To je však jen jedna strana mince. Druhou stranou je základní princip kapitalistického systému hospodářství - vše podřídit maximalizaci zisku. To, že je ČEZ ještě stále státním podnikem, v tom vůbec nehraje roli. České dráhy jsou také státním podnikem a zeptejte se dnes, kolik zaplatíte za normální rychlíkovou jízdenku z Prahy do Žiliny - 26 EUR (to je bratru něco kolem 750.- Kč). Žádné Pendolíno, nebo lůžkový vůz, místenka apod. Jednoduchá jízdenka. To, že tato základní filosofie funguje v soukromých firmách o tom snad nepochybuje nikdo.

Vezměte si příklad pojišťovnictví. Všechny pojišťovny, jež poskytují službu tzv. povinného ručení (je to kratší) doslova brečí nad tím, jak je tento produkt prodělečný, jak proto musí každým rokem zvyšovat své sazby (a stát jim to baští). Přitom jim nikdo poskytování tohoto produktu nenařídil (ani nemohl), sami se rozhodly ho poskytovat. Denně jsme svědky toho, jak se jedna za druhou doslova perou o nové zákazníky (jenž jim budou přinášet další ztráty), vymýšlejí různé bonusy, malusy (možná časem přibudou i falusy), jen aby získaly další klienty do té ztrátové činnosti. Tomu zase nerozumím já. Kdybych byl podnikatel a nějaký produkt (nepovinný) by mi přinášel ztráty, tak se ho během pár měsíců zbavím. Ale naše pojišťovny s perfektně vyškoleným managementem to neustále připouští. Pak ale otevřu Právo z 09.08.2007 a přečtu si:

Pojistné Kooperativy roste. Citát z posledního odstavce - Celkově předepsané pojistné Kooperativy za první pololetí činilo 14,95 miliardy Kč a její hrubý zisk dosáhl 717 milionů Kč - konec citátu. To prosím s tou ztrátovou činnosti za povinné ručení a jen za 6 měsíců 2007.

Podobný článek v Právu ze dne 07.08. - ZENTIVA vydělala 831 miliónů Kč. (Myšleno za 1. pololetí 2007). Přitom všichni pláčou, jak ceny léků u nás zdaleka nedosahují evropské úrovně a jak se budou muset (vhodnou reformou) udělat úpravy.

Nejvíce mne může nadzvednout masírování médií v posledních týdnech, stran "velké neúrody obilí" z důvodu sucha a příprava na postupné navyšování cen chleba, mléka a samozřejmě následně všech výrobků z mléka. Vzpomínám si na diskusi v BL v roce 2005, když tehdejší "vedoucí strana a vláda" přišla s nápadem topit pšenicí v elektrárnách, protože nebylo kam uskladnit velkou nadúrodu.

Po velké kritice veřejnosti, jsme se nakonec dozvěděli, že se našly nějaké sklady někde v Irsku, nebo Skotsku, nebo tam někde a obilí se tam dočasně uskladnilo. Na slovo "dočasně" jsme dost hákliví. Zeptám se tedy, kde je ta pšenice dnes, když ji potřebujeme kvůli nízkým výnosům? A jestliže se prodala, kde jsou ty penízky za ni. Jestliže tam pořád je, proč ji nepřivezeme zpět, aby pokryla ztráty z důvodu sucha? Pravděpodobně mi nikdo neodpoví, protože se to celé zametlo pod nějaký hezký kobereček. Ono vůbec, se zametáním nepříjemných věcí pod koberec, si myslím, že máme ve světě jedno z prvních míst. Jenomže to již jsou jiné příběhy a jiné kauzy.

Takže závěrem milý pane Wágnere. Cenu za elektřinu (plyn, vodu, chleba, benzin - dosaďte si co chcete) Vám ČEZ (a další) zvyšují zejména proto, aby naplnily základní filosofii kapitalistického hospodaření - vše pro neustálé zvyšování zisku. Tak jak v roce 2005 chtěli topit pšenicí v elektrárnách, jen aby náhodou nemuseli zlevnit rohlíky, tak bude ČEZ v případě, že přebytečnou elektřinu neprodá, vymýšlet všechno možné jak se ji zbavit, jen proboha nezlevnit. Kam bychom pak přišli, že ano.