Na první pohled je zřejmé, že Monbiot si nevyřizoval účty toliko s původně undergroundovým filmem Loose Change, který skutečně obsahuje i v zatím poslední revizi některé faktické přehmaty, ale z nějakého důvodu cítil spíše potřebu podniknout útok na podle něj virulentní, ale dnes již poměrně etablovanou platformu kritiků "oficiálního" narativu těchto tragických událostí. Jakou dnes nalezneme v plné šíří od analýz nejrůznějších politických a historický aspektů, přes právo až po čistě technické vědní disciplíny.

Pokud srovnáme jazyk plný ad hominem útoků, recyklované argumenty z již dávno prohraných bitev a pseudo logické závěry, které Monbiot použil. A to oproti například mnohem kultivovanější formě diskuze, věrohodněji aplikované logice a dedukci na toto téma, jako v podání profesorů Davida R. Griffina a Stevena Jonese, vysokého analytika CIA Raye McGoverna či bývalého Blairova ministra Michaela Meachera, za mnohé další kritiky - nelze Monbiotův článek pak klasifikovat jinak, než jako velmi podprůměrnou formu propagandy.

Autor také neobstál ve faktické rovině, soudě podle informovaných okamžitých ohlasů v následné bouřlivé diskuzi pod článkem na serveru Guardianu. Nevím jaké vnitřní či vnější pohnutky vedly Monbiota k napsání podobně povrchní agitky a nehodlám se tím zde zabývat.

Pro seriozní pohled na události bezprostředně předcházející a následující po 11. září, počínaje odmítnutím Bílého domu útoky vůbec vyšetřovat, přes opomíjení zarážejících skutečností a svědectví je možné kromě posouzení argumentů již zmíněných autorů shlédnout také vynikající filmový dokument Raye Nowosielského, "9/11 Press For Truth" z roku 2006. Film je postaven na citaci mainstreamových médií a svědectví rodin obětí, které poté co vybojovaly alespoň limitované vyšetřování se nyní cítí právem podvedeny daným slibem.

Tento dokument se podařilo i za cenu menších technických potíží s titulky předvést pozornosti pražského publika začátkem ledna v klubovém kině Bio OKO a to zdarma pro poměrně zaplněný sál na pondělní večer. Překvapením byla především rozmanitá účast diváku, jak věkem tak společenským postavením, což si dovolím vykládat jako projev skutečného a ještě stále doutnajícího zájmu veřejnosti o pokud možno pravdivější retrospektivu oněch událostí.

David R. Griffin, Nový Pearl Harbor, recenze na BL ZDE

Monbiot pro Guardian na BL: ZDE