Nicméně -- v posledních dnech vypukl skutečný ohňostroj oslnivých vyjádření ze strany vlády a struktur jí blízkých. Zpravidla v souvislosti s nešťastným americkým radarem (skoro mi ho už začíná být líto -- to železné, nebo jaké monstrum samozřejmě za nic nemůže). Ale to, co ze sebe produkují výše zmínění, skutečně stojí za zaznamenání -- stejně, jako byl zaznamenán projev Milouše Jakeše v Červeném Hrádku, jehož popularita (toho projevu) trhala rekordy. My, Češi se prostě rádi pobavíme -- třeba i na vlastním pohřbu.

Tentokrát mne mimořádně zaujaly výlevy našeho pana prezidenta pro HN a také pana Jocha, takto ředitele jisté mimořádně významné instituce -- Občanského institutu.

Pan doktor Joch se ve včerejší MfD velmi radikálně podíval na problém radaru z hlediska mezinárodněpolitického -- především ve vztahu Ruska k otázce radaru u nás a raket v Polsku. Nejprve jsme byli našimi představiteli ujišťováni, že Rusové své výhrady k základnám vůbec nemyslí vážně, vlastně nejspíš jen tak laškují a vedou silné řeči zaměřené na domácí politickou scénu. Když si prezident Putin a další oficiální ruští představitelé stále nechtějí dát pokoj a s varováním nepřestávají, přišel pan MUDr.Joch, přední odborník v oblasti mezinárodní politiky, na to, že prostě a pustě lžou. Jak je to jednoduché, tvrdí-li někdo něco, co se mi nelíbí a nehodí do krámu, označím ho prostě za lháře. A je to. Tentokrát si to odskákali Rusové, neboť oni přeci vědí, že těch pár raket v Polsku a jeden pitomý megaradar v Česku je přeci nemůže nijak ohrozit. Oni přece mají tisíce jaderných hlavic, s nimiž by si desítka "polských" , přesněji, amerických raket v Polsku, samozřejmě nedokázalo poradit. Nechci tu něco takového zpochybňovat -- a na rozdíl od pana Jocha se necítím být povolán k vykládání mezinárodní politiky ani bych si netroufl se vyjadřovat k čistě vojenským otázkám, jimž prostě nerozumím. (Koneckonců i mé vzdělání má k technice na hony daleko). Ale i já jsem slyšel, že radary lze použít na mnohem víc, než jen na to, aby z jejich pomocí byla přesně vypočítána dráha letících balistických střel...

Pan ředitel ctihodného Občanského institutu nám svým článkem v MfD ovšem sděluje další řadu jistě zcela nezpochybnitelných tvrzení. Pohrál si zřejmě s kalkulačkou a vypočítal, že v souladu se současným demografickým vývojem bude někdy kolem roku 2050 žít v Rusku necelých 90 milionů lidí -- tedy vlastně méně, než v současném Německu. To by skoro evokovalo pocit, že bychom se toho Ruska vlastně už pak vůbec neměli proč bát -- tedy, kdyby ovšem nedisponovalo těmi tisícovkami jaderných hlavic a navíc -- v té době bude Rusko, podle pana Jocha, muslimskou zemí! Takže nás zřejmě pan Joch tak nějak nenápadně upozorňuje, že by se nějaký ten "zlotřilý" stát mohl zničehonic objevit nám za humny. Když to tak domýšlím, ten radar by tedy byl nakonec docela na místě, je-li primárně určen k obraně před "darebáckými" státy. Při předpokládaném dosahu tohoto zařízení by pak bylo hračkou monitorovat i území Francie, která v té době (jak jsem kdesi četl) bude také prý převážně muslimská.... I kdyby všechny tyto páně Jochovy vize byly správné, pak zase nějak nerozumím tomu, proč by vlastně Rusové lhali, pokud by tvrdili, že radar bude sledovat jejich území.

