Jan Bláha:

Dovedu si představit celou řadu velmi dobrých důvodů, proč by hospoda měla zůstat kuřácká, pakliže to tak majiteli (provozovateli) vyhovuje - prostě stojí o výseč zákazníků s chováním charakteristickým pro kuřáky, a nestojí o hosty nekuřáky; jiný zas nestojí o vegetariány a udělá steakhouse, jiný nestojí o muslimy a prodává alkohol.

Takže bych navrhoval následující věc:

Rozdělme prostory na veřejné a neveřejné.

Prostory veřejné budiž: státní úřady a orgány státní správy, veřejná doprava a jejich nádraží a zastávky, chodby nájemních domů, muzea, a třeba i ulice a chodníky. Tam nechť je vyžadováno právo univerzálního použití, tedy i dětem a invalidům - a tam nechť je důrazně prosazována dediskriminace, třeba i příkazem zbudovat bezbariérové přístupy a ustanovit zákaz kouření, povinnost zajistit průvodce pro slepce a překladatele do znakové řeči.

Potom budiž prostory neveřejné: soukromé budovy, soukromé byty, soukromé hospody a soukromé prodejny, případně i soukromí dopravci a soukromé ulice - a do tech nechť se prosím nikdo nesejří. Chce-li tam pan majitel míti děti, černochy, homosexuály a kuřáky - nechť je tam má a zve a vytváří jim tam vstřícné podmínky; nechce-li je tam míti, co je komu sakra do toho.

Pravím jako snědý nekuřák, otec tří dětí.

Respektujme právo vlastníka.

Hospoda ani krám NENÍ veřejný prostor - nechť má majitel právo vybrat si klientelu. . . .

Darina Martykánová:

Musím říci, že s Vámi nemohu souhlasit, nad Vaší vizi restauraci, ulic a obchodu zakázaných dětem, černochům, invalidům a homosexuálům mi běhá mráz po zádech :o(

Copak si nevzpomínáte na dobu před druhou světovou válkou, kdy v Německu (ale bohužel i v Československu) na mnoha obchodech, kinech, lázních a restauracích visela - ZPRVU Z INICIATIVY SOUKROMÝCH MAJITELŮ- cedulka Židům vstup zakázán???

Ani právo vlastníka nesmí jít proti základním lidským právům, na nichž stojí demokratická společnost.

Obchody a restaurace jsou veřejné prostory ve smyslu, že jsou nabízeny a určeny k užití veřejností a je zcela logické, že majitelům a provozovatelům není povoleno diskriminovat jedince podle vlastních předsudků. Dokážete si představit, že jste Vietnamec, chcete jít koupit rohlíky do samoobsluhy a majitel Vás tam nepustí, protože je to -s prominutím- idiot?

Vciťte se prosím, do lidí, kteří by mohli takové situace zažívat...dokážete si představit, jak příšerné to je a jak devastující vliv by to mělo na společnost?

Myslím, že by se i soukromí majitele měli řídit zásadami liberální společnosti, stejně jako stát, a nikoho nediskriminovat. Je to přeci právě liberální společnost, z jejichž pravidel vyplývá nedotknutelnost soukromého vlastnictví.

Liberální společnost stojí na svobodě a rovnosti před zákonem (v soukromé i veřejné sféře) a především na figuře "neutrálního", autonomního jedince, který má být jako takový posuzován a je z pohledu zákonů a společenských norem oproštěn od spojení s jakoukoli skupinou, ať už v pozitivním smyslu (privilegia šlechty) nebo ve smyslu negativním (rasová či náboženská diskriminace).

Jste-li liberál, měl byste si uvědomit, že diktátorské, utlačovatelské chování, které byste jistě nesnesl u státu, hájíte u soukromých majitelů veřejné přístupných míst (restaurace, obchody, atd.).

Soukromý byt je něco zcela jiného než soukromý obchod apod. Do obchodu, restaurací a jiných veřejných prostorů (i když v soukromých rukách) můžete stanovit jasná pravidla přístupu, ale NIKDO, ani stát ani jednotlivci, nesmí diskriminovat podle předsudků (a na základě "kolektivní viny"), ale jen podle jasně stanovených a zdůvodněných kritérií (zákaz vstupu opilcům či lidem se znečištěným oděvem - člověk je vždy souzen jako jednotlivec, nikoli a priori jako příslušník skupiny).

Vaše přirovnání s prodejem alkoholu kulhá - nikdo Vás v hospodě nenutí alkohol pít, ale kouř dýchat musíte, pokud v ní chcete jist či pít, tedy činit to, k čemu je hospoda určena a k čemu vlastní licenci. :o)

Zkuste se, prosím, zamyslet nad tím, jaký by byl Vás život, kdybyste byl JINÝ ve společnosti, která by fungovala jako Vaše vize: nemohl byste do samoobsluhy, soukromý lékař by Vás odmítal ošetřit, nemohl byste jist v restauraci, nepustil by Vás třeba provozovatel vleků na sjezdovku...

