31. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 10. 2006

Méně než pět procent se nemá rovnat nule

Dlouhodobě kritizuji pětiprocentní hranici nutnou pro vstup politického subjektu do orgánů volených poměrným způsobem hlasování. Považuji ji za překážku ve fungování demokratické společnosti, za brzdu angažovanosti veřejnosti (s příklony až k fatalismu) a za institut, který napomáhá korupci a klientelismu. Zavedeným stranám posiluje jistotu, že se udrží ve funkcích se všemi vybudovanými vazbami různého charakteru.

V právě uplynulých komunálních volbách jsem si s pětiprocentním pravidlem odbyl osobní zkušenost. Kandidoval jsem jako nestraník za SNK ED do zastupitelstva osmdesátitisícového městského obvodu Ostrava-Poruba. Mým motivem bylo přispět k narušení už několik volebních období trvající společné hegemonie ČSSD a ODS, s jejichž způsobem řízení městského obvodu nesouhlasím. Patřičně jsem to dával najevo i svojí účastí v porubských kauzách (blíže zde ). Jaký tedy byl konečný výsledek SNK ED v Porubě? 4,5 %. To se stává...

Komunální volby jsou všeobecně považovány spíše za souboj osobností a jejich činů než politických ideologií. S velikostí obce to však přestává platit. V metropolích pouze nemnoho obyvatel zná osobně volené kandidáty a mocné strany ve velkých městech také neponechávají agitačně nic náhodě. Na těch radnicích jde přeci o velké peníze. Komunální volby se tak ve městech odehrávají v podobných rysech jako volby parlamentní. Včetně strašáku pětiprocentní hranice, která voliče odrazuje od volby alternativ. Petr Švec v příspěvku "Eurovolby, demokracie a prázdná křesla" uvádí:

"Právě existence pětiprocentní hranice ruku v ruce s tzv. průzkumy veřejného mínění způsobuje klamný dojem, že politické strany zastoupené ve sněmovně mají poměrně vysokou voličskou podporu a reprezentují tak zájmy značné části veřejnosti. Ve skutečnosti je tomu právě naopak. Většina voličů by si přála změnu a volila by raději novou malou politickou stranu. Toto však nakonec neučiní z obavy, že jejich hlas by fakticky propadl, neboť v případě že jimi volená strana se do sněmovny nedostane, bude rozdělen přesně mezi ty strany, které původně vůbec volit nechtěli. Zbývá tak možnost výběru metodou menšího zla, která se však logicky omezuje na zavedené parlamentní strany, z nichž by ovšem za normálních okolností průměrný volič s největší pravděpodobností nevolil právě ani jednu."

Úspěchy nezávislých kandidátů a výrazných obecních osobností ve volbách v menších městech a obcích tuto tezi víceméně potvrzují. Silná osobní zkušenost s kandidáty zbavuje voliče strachu z volby menších, či nezávislých politických uskupení. Voliči větších měst tuto výhodu nemají, proto podléhají skupinovému omylu a reklamnímu vábení. Chtělo by se mi skoro říct, že vylidňování venkova a bujení velkoměst představuje do budoucna problém pro zdravé fungování občanského života v komunitách.

Navrhuji pětiprocentní hranici úplně zrušit, jak v komunálních, tak v parlamentních volbách. Jakékoliv snížení na 4, či 3 procenta považuji pouze za nesystémový mezikrok. Co je demokratického na tom, stanovovat si dle libosti procentuální hranice, při kterých už může být zastoupen určitý názorový proud? Nic. Do parlamentu a zastupitelstev by se tak mělo dostat každé seskupení, které je na základě získaných hlasů schopno naplnit alespoň jeden mandát.

Kritici mohou namítnout, že takto nastavený systém by přál všem populistům. Ani toho bych se příliš neobával. Jednoduše proto, že zkušenosti z domácí i zahraniční politiky ukazují, že populisté se do sněmoven dostávají i přes stanovené procentuální hranice. A pokud si lidé populisty žádají, mají je mít. Hledat nástroje, jak populisty vyloučit z účasti na vládnutí je nedemokratické a samotné vymezování proti údajným populistům je samo o sobě populistické. Teprve korektní politická soutěž má populistu z onoho populismu usvědčit.

