8. 8. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 8. 2007

Za oponou neoliberálního humanitarismu: od Iráku k Darfúru

"Jsme zemí, ne nadací; musíme vést zahraniční politiku pro Ameriku; myslíte si, že slovo "demokracie" bude [na to] stačit?" Henry Kissinger (18. dubna 2007)

Koncem července a začátkem srpna jsme svědky závažných politických událostí, spojených s dvěma nejaktuálnějšími humanitárními krizemi současnosti, se súdánským Darfúrem a s Irákem.

V jordánském Amánu se sešla konference zabývající se neustále se zhoršující krizí iráckých uprchlíků, již s ohledem na jejich postavení v geopoliticky citlivé oblasti označil loni v listopadu americký časopis The Atlantic Monthly za nositele vznikajících konfliktů (Iraqi Refugees: carriers of conflict). Tehdy se jejich počet pohyboval mírně nad jedním milionem; dnes dosahuje podle organizace Refugees International počet Iráčanů nucených opustit své domovy, a to pouze na Středním východě, 2,2 milionů osob.

Darfúr je v tomto ohledu odlišný; jedná se o krizi vyvolanou vnitřně vysídlenými osobami (Internally Displaced Persons), jejichž počet je o polovinu menší a jež se nacházejí na území vlastního státu. To ovšem neznamená, že je jejich strádání a násilí, kterým jsou vystaveny, mírnější.

Ve skutečnosti je, jak píše přední africký analytik Mahmood Manadni, mezi Irákem a Darfúrem "význačná podobnost," a to jak v počtu dosud zabitých civilistů, tak i v příčinách ohromující tragedie, jíž musí procházet, a to navzdory neoliberální propagandě označující první za genocidu, což nelze strpět, a druhou za vnitřní povstání, jaké lze alespoň pochopit.

V důsledku této účelové mystifikace přitahuje Darfúr množství demonstrací, podpisových akcí, a vyhrožování, adresovaných súdánské vládě, zatímco příčiny lze najít i v nevraživé a mocichtivé podstatě povstalců, jejichž vůdci byly vždy připraveni podkopávat jakékoliv zprostředkovatelské úsilí, pokud nevyhovovalo jejich úzkým zájmům.

Výsledkem je zpolitizování problému "Darfúr" tak, aby sloužil zájmům mocenské rozpínavosti Spojených států a jejich dlouhodobým plánům na změny režimu, a to nejen v Súdánu, ale napříč celým Africkým rohem, na Středním východě, a ještě dále. Ovšem v podobných případech přílišné zpolitizování zpravidla - podle belgického vědce Jean Bricmonta, autora velmi aktuální knihy Humanitarian Imperialism (Humanitární imperialismus (2006) - doprovází paranoia, démonizace odpůrců, konformismus médií, a totální znevažování mezinárodní zákonnosti. To ovšem může být nebezpečně kontraproduktivní, což dokazují nejen irácké nesnáze, případně horory afgánské provenience, ale i posílení pozice zastánců tvrdé linie v samotném Súdánu, zvlášť od r. 1998, kdy USA provedly určité bombardování Chartúmu.

Poplatnost neoliberalismu v dominantních médiích znamená že, přes nesoulad mezi tím, co se proklamuje (humanitarismus) a tím, co se skutečně děje (válečné štvaní), může obojí nejen koexistovat, ale i sloužit stejnému účelu. Zastánci lidských práv pak mohou zastávat společný postoj s největšími válečnými štváči současnosti, kteří, aby dosáhli svého jsou připravení poslat na smrt, třeba odepřením přístupu k potravinám a lékům stovky tisíc dětí jak, zdrcujícím způsobem popisuje zpráva The Adverse Consequences of Economic Sanctions on the Enjoyment of Human Rights ZDE.

Podíváme- li se na Darfúr, přijetím rezoluce OSN č. 1769, která schvaluje vznik hybridní mírové jednotky (UNAMID) složené ze stávající mise AU, AMIS a z OSN, lze předpokládat, že se alespoň na čas diplomatická bouře, která postavila Súdán a Západ, především USA, proti sobě, uklidní; když nic jiného, očekávají se první členové UNAMID Darfúru až někdy ke konci roku, navíc je jejich nasazení podmíněno získáním souhlasu povstaleckých skupin, což nebude vůbec snadný úkol.

Naděje na případnou účinnost jednotek UNAMID ovšem nespočívají pouze v tom, že se zvyšuje jejich velikost, asi z 7000 až na 26000, a zlepší se i jejich logistické zajištění, ale, hlavně spočívají v novém mandátu, jímž jsou tyto jednotky pověřeny a povolují vojenský zásah podle odstavce VII. Charty OSN.