Snad se tato vize nikdy nerealizuje :o)

Jan Bláha:

Dlužno říci, že se mi představa ulic zakázaných dětem, homosexuálům apod, TAKY nelíbí a nikomu (ani sobě) bych jí nepřál.

Myslím ale že soukromé obchody a restaurace rozhodně NEMAJÍ charakter veřejného prostoru - a nikdo by jim tedy neměl vnucovat svoje zásady liberální společnosti.

Kdo nechce obsluhovat Vietnamce, nebo rodiče s kočárkem - prostě nebude mít jejich peníze - a co je komu do toho. Tohle by neměl řešit zákon.

Chápu že židům nemusí být vhod, že za války do některých obchodů nesměli - přesto si myslím, že i na to má SOUKROMÝ majitel obchodu právo, obsloužit či neobsloužit kohokoli chce či nechce.

Pořád ještě zůstane dostatek ulic a prostor veřejných - jakož i obchodů a restaurací provozovaných "soukmenovci", nebo přesvědčenými liberály jako vy - takže jistě nikdo nebude strádat víc, než kdyby tam taková restaurace či obchod nebyla vůbec.

Soukromý obchod je tedy něco úplně stejného, jako soukromý byt - to není žádný veřejný prostor, kam by měl člověk právo jít a právo tam něco požadovat - tam má právo nejít a má právo tam neutratit tam svoje peníze. Případně má právo začít sám podnikat explicitně nediskriminačním způsobem, a neliberální obchodníky konkurenčně zruinovat. Ale nikdo nemá právo vlézt do cizího a požadovat tam nějaké svoje zásady (liberalismu).

V jisté míře tato praxe běžně funguje, aniž by se nad ní někdo pozastavoval.

Například do velkoobchodu MAKRO nesměly děti nikdy a žádné - a kdo kdy protestoval.

Zkuste jako manželský pár vlézt do nějakého gay-klubu - a zanedlouho budete vnímat, že cedulka "jen pro homo" na dveřích by vám ušetřila mnohý nepříjemný pocit.

Zkuste jako nemuslim jít na pouť do Mekky - pokud se dostanete aspoň na dohled, o čemž pochybuji, zcela jistě to bude váš pohled poslední.

Ostatně když už jsme u té diskriminace židů - zkuste si v židovské synagoze vlézt do sektoru vymezeného mužům, a požadujte zásady liberální společnosti.

Je zvláštní záchod pro matky s dětmi v supermarketu - neliberální diskriminace mužů s dětmi?

V TESCO mají nákupní vozíky s dětskou sedačkou - ty si ale, na rozdíl od vozíků běžných, NESMÍTE půjčit ven na naložení nákupu do auta.

Takže jaký by byl můj život, jsa v mnoha aspektech jiný ve společnosti?

Úplně normální, madame - jakože takový už je.

Nepožaduji přístup s kočárkem tam, kde si to majitel nepřeje - jdu jinam nebo jindy.

V Rakousku zásadně nenakupuji v obchodech, kde visí cedulky "Češi nekrást tady".

Když mne soukromý lékař odmítl zaregistrovat - jdu o dům dál a vlastně ani nepátrám po příčinách jeho nezájmu.

Nelezu do hospody, kde je víc nahuleno, než jsem jako nekuřák ochoten při jídle akceptovat.

Jsem raději zvaným a vítaným klientem, než nedobrovolně strpěným. Vy ne?

Svoboda NEKOUPIT je krásná . . . . . .

Darina Martykánová:

Vážený pane,

myslím, že nechápete jednu zásadní věc. Respekt k soukromému majetku (jeho nedotknutelnost), či samotná definice něčeho jako soukromý majetek NENÍ od Boha či od přírody daná samozřejmost, ale moderní výdobytek, který funguje jen v určitém právním a filosofickém rámci.

"Posvátnost" soukromého majetku je neodmyslitelně svázána s celkovou ideou liberální společnosti a bez jejich ostatních komponentů nemá smysl.

Z jakého důvodů by měli lidé či stát respektovat "soukromý" majetek, když ne v rámci liberálního paradigmatu o svobodě a formální rovnosti?

Pro Vás je zřejmě soukromý majetek posvátným principem, ale už jim není svoboda a rovnost všech jedinců, možná proto, že se nedovedete vzít do postavení člověka, který přísluší k nějaké marginalizované a utlačované skupině.

A Váš argument: když židy nepustí "árijci" do obchodu, ať chodí k soukmenovcům - promiňte, to mi nestojí za další debatu, stejně jako příklady z nedemokratických, neliberálních kontextů, které uvádíte.

Předosvícenská společnost samozřejmě byla založena na nerovnosti a privilegiích (jako nešlechtic byste např. nemohl být důstojníkem ani vykonávat mnohá další povolání, v některých dobách byste jako nešlechtic nemohl jezdit na koní ani nosit zbraň atd.), ale naštěstí tu byli lidé, kteří byli schopni vybojovat společnost, kde se všichni jedinci máme právo těšit z různých garancí, jako je právo na soukromý majetek, ale také jako je právo nebýt vykazován z obchodu, nemocnic, škol a restauraci pro pohlaví, vyznání, národnost či barvu pleti.