Právní stát se vyznačuje tím, že zákony platí pro každého a státní orgány jsou povinny zajistit jejich dodržování a vymáhání. Parlament má samozřejmě právo platný zákon změnit. Historie zná mnoho příkladů kdy platil špatný zákon, který bylo nutné změnit. Je dobře, že každý poslanec má právo změnu zákona navrhnout. Včetně poslanců jako pan Bartoš, který proslul řadou pozoruhodných návrhů v oblasti financování školství, a pan Pleva, jež se mimo jiné dostatečně znemožnil při svých protipotratových aktivitách bok po boku s panem Karasem, a zřejmě ještě nemá dost. Přesto, že lze doložit řadu příkladů, kdy Parlament veden dobrým úmyslem zákon "vylepšit", tak aby více vyhovoval praxi, uživatelům práva -- občanům situaci zatraceně zkomplikoval. Za všechny lze uvést příklad nového zákona o rodině, který měl vést k zjednodušení řešení manželských krizí cestou rozvodů. Aby nakonec z řady rozvodových řízení učinil nekonečný příběh.

I proto je nutné o každém zákoně a jeho změně vést diskusi nejen parlamentní, ale i společenskou. Ve vřavě kolem připravované vládní reformy veřejných financí zvané "Kalouskův baťoh", který obsahuje velké množství změn dlouhé řady zákonů by relativně krátká novela poslanců Bartoše a Plevy mohla uniknout pozornosti. Pročež si dovoluji touto cestou se záměry předkladatelů veřejně polemizovat.

Nevím, proč by kolegové pedagogové, kteří učí, ačkoliv nemají předepsané vysokoškolské vzdělání nemohli nastoupit na fakulty, pokud svou práci myslí vážně. Argumentovat tím, že nyní učí i kantoři bez vysokoškolského vzdělání ve prospěch odstranění vysokoškolsky vzdělaných učitelů ze škol je nesmírně pokrytecké.

Stejně by se dalo usuzovat, že když lidé stejně porušují dopravní předpisy stanovené v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tak je tento zákon nadbytečný a bylo by dobré tento zákon rovnou zrušit. Ať si každý jezdí jak chce. Při důsledné aplikaci této "logiky" bychom se jedno dne mohli dočkat zrušení Trestního zákoníku, protože někteří lidé se chovají jako by neexistoval - kradou a vraždí. Budeme se řídit právem silnějšího. Nakonec by to mohlo dopadnout tak, že jednoho dne nějaký diktátor zruší Parlament protože přijímá špatné zákony nebo zákony, které stejně lidé nedodržují. Ale ani jedno z toho snad nechceme.

Pánové Bartoš a Pleva se tváří, že jim jde o to, aby i nadále mohli učit i učitelé, kteří nemají vzdělání. A aby děti nepřišly "aspoň" o tyto učitele, když už ti vzdělaní ze školství odchází protože neuživí rodinu. Vypadá to ušlechtile, je v tom ale háček, a to je skutečný důvod pokračující devalvace českého veřejného školství. Jistě se mezi absolventy středních škol najde leckdo, kdo učí lépe než studovaný pedagog. Neplatí to ale primárně!

Středoškolák má jen jednu nesmírnou výhodu -- je levnější. Levný učitel, dobrý učitel. To je alfa a omega uvažování pánů navrhovatelů. O peníze tedy jde zase až v první řadě. A máme je z krku, ty protivné učitele s jejich nestydatými požadavky. Stačí pohrozit -- a mnozí ředitelé by tak s radostí učinili -- na vaše místa čeká zástup kosmetiček, číšníků, obchodníků, sekretářek.... tak si moc nevyskakujte!

Je shoda škodolibých náhod, že se ve stejnou dobu začaly diskutovat další pozoruhodné záměry ministryně školství Kuchtové a jejího poradce Matějů. Soukromé školy jsou prý podle nich diskriminovány. Tato diskriminace má spočívat v tom, že dostávají od státu jen 90% normativu na žáka ve srovnání se školami veřejnými. Podle veřejně prezentovaných záměrů ministerstva školství je třeba dát jim stejně jako veřejným. Tedy stejně peněz od státu. Školné, které na rozdíl od veřejných škol vybírají od studentů by měly jako čistý nadstandard. Jasný signál pro rodiče -- chceš mít dítě na dobré škole, kde učí (možná) kvalifikovaní učitelé? Zaplať školné ! Jinak tvoje dítě skončí s ostatními "sockami" ve škole, kde je ve třídě 30 -- 35 žáků a na stupínku jedna unavená důchodkyně nebo předčasně vyhořelý chemik s maturitou.

Bohužel si myslím, že to není náhoda. Zatím jsou veřejné školy -- zejména gymnázia -- většinou kvalitnější než soukromá. Na to existují objektivní ukazatele. Na veřejnou školu se dostane každý -- stačí mít odpovídající předpoklady. A to zřejmě někomu vadí. Vzdělání přece není pro kdekoho, že, pane Bartoši. Chátře stačí nekvalifikovaný učitel, my vyvolení si zaplatíme lepší školu. Ne nutně kvalitnější, ale "jen pro bílé". Či jen pro modré?