Nakonec, nastat přeci může i opačná situace. Do voleného orgánu se může dostat i kovaný odborník, který kvůli svému "nepopulismu" nebyl dříve schopen získat pětiprocentní podporu. Jakkoliv předpokládám, že otěže by i nadále držely zavedené strany, politická scéna by se velmi oživila a zpestřila. Z čehož ovšem plyne i větší nárok na schopnost politiků nacházet širokou shodu a kompromisy. Vzhledem k současným událostem ve vrcholné politice bychom mohli nabýt dojmu, že zde bychom došli ke kameni úrazu "nepětiprocentního" systému. Domnívám se však, že současná neschopnost domluvy politiků je i částečným důsledkem platnosti pětiprocentního pravidla. Nebýt jeho, politikové by si byli vědomi ohrožení, že mohou být mnohem snadněji nahrazeni a byli by tak stimulovaní k domluvě a konstruktivní práci.

Tak jako je v přírodě podstatná biologická různorodost pro fungování složitých potravních řetězců, či v ekonomice funkční množina malých a středních podniků (, které mají podstatně blíže ke zdravé dokonalé konkurenci než zavedené monopoly), tak i dobrá správa věcí veřejných spočívá ve svobodném a různorodém intelektuálním pnutí, které nemá být vylučováno a potlačováno tak, jako to dělá pětiprocentní pravidlo. Napadá mě, proč se vůbec na parlamentní úrovni zabýváme problémy homosexuálů, když jich jsou jenom čtyři procenta?

                 
Obsah vydání       31. 10. 2006
31. 10. 2006 Sternova zpráva o globálním oteplování: Hlavní body
31. 10. 2006 Blair: Musíme platit nyní, abychom se vyhnuli katastrofě
31. 10. 2006 Globální oteplování -- Brezina versus modely Ladislav  Metelka
31. 10. 2006 Čeští ministři plánují razantně zvýšit exhalace
31. 10. 2006 Neměj mi za zlé Jiří  Pištora
31. 10. 2006 Další kontroverzní trestní stíhání za pomluvu Jan  Čulík
31. 10. 2006 Radek Mikula: Dementi. Dopis ČTK Radek  Mikula
31. 10. 2006 KSM protestuje proti nepravdivému prohlášení pražské policie
31. 10. 2006 Nepleťe si internet se sítí elektronických komunikací Štěpán  Kotrba
31. 10. 2006 Duchové na anglické dálnici
31. 10. 2006 Myslet na stáří - později Uwe  Ladwig
31. 10. 2006 Politická i nepoliticko nezralá úvaha Václav  Dušek
31. 10. 2006 Únos Josef  Vít
31. 10. 2006 Anarchie, nebo otevřená společnost? Egon T. Lánský
31. 10. 2006 Miliony Britů si nemohou dovolit hypotéku
31. 10. 2006 Méně než pět procent se nemá rovnat nule Pavel  Herot
31. 10. 2006 Jisté potíže s některými našimi prezidenty a o čem to zřejmě svědčí Miloš  Dokulil
31. 10. 2006 Krvavá slepá ulička Radovan  Geist
31. 10. 2006 Maďarsko: úder do červeného Michal  Polák
31. 10. 2006 Fašista izraelským vicepremiérem? Daniel  Veselý
31. 10. 2006 Kdo by měl být prezidentem České republiky? Petra  Procházková
31. 10. 2006 Maďarsko: pod povrchom to buble Radovan  Geist
31. 10. 2006 Zvítězila Velká říjnová revoluce, provedená v listopadu? Daniel  Rovný
30. 10. 2006 Verejnoprávne médium považujem za najprofesionálnejšiu formu mediálnej inštitúcie Radim  Hreha
30. 10. 2006 Další volební podraz ČT 1. Jak dlouho ještě? Stanislav  Křeček
30. 10. 2006 Britská vláda se dohodla s Al Gorem, aby v Americe přesvědčoval o nutnosti boje proti klimatickým změnám
30. 10. 2006 160 bilionů Kč: To je cena, jíž bude muset uhradit svět, pokud nezačne bezodkladně bojovat proti podnebným změnám
30. 10. 2006 Potůček a jeho Dolina pod Tatrami Štěpán  Kotrba
30. 10. 2006 USA: Bouře, která by mohla vést k porážce Republikánů
30. 10. 2006 Bitva o Kongres používá špínu
30. 10. 2006 Z jiného světa: Rocková hvězda zkřížená s filosofem Bohumil  Kartous
29. 10. 2006 Britské listy v ráji konzervativní inteligence Martin  Šaffek
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce