20. 6. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 6. 2007

Dal Stivens -- muž který stvořil Kamenáče Billa

Zemřel před 10 lety - 15. června 1997 v australském Sydney

Dallas George Stivens se narodil 31. 12. 1911 v Blaney, ve státě New South Wales v Austrálii. Studoval na West Wyalong Public School a na Barker College v Hornsby. Radši by studoval práva nebo architeturu na universitě, ale doba hospodářské krize neumožnila jeho rodičům ho na studiích podporovat. V roce 1945 se oženil s Winifred Wright, se kterou měl dvě děti; rozvedl se v roce 1977.

Zpočátku kráčel Dal Stivens ve stopách svého otce a pracoval jako bankovní úředník. Tuto práci opustil v roce 1936 poté, co vydal svou první knížku povídek The Tramp and Other Stories začal pracovat jako nezávislý novinář. V roce 1939 byl na stáži v Daily Telegraph v Sydney.

V letech 1943 -- 1944 byl zaměstnán v Army Education, koncem roce 1944 přestoupil do Department od Information, kde psal články o sportu a literatuře, zároveň byl tiskovým mluvčím ministra práce Arthura Calwella. Během této doby napsal knihu How many Australians tomorow?

V roce 1949 získal Dal Stivens místo tiskového mluvčího Australian House v Londýně, opustil ho v roce 1950, kdy se stal nezávislým spisovatelem. Své krátké příběhy pravidelně publikoval v časopisech Lilliput, The Times Literary Supplement, The Observer a John O'London's Weekly a zároveň v rádiu BBC. Dala Stivense od dětství zajímala příroda, napsal velké množství různých článků a příběhů z různých míst Austrálie a Nového Zélandu o chování zvířat, hmyzu, podmořském světě a života ptáků pro americké a evropské časopisy.

Se svou rodinou se po 10 letech ve Velké Británii se vrátil do rodné Austrálie v roce 1958. Pokračoval v psaní článků a krátkých povídek. V roce 1963 byl iniciátorem založení Australian Society of Authors - pobočky Britské společnosti autorů a stal se jejím prvním presidentem. Kromě povídek a článků v novinách a časopisech publikoval Dal Stivens několik sbírek povídek a čtyři romány. Román -- A Horse of Air, byl oceněn cenou Milese Franklina v roce 1970. Po roce 1971 se začal více zabývat i svojí další zálibou -- malováním, kterému se pak věnoval až do konce života. Jeho první práce byly velké abstraktní malby, zkoušel však i další výtvarné techniky včetně sochařství. První samostatnou výstavu měl v roce 1974 v Holdsworth Gallery v Sydney.

V roce 1981 získat Dal Stivens cenu Patricka Whita za zásluhy o australskou literaturu. Stivensův rozsáhlý osobní archiv je uložen v Národní australské knihovně a obsahuje přes 90 krabic.

O díle Dala Stivense

Dal Stivens patří k autorům žánru vtipného lidového vypravěčství sedmilhářů a šibalů, prášilovské povídky a pololidové "zálesácké" balady, plné humoru, satiry, nadsázky, fikcí a smyšlenek. Jde vesměs o příběhy, ve kterých se žertuje o "vážných" věcech, Dal Stivens lidovou tradici obohatil svým vypravěčským talentem, smyslem pro zkratku a drsným výstižným výrazivem.

Řadu svých textů publikoval i pod různými pseudonymy: John Sidney, James Crockett, Jeff Peters, Richard Fitter, Jack Tarrant, David / John Chilton, David / John Wilton.

Nejsem odborníkem na anglicky psanou literaturu a tak dám slovo povolanějším. V šedesátých letech napsal Josef Škvorecký v časopise Plamen:...

Australané, jsou národ, jehož lidové slovesné umění se začalo tvořit teprve v šedesátých letech minulého století okolo táborových ohňů v bushi a v hospodách dobytkářských a zlatokopeckých městeček. Už u jeho kolébky stály výrazné zahraniční vlivy, především zálesácká "tall story" americká, americké lidové písně a později i poezie Rudyarda Kipplinga a folklórem poznamenané povídky Breta Harta (...) K největšímu rozkvětu přivedl zatím tento stále živý směr australské prózy povídkář Dal Stivens. Je dnes už autorem celé řádky knih, zejména sbírky "Ironbark Bill" (Kamenáč Bill), (...) jsou to knihy plné nefalšovaného humoru drsných a osamělých mužů z bushe a představují zajímavý typ umělecké prózy, tvůrčím a moderním způsobem rozvíjející ryze lidovou tradici.

