27. 7. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 7. 2006

Světová obchodní organizace: co se vlastně děje

Prohlášení představitelů vlád nejsilnějších světových ekonomik u příležitosti summitu G8 v Petrohradě, ze kterého bylo možno usuzovat na jejich zájem, vůli a připravenosti k uzavření kola jednání ve WTO do konce roku 2006, vyvolalo v polovině července zvýšený zájem o Světovou obchodní organizaci. WTO se však na přední stránky tisku dostala zejména tento týden po návrhu jejího generálního ředitele Pascala Lamyho na přerušení jednání celého kola.

V Petrohradě se všichni zúčastnění, a to včetně přizvaných představitelů rozvojových zemí, shodli, že je nutno dospět téměř okamžitě ke kompromisnímu řešení pro nejdůležitější otázky. Po postupném oklešťování rozsahu jednání od neúspěšné konference ministrů v Mexiku se jedná o tři oblasti další liberalizace obchodu, a to o uvolnění přístupu na trh se zemědělskými a průmyslovými výrobky a o snížení podpor do zemědělství.

Liberalizace světového obchodu a WTO TÉMA BL

Lhůta pro nalezení kompromisu byla vymezena jedním měsícem, což by bývalo znamenalo prodloužit červencový termín stanovený konferencí ministrů v Hongkongu v roce 2005 do 17. srpna.

Intenzivní jednání skupiny G6 (USA, EU, Japonsko, Indie, Brazílie, Austrálie) byla naplánována na 23.-24. 7. a na 28.-29. 7. Ale již po prvním zasednutí k jednacímu stolu bylo zřejmé, že k dohodě v takto krátce určeném časovém období nedojde. Jednání zkolabovala na otázkách liberalizace zemědělského obchodu, a to zejména na neústupnosti USA zavázat se k podstatnému snížení podpor do zemědělství, což vyžadovaly zejména rozvojové země, ale bylo to zájmem také EU z důvodů nastavení rovnějších podmínek konkurence. Diskuse k liberalizaci trhu s průmyslovými výrobky ani otevřena nebyla, protože bylo zřejmé, že v této oblasti nemůže dojít k vyvážení neshody v liberalizaci zemědělského obchodu.

Generální ředitel WTO následně po tomto neúspěšném pokusu o dodržení maximálně posunutého časového harmonogramu jednání, který ještě dával naději na skončení kola obchodních jednání v tomto roce, svolal vedoucí delegací členských států. Informoval je o negