V Německu se toho výrazu začalo zase používat, když začalo být Japonsko hospodářskou velmocí.

Zatímco se tyto nové obavy před Japonskem v posledních letech nějak snížily, teď ale možná bude toto nové, čistě hospodářské nebezpečí, na základě pokračující globalizace skutečností.

Tento týden nepoužil Spiegel Online výrazu "žluté nebezpečí", píše ale o problémech, která má Čína, které by jiné státy asi taky rádi měly, a o tom, se může ukázat, že Čína ohrožuje evropskou ekonomiku v jejím nynějším napojení na světový hospodářský systém. Velký a stále se zvětšující objev vývozu z Čínské lidové republiky má za následek, že se její už tak ohromné valutové rezervy zvyšují měsíčně o 20 miliard dolarů.

Zatím se mluvilo a psalo v Německu hlavně o tom, že existuje nebezpečí, že v Evropě bychom mohli přijít o průmyslové provozy a o pracovní příležitosti v nich kvůli nízkým platům v Asii, a to zejména v Číně.

V té souvislosti se často poukazuje na argumentaci evropských specialistů na to, že by východiskem z této situace mohlo být lepší vzdělání mladých lidí. Zapomíná se však při tom nejen na to, že na příklad v Číně taky existují university, ale hlavně, že Číňané budou mít takové množství peněz, že by mohli nejen zaměstnat přímo v Číně nebo zde u nás inteligentní lidi, ale také si koupit patenty a dokonce celé firmy.

Následkem růstu svých valutových rezerv a velikosti svých firem budou mít Číňané mnohem větší možnost než kdysi Japonci, koupit si část evropských a amerických výrobních prostředků a tím získat ještě lehčí přístup na západní trhy.

Tím se odhaluje jedna zajímavá spirála nepostižitelných ekonomických následků. Mělo se o tom nejen mluvit a nejen na to pasivně dívat, protože by bylo potřebí nápadů, co dělat, hospodářsky i politicky, a ne někdy, ale zítra. Kdo ví, jestli pro evropský hospodářský systém a blahobyt není už trochu po dvanácté. Co si o tom myslíte Vy?