V roce 1963 o díle Dala Stivense napsal Lubomír Dorůžka:

... Australská lidová vyprávění a balady se rozvíjely -- ještě větší měrou než v Americe -- v období uměle tvořené literatury. Jejích témata putovala neustále oběma směry mezi táborovými ohni a stránkami literárních časopisů, v nichž lidoví písmáci i žurnalisté a spisovatelé z povolání používali tohoto žánru jako jednoho ze zdrojů k vytvoření svébytného australského písemnictví. (...) Těžko posoudit, do jaké míry Dal Stivens sebral lidovou tradicí již vytvořené a vybroušené příběhy a do jaké míry je ještě rozmnožil vlastní bohatou představivostí a vyšperkoval brilantní vypravěčskou technikou, smyslem pro efektní zkratku a zdravou šťavnatost výrazu. (...) Žánr drobné, humorně laděné povídky zůstává zatím jeho nejčastějším působištěm. Ve sbírkách (...) vypráví sice o dalších dobrodružstvích Kamenáče Billa nebo zabrousí do výborně psaných folklórně zbarvených persifláží povídek o duchách a strašidlech; vedle toho se však s úspěchem vyrovnává i s žánrem moderní zvířecí bajky, v níž dovede lehkou formou vyslovit i ne tak lehounké myšlenky o lidských slabůstkách a ctnostech. V humorné karikatuře "science fiction" vykreslí rozmrzelého a uštvaného človíčka, jemuž jeho nedělní klid a pečlivě pěstované květinové záhonky přicházejí teď narušovat i návštěvníci z jiných planet, a v jemně psychologické drobnokresbě dovede povědět ledacos zajímavého o skutečném životě v dnešní Austrálii v níž se mnohé nadšené mladistvé sny rozbíjejí o tvrdou a nelítostnou skutečnost.

Této stránky australské přítomnosti všímá si Stivens i ve svých dvou románech. "Široký oblouk" (The Wide Arch, 1958) se pokouší nastavit australské společnosti zrcadlo prostřednictvím napínavého detektivního příběhu. Nejzdařilejším autorovým dílem je však román "Jimmy Brockett" (1951), jehož hrdina, zpočátku téměř sympatický lidovou jadrností a vitální energií, vyrůstá s rozvíjející se kapitalistickou společností od první světové války a nenápadně, ale přesvědčivě se proměňuje v úspěšného "hrdinu své doby" -- bezohledného kšeftsmana a politikáře.

Mezi Kamenáčem Billem a Jimmym Brockettem zeje propastný rozdíl -- oba však patří k dnešní Austrálii a Dal Stivens pro jednoho nezapomíná na druhého.

Romány:

Jimmi Brocket, 1951. Příběh vyšel nejprve časopisecky v roce1948 pod názvem The Entrepreneur (Podnikatel). Pojednává o proměně úspěšného podnikatele v bezohledného kšeftaře, zachycuje život Austrálie po 1. světové válce. -- The Wide Arch (Široký oblouk), 1958. Detektivní příběh se sociálním podtextem australského společenského života. -- Three Persons Make a Tiger: translated from the Chinese of Wu Yu (Tři lidé jsou už jeden tygr: překlad z čínštiny od Wu Yu), 1968 Satira na současný australský život, ironie je podtržena skutečností, že jde o údajný překlad rukopisu neznámého čínského mistra podepsaného jako Dr. Wu Yu.) -- A Horse of Air (Kůň v povětří), 1970. Milionář, ornitolog, idealista a bláznovský snílek Harry Craddock píše tuto knihu jako deník své expedice do centrální Austrálie za vzácným nočním papouškem. Píše ji v blázinci a vkládá do ní zároveň útržky z deníku své manželky a komentáře jeho psychiatra a vydavatele. Výsledkem je mnohovrstevnatý text -- mozaika, o které si úsudek musí udělat sám čtenář.

Sbírky krátkých povídek:

The Tramp and Other Stories (Tulák a jiné povídky), 1936; The Courtship of Uncle Henry (Námluvy strýčka Henryho), 1946; The Gambling Ghost and Other Stories (Jak duch karbanil a jiné povídky), 1953; Ironbark Bill (Kamenáč Bill), 1955; The Scholarly Mouse (Vědecky založená myš), 1957; Příběhy Kamenáče Billa (podle Dorůžky ve všech sbírkách); The Unicorn and Other Tales (Jednorožec a jiné povídky), 1976 Sbírka bajek, fantazií, science fiction a vyprávění, vyznačující se bohatou imaginací, drsným naturalismem a lehkou ironií, příznačných pro velké autory krátkých fikcí; The Demon Bowler a Other Cricket Stories (Ďábelský nadhazovač a jiné příběhy z kriketu), 1979; Krátké příběhy ze sportovního prostředí -- kriketu, který byl Stivensovou vášní a věnoval se mu také jako reportér. Mnohé z těchto příběhů použil ke scénářům pro rádio ABC a BBC. The Town Mouse and the Country Mouse (Městská myš a venkovská myš).