Kromě toho je ovšem z pohledu Chartúmu rezoluce č. 1769 vskutku diplomatickým vítězstvím, díky němuž dosáhl mimořádných ústupků od dob, kdy byl bombardován různými výhrůžkami, což shrnuje emeritní profesor Carl G. Estabrook připomenutím Clintonova "NATO musí jednat!", - to ovšem vedlo pouze ke zhoršení problému Kosova a to ještě za cenu marného pokoření Srbů. Dnes zase mnozí tvrdí, že "OSN musí jednat!"

Hlavní civilní a vojenské velení pochází z Afriky. Předpokládá se, že většina sborů bude složena z AU a případně z dalších států, s nimiž Súdán udržuje dobré styky, jako je např. Malajsie. Dokument výslovně konstatuje, že se autorizace jednotek UNAMID podle odstavce VII. týká podílu na včasné a účinné realizaci darfúrské mírové dohody (Darfur Peace Agreement), k níž Súdán neměl nikdy výhrady a již zprostředkovala AU. Její podepsání se v květnu 2005 v nigerijské Abuji zúčastnil klíčový diplomat současného kola jednání Salim A. Salim, jinak generální tajemník Organizace africké jednoty, jenž dohlížel na její přerod v současnou Africkou unii (AU).

Tato klauzule navíc nařizuje UNAMID použít síly proti ozbrojeným narušitelům prosazování darfúrské mírové dohody (DPA), a to, což je velmi důležité, s vědomím prvořadé odpovědnosti súdánské vlády ("without prejudice to the responsibility of the Government of Sudan") (Článek 15, a, ii.).

Vznik rezoluce 1769 v takové podobě si vynutil i významné změny v diplomatických postech: musel odejít Jan Pronk, někdejší zástupce Kofiho Annana v Darfúru, který se zkompromitoval pochybnými osobními iniciativami, včetně založením internetové stránky, kde se soukromě angažoval v tak diplomaticky citlivém problému, dále byl vyměněn skandální zástupce, snad dosud nejskandálnější, vlády USA při OSN, John Bolton. Tím, že rezoluce 1769 výslovně odmítá jakékoliv vojenské řešení konfliktu (Článek 18) je třeba jí vnímat jako výsledek kompromisu mezi ČLR a africkými zástupci v RB (JAR, Ghana, Konžská republika), kteří od počátku odmítali vyhrůžky Washingtonu - afričtí zástupci ostatně v duchu postoje AU - a USA, případně pod vlivem změn vedení v Downing Street č. 10.

Dohled nad uplatněním rezoluce koordinují společně OSN a AU; úkol, který byl svěřen Janu Eliassonovi, novému zástupci generálního tajemníka OSN Bina Ki- moona, o němž lze říci tolik, že jeho umírněné postoje vůči Súdánu obráží vůli nebýt vnímán jako příliš závislý na Washingtonu, jak byl jeho předchůdce, a respektovanému africkému diplomatovi Salimovi A. Slaimovi, který byl řešením problému v Darfúru pověřen již v r. 2004.

Darfúr poutající jako případ humanitarismu zvláštní pozornost, často v ostrém kontrastu s proti-iráckou agresí a následnou humanitární a politickou krizi ohrožující globální stabilitu a mír, hraje významnou roli ve strategii neoliberálních sil snažících se zneužívat idejí lidských práv a jejich prosazování prostřednictvím OSN jako politického nástroje a ospravedlňovat tak svévolné vměšování nejmocnějších států - především USA -- do záležitostí jiných zemí, které se z různých příčin staly terčem jejich nevole či politických difamací.

Kromě těchto skutečností se Darfúr stal vítaným stmelujícím faktorem vnitřně charakteristicky nesourodé americké politické scény, která se dostává pod stále vážnější tlak právě kvůli dobrodružnému zapletení USA do válek, o nichž vědí, kdy začaly, ale ne kdy skončí.

Pro zbytek světa je ovšem důležitější vědět, že globální strategie neoliberálního humanitarismu je nejpřesvědčivějším důkazem důležité funkčnosti koncepce "mezinárodního terorismu" v kontextu nového světového řádu tak, jak jej představují nejreakčnější křídla amerického establishmentu a klíčové procesy ospravedlňování globální hegemonie USA a ničivě nebezpečné postupy jejího uplatnění a udržování před americkou veřejnosti; inu, jak napsal český filozof Karel Kosík ve svých Předpotopních úvahách (1997), "samozřejmost je symbiózou zpupnosti a pokleslosti," to si však určitě vyžaduje svou daň.