Také náš pan prezident v rozhovoru pro HN opět připomněl všem, kteří už pomalu zapomínali, svoji vševědoucnost a neomylnost. Podle něho je radar "lepší" než rakety. Zajímavé -- škoda, že to pan prezident blíže nevysvětlil. Z pozice technického analfabeta si dovolím (technici doufám prominou) jistou konstrukci: Jaký je rozdíl mezi radarem a antiraketou? Radar vysílá (snad elektromagnetické či jaké) vlny, které na letící balistickou raketu narazí, odrazí se od ní a z informací, které se tím získají je pak nějak možné vypočítat pravděpodobnou dráhu střely tak, aby jí bylo možno v ústrety vyslat antiraketu. Což je, vulgárně řečeno, v podstatě naprosto (taky) neškodná roura, naplněná pohonnou směsí, neobsahuje ani žádnou výbušninu (kromě té pohonné směsi), která do balistické rakety také -- podobně jak ty vlny -- narazí. A je po balistické raketě -- tedy, když to vyjde, všechno se správně spočítá a ta jaderná střela zničehonic neprovede nějakou korekci letu, takže by jí antiraketa minula. Já tedy nevidím žádný zásadní rozdíl mezi radarem (jako zbraní) a antiraketou (jako zbraní) kromě toho, že bez radaru je antiraketa skutečně jen pouhou prakticky neškodnou a nepoužitelnou rourou, která když se s pomocí radaru nakonec aktivuje, je použitelná pouze jednorázově, kdežto radar funguje trvale -- tedy do té doby, než jej případný protivník oslepí -- tedy zničí, aby tak odsoudil ony antirakety k tomu zůstat navždy těmi neškodnými rourami naplněnými pohonnou směsí. (Samozřejmě nekalkuluji s tím, že by byly třeba antirakety vybaveny hlavicí s již podstatně méně neškodným obsahem).

Pan prezident se vůbec rozpovídal -- tentokrát nám také sdělil, že neregistruje žádné ničení životního prostředí a v tomto směru udělal z redaktora HN úplného ignoranta, zvlášť když, patrně využívaje své autority prohlásil, že to, co tvrdí (p.Klaus) je pravda. V takovém případě by byl pan redaktor už extrémně opovážlivý, kdyby dále trval na tom, že to tak není. Obávám se, že panu prezidentovi už dlouhodobě zřejmě dobře neslouží zrak -- již dávno nedokázal rozeznat "špinavé" peníze a i některé jiné jeho názory -- např. ten, že ekonomika musí předběhnout právo, dodnes nesou v naší zemi své ovoce.

Vůbec je pro silné nátury sledovat jednání našich čelných politiků a vojáků v souvislosti se základnou, případně při jednání s opozicí. Pan premiér se pustil do experimentů s mimikou, aby se nakonec svěřil, že jeho snem je jednou urazit všechny v poslanecké sněmovně. Paní ministryně obrany zase vytřela zrak vojenským odborníkům, když objevila novou kategorii zbraní -- zbraně "ušlechtilé" (radar) -- asi něco jako ušlechtilí koně. Pan Pojar už odletěl do USA, aby se patrně konečně něco dozvěděl o zařízení, na něž už naše vláda neoficiálně Američanům kývla. Co na tom, že nevíme, co to je a co to umí (a co to může způsobit), vždyť jsou to spojenci a my chceme bezvízový styk.... Také naše generalita dělá divy. Naposledy pozvala novináře do Nepolis, aby jim ukázala radar. Patrně není vůbec důležité, že tenhle radar je úplně jiný, než ten, který by měl stát v Brdech. Radar jako radar, puška jako puška, balistická jaderná raketa jako rachejtle do ohňostroje.... Přítomné novináře jistě potěšilo, že traktorem se dá dojet až k plotu kolem radaru a že pan starosta Nepolis si radar pochvaluje, vůbec mu nevadí a že byl dokonce seznámen v rámci stavebního řízení s nějakou dokumentací (kterou však novinářům ukázat nelze, neb nejsou účastníky řízení). Pan starosta je nepochybně odborník na svém místě a z předložené technické dokumentace na první pohled poznal, že je ten radar úplně neškodný fotbalový míč.... Ani zde nezmiňuji roztomilé výroky pana ministra zahraničí. Třeba však uznat, že jednoho jsme již určitě dosáhli -- získali jsme v zahraničí už nyní, dávno před tím, než se o radaru bude oficiálně rozhodovat, ten panem Topolánkem vytoužený prestiž. Jen nevím, zda v tom dobrém, nebo špatném....

A tak jsem zvědav, jaké další objevy v souvislosti s radarovou základnou ještě učiníme.