Příběhy z přírody:

Od dětství jej zajímala příroda, napsal velké množství různých článků a příběhů z různých míst Austrálie a Nového Zélandu o chování zvířat, hmyzu, podmořském světě a života ptáků.

The incredible Egg; a Billion Year Journey (Úžasné vejce; cesta dlouhá miliardu let), 1974.

Knížka pro děti:

The Bushranger (Zbojník), 1978.

Dílo Dala Stivense v češtině:

Josef Škvorecký připomněl v časopise Host č. 5/2005 geniálního překladatele Kamenáče Billa:

...Stanislav Mareš (1934--2005) patřil k českým spisovatelům, kteří se v padesátých letech z nutnosti stali překladateli. Jejich vlastní díla se nikdo neodvažoval vydat, a pokud si troufnul, se zlou se potázal. (...) s Janem Zábranou sdíleli společný osud: když byl studentem gymnázia, zavřeli Zábranovi na dlouhá léta oba rodiče a Marešova otce vypudili z rodného a dědičného statku. Oba, Zábrana i Mareš, chtěli studovat na filozofické fakultě, oba nakonec pustili na fakulty, na nichž by je jinak ani nenapadlo studovat. (...) Mareše na Vysokou školu ekonomickou, z níž byl pak vyloučen, ale nakonec ji s nechutí po večerech dokončil; ironií osudu mu tohle vzdělání v Austrálii poskytlo existenci. Oba začali překládat a psát do šuplíku. Společně sestavili antologii tehdy současné americké poezie, která vyšla pod titulem Obeznámení s nocí (Československý spisovatel 1967), a tu mi věnovali. Stanislav také překládal pro Dorůžkovu antologii Americká lidová poezie (SNKLU 1961) a jeho verze jsou myslím z kategorie podobných přetlumočení V + W nebo Jiřího Suchého. Vyšly potom, i s notovým záznamem, jako Tam, kde teče Mississippi a některé zpívala ve filmu Revue pro banjo Eva Pilarová a Inkognito Kvartet. V oblasti folklóru Stanislav pracoval i v próze: podle překladu folklórních povídek australského autora jménem Dal Stivens Kamenáč Bill (SNKLU 1963) vyrobili dokonce (...) na Barrandově kreslený film. Nejvýznamnější z jeho prozaických překladů jsou ovšem Vědomí skutečnosti Grahama Greena (SNKLU 1965) a Pohyblivý svátek Ernesta Hemingwaye (Odeon 1966). (...) Pak tedy přijeli sověti, Marešovi se ocitli v Paříži, kde si za nový domov zvolili Austrálii. (...) Tam Stanislav napsal báseň Báje z Nového světa, své první tištěné (Sixty Eight Publishers, Corp. 1975) a vůbec poslední básnické dílo. Po mnoha letech vyšlo i ve Stanislavově vlasti (Český spisovatel 1996). (...) Požádal jsem Jiřího Voskovce, pokud se mu Báje z Nového světa budou líbit, aby jeden zpěv namluvil na naši reklamní desku. Voskovec byl básní uchvácen, a tak je nahrávka jednou z posledních Voskovcových interpretací českého textu. (...)

Český spisovatel Stanislav Mareš, překladatel Kamenáče Billa zemřel tam, kde se narodil Dal Stivens -- v australském Novém Jižním Walesu.

Povídky publikované česky:

Kamenáč Bill (překlad Stanislav Mareš), sbírka povídek 1963 / SNKLU

Jak duch karbanil (překlad Vanda Zámecká), in: měsíčník Plamen cca 1965 Kamenáč Bill pomáhá poděsu duchovi (překlad Vanda Zámecká) in: Černá hodinka 1967, SNDK.