                 
Obsah vydání       8. 8. 2007
8. 8. 2007 Má smysl XBR radar bez antiraket? Stanislav  Kaucký
8. 8. 2007 Vstup do USA -- bez víz možná, bez problémů nikoli Jiří  Jírovec
8. 8. 2007 Martin Bursík nezemřel
8. 8. 2007 Rusko na pranýři Oskar  Krejčí
8. 8. 2007 Žijeme ve dvou různých světech, pane doktore
7. 8. 2007 Záhadná obrana XBR radaru v Brdech Stanislav  Kaucký
7. 8. 2007 Demokracie bez kritické kontroly tisku dlouho nevydrží, aneb O čem se v Praze nepíše Uwe  Ladwig
8. 8. 2007 Kontrolní otázka protiradarovým aktivistům
8. 8. 2007 Jak lze zamaskovat radar Jan  Neoral
8. 8. 2007 Neznalostí trpí Klvaňa, nebo Neoral?
8. 8. 2007 Vyšetřování pokračuje, nezapomeňte! Oskar  Krejčí
8. 8. 2007 Šanghajská organizace spolupráce uspořádala vojenské cvičení - v Rusku Štěpán  Kotrba
8. 8. 2007 Dejà vu Kateřina  Komorádová
7. 8. 2007 Co asi vicepremiér Čunek říct nechtěl Michal  Kuklík
8. 8. 2007 Vyšetřování skončilo, zapomeňte Petr  Wagner
8. 8. 2007 Prohra policajtoreportérů Štěpán  Kotrba
8. 8. 2007 Salichov rozhodl: Čunek je nevinen Boris  Cvek
8. 8. 2007 Za oponou neoliberálního humanitarismu: od Iráku k Darfúru Mesfin  Gedlu
8. 8. 2007 Inzerenti houfně opouštějí populární server Facebook
8. 8. 2007 Názor dne Oldřich  Průša
8. 8. 2007 Americký benzin za korunu litr Ctirad  Novák
8. 8. 2007 Zvíťazia mierové aktivity, či vidina ziskov?
8. 8. 2007 Král Bush I. Štěpán  Steiger
8. 8. 2007 Dávat těm, kteří chtějí víc
8. 8. 2007 Přijdou Zelení o své iluze? Tomáš  Krček
8. 8. 2007 Rusko začíná sériovou výrobu nejmodernějších střel pro jaderné ponorky Štěpán  Kotrba
7. 8. 2007 Jak Poláci "zabíjeli sovětské důstojníky"
7. 8. 2007 Jak vychovávat mladé vandaly?
7. 8. 2007 Američané "ztratili" v Iráku 190 000 zbraní
7. 8. 2007 Stroje, humanismus a evoluce society Miroslav  Vejlupek
7. 8. 2007 O dobré míře, aneb Bylo nebylo Michal  Kuklík
6. 8. 2007 Má to cenu, ale jen konkrétně - a s důkazy Ivan  David
7. 8. 2007 Romský problém v ČRo 6 Štěpán  Kotrba
7. 8. 2007 Rusko instalovalo protiraketový a protiletadlový systém S-400 Štěpán  Kotrba

Afrika - bohem i lidmi zapomenutý světadíl RSS 2.0      Historie >
8. 8. 2007 Za oponou neoliberálního humanitarismu: od Iráku k Darfúru Mesfin  Gedlu
6. 8. 2007 Africký kontinent součástí "války proti terorismu" Daniel  Veselý
26. 6. 2007 Afrika odmítá americké plány na výstavbu velké vojenské základny   
23. 6. 2007 Zpráva OSN varuje před válkami, vyvolanými globálním oteplováním   
1. 5. 2007 Immanuel Wallerstein: Afrika roku 2057 Immanuel  Wallerstein
29. 3. 2007 Očekával jsem, že mě zabijí   
27. 3. 2007 Zimbabwe: vítejte zpět špatné vzpomínky! Mesfin  Gedlu
13. 3. 2007 Pech impéria nenapraví sentimentální imaginace Mesfin  Gedlu
20. 2. 2007 Pošetilá cesta Bílého domu k africké ropě Mesfin  Gedlu
9. 1. 2007 Africké otazníky Daniel  Veselý
9. 1. 2007 Somálsko: Při útoku na "teroristy" usmrtily Spojené státy civilisty   
29. 12. 2006 Somálsko -- díra v mapě Oldřich  Průša
3. 8. 2006 Impérium a suverenita Frank  Simoulay
14. 5. 2006 Fukuyama: Čemu dnes čelí svět   
28. 2. 2006 Ropa, militarizace a zájmy nadnárodních korporací Mesfin  Gedlu