Poprvé od druhé světové války ztotožňují Britové politickou linii jednoho politika s duchem celé země. A Bush v Londýně nepožívá ani úcty, ani lásky. I když čeští političtí analytici předpovídají, že radikální vyjádření nelze od následovníka Tonyho Blaira očekávat, dokonce hovoří o stejné otrocké podřízenosti, s jakou se stal Blair jedním z nejméně vážených a oblíbných premiérů Británie, z důvodu kontinuity vazeb vlády na britský strojírenský a zbrojní průmysl a tušení zakázek, jiní analytici zase předvídají odklon britského kurzu od Bushova válečného dobrodružství. Z pudu politické sebezáchovy a snahy odlišit new labouristickou politiku od znechucení voličů britskoamerickým blairismem a s Brownovou předvídavostí kurzu příští americké vlády po předpokládané porážce Bushe . Přeci jen jsou jak New Labour, tak američtí Demokraté v jedné, a to socialistické internacionále. Snad jde nyní v mediálních interpretacích camp davidské schůzky jen o to, aby roztržka nevypadala jako roztržka, a nebo aby upřímnost vůči hostiteli nebyla vykládána jako neomalenost. Důvodem jiného přístupu Británie k USA je totiž i geopolitická danost. Británie je součástí Evropy a Evropa je pupeční šňůrou spojena s Ruskem. Putinovým Ruskem. Soušasná eskalace napětí, kterou vyvolává separátní jednání USA s Polskem a Českem rozbíjí evropskou pozici a naplňuje Moskvu těmi obavami, které chápou pouze ti velcí: v doposud roztříštěné Evropě není s kým a o čem jednat. Dohoda s jedním neznamená dohodu se všemi. Spíše naopak.

Jak ale říci "spojencům" , že se časy v Evropě změnily? Že slepé odhodlání následovat velkého bratra třeba i do pekla má své meze? Britové nechtějí umírat za americkou pozici v Iráku. A už vůbec ne v Íránu. Současná "mírová" iniciativa Condoleezy Riceové - zbrojní obchod desetiletí s Egyptem a dalšími zeměmi Zálivu - sice prospěje americkému zbojnímu průmyslu a umožní inovovat vlastní arzenál vyprodáním skladů do pouště, míru ani stabilitě v regionu nepřispěje. Cílem nejnovější americké politiky po úspěchu války a neúspěchu okupační správy Iráku a očekávaném potupném stažení americké armády je, aby v regionu byla dostatečně nadkritická zásoba zbraní. Pak lze předpokládat, že se "Iráčané chopí sami správy své země"... Diplomatická řeč je zvláštní kód... A tak idiomatická angličtina slibuje prozatím mnoho výkladů toho, kdo co řekl a jak to myslel. COřekl Brown a jak to myslel možná rozhodne o tom, kdo vyhraje volby v Británii a kdo bude spoluurčovat politiku Evropské unie. Co řekl Brown zajímá teď všechny. Něčím novináři musí plnit politické zpravodajství uprostřed léta.

Přesto ale zaráží, jak jednostraně interpretují české deníky i ČTK takto zásadní jednání. Chápu politickou nezkušenost redaktorů v těsně postpubertálním věku , nechápu a neomlouvám nezkušenost editorů. Výsledkem je ultrakonzervativní spin, který nezastává ani britský Telegraph či Timesy. O triu BBC, Guardian, Independent nemluvě. Co se nám to snaží čeští jestřábi v ČTK a několika málo "mínkotvorných" denících namluvit? Že americký radar chtějí všichni na světě a Topolánek s Vondrou to dělají dobře? Že si Brown s Bushem padli do náručí?

Britské listy: Britský tisk o americko-britském summitu ZDE

Telegraph: Gordon Brown: We are at one in fighting terror ZDE

Dalších 2 035 světových zdrojů... ZDE

ČTK/ČN: Premiér Brown potvrdil nutnost plnit závazky a povinnosti v Iráku ZDE