi je vládě lhostejný
11. 10. 2007 Už zase?
11. 10. 2007 Sláva Třebíče jde do světa
11. 10. 2007 Afghánistán dnes Daniel  Veselý
11. 10. 2007 Pokus
11. 10. 2007 Padouch, nebo hrdina? Pavel  Kopecký
11. 10. 2007 Podpořte přímou volbu prezidenta Tomáš  Franke
11. 10. 2007 Nechci tučňačky, Klaus na Hrad Lukáš  Rázl
11. 10. 2007 Nie je dôležité vyhrať, ale zúčastniť sa Milan  Šupa
10. 10. 2007 Rozhodně nikdo jiný někde jinde se nemá lépe než já! Jan  Paul
9. 10. 2007 Mikrovlny nezpůsobují rakovinu Petr  Frish

Školství RSS 2.0      Historie >
11. 10. 2007 Vzdělání je důležité Hynek  Bíla
10. 10. 2007 Včera se tančilo všude, aneb dříve bylo všechno lepší Michael  Volný
8. 10. 2007 Stane se školné spásou českého školství? Jiří  Beránek
4. 10. 2007 Je slušnost a civilizovanost "protikapitalistická"? Bohumil  Kartous
28. 9. 2007 Také učitelé potřebují dobré vzdělání! Michal  Giboda
10. 9. 2007 Studium na Pedagogické fakultě UK jako předpeklí Jiří  Beránek
2. 9. 2007 Začíná školní rok a s ním i pravopisná buzerace našich dětí... Ladislav  Kahoun
22. 6. 2007 Šikana ve školách Josef  Vít
22. 6. 2007 MŠMT šikanu ve školách řeší   
11. 6. 2007 Třídní rozdíly začínají v Británii ve věku tří let   
1. 6. 2007 Nečisté maturity?   
1. 6. 2007 Státní maturity, CERMAT a Scio Bohumil  Kartous
25. 5. 2007 Reforma akademické samosprávy -- ano, ale... Jiří  Neustupa
24. 5. 2007 Maturanti za katedrou -- řešení, či zlevnění? Jana  Maříková
18. 5. 2007 Kamenem a chlebem Pavel  Kopecký