Krátké filmy:

Ke třem kresleným, prášilovským groteskám na námět Dala Stivense, napsal scénář a také je režíroval Václav Bedřich. Výtvarníkem byl Miroslav Štěpánek a hudbu složil "semaforský" Ferdinand Havlík. Všechny tři krátké filmy získaly řadu ocenění: Kamenáč Bill a drzí zajíci (1964) -- (9minut), Čestné uznání -- Karlovy Vary 1965, Kamenáč Bill a ohromní moskyti (1971) -- (8 minut) Čestné uznání -- Arsfilm Kroměříž 1971, Čestné uznání -- Arsfilm Kroměříž 1971, 2. cena v kategorii Zagreb -- Chorvatsko 1972, Stříbrný střevíček -- Gottwaldov nyní Zlín 1972, 1. cena Zlatý Jižní kříž -- Adelaide -- Austrálie 1973, a Kamenáč Bill a jeho přepevné laso (1972) -- (7minut/) Čestné uznání -- Gottwaldov nyní Zlín -- 1973.

Málokdo asi ví, že režisér Kamenáče Billa Václav Bedřich (* 28. srpna 1918) je režisérem TV seriálů -- Maxipes Fík, Bob a Bobek, O zvířátkách pana Krbce, O víle Amálce, O makové panence, Štaflík a Špagetka a Pohádky ovčí babičky a že Miroslav Štěpánek (* 2. 12. 1923 -- zemřel 28. 11. 2005) byl zároveň výtvarníkem úspěšné animované série krátkých grotesek Pojďte, pane, budeme si hrát režiséra Břetislava Pojara -- o dvou malých medvědech, proměňujících se v zápalu hry ve všechno možné.

Komiks:

Druhým autorem kreslené podoby Kamenáče Billa je tramp, hudebník a výtvarník -- Honza Vyčítal. Kolik příběhů celkem nakreslil nevím -- znám jen ty publikované. Prvních šest stránek komiksu vyšlo v č. 1-3. III. ročníku brněnského časopisu Zálesák -- poté jej komunističtí "normalizátoři" zlikvidovali. Další (a zřejmě poslední) dvě stránky komiksu vyšly ve sborníku Dvaatřicet trumfů (portréty 32 folkových písničkářů a skupin) vydaném nakladatelstvím Fortuna v roce 1970.

Co napsat na závěr?

Povídky o Kamenáču Billovi v překladu Stanislava Mareše naleznete buď v antikvariátu nebo ZDE. Publikace s komiksy o Kamenáču Billovi v podání Honzy Vyčítala lze při troše štěstí sehnat také v antikvariátu, nebo na skautských burzách.

Poznámka: Biografické a bibliografické údaje v češtině jsou nedostupné. Získal jsem je tedy především z internetu (převážně z Národní australské knihovny). Za jejich překlad děkuji Jarmile Štogrové.

                 
Obsah vydání       20. 6. 2007
20. 6. 2007 Stratfor: Skutečným účelem americké protiraketové obrany je vojensky ovládnout vesmír
19. 6. 2007 Česká republika podporuje právo Íránu na jadernou energii
20. 6. 2007 Polsko se odvolá proti odškodnění pro ženu, která přišla o zrak
20. 6. 2007 Polsko možná přijde kvůli svému vetu o dotace z EU
20. 6. 2007 Demokraté, kteří chtějí odmocňovat, aneb Jak pomoci cizím nacionalistům Uwe  Ladwig
19. 6. 2007 Seriál Fabiana Golga o "korupci v deníku Metro" Jan  Čulík
20. 6. 2007 Diplomatická kontroverze kolem spisovatele Rushdieho se zostřuje
20. 6. 2007 Zeman se omluvil Brezinovi - po osmi letech soudů Štěpán  Kotrba
20. 6. 2007 Dal Stivens -- muž který stvořil Kamenáče Billa Petr  Náhlík
20. 6. 2007 Karmapa v Praze
20. 6. 2007 Co je otroctví a kdo jsou otroci Josef  Vít
20. 6. 2007 Zdatný Goebbelsův učeň Pavel  Mareš
20. 6. 2007 Boj s větrnými mlýny
19. 6. 2007 Reuters: Írán tvrdí, že Rusko nepovolí Americe, aby použila radaru v Ázerbajdžánu
19. 6. 2007 Planeta Země je přímo ohrožena bezprostředním nebezpečím
19. 6. 2007 Poslední hlava státu v táboře popíračů - Klaus Petr  Frish
19. 6. 2007 Protiraketová základna -- a české zájmy Josef  Pokštefl
19. 6. 2007 Diskurs banalizace - novinařina jako věštění z křišťálové koule Mirek  Vodrážka
19. 6. 2007 Osobní kariéra versus veřejný zájem, ohýbání práva a chlap "bez gulí" Zdeněk  Jemelík
18. 6. 2007 Lže český premiér v parlamentě pravidelněji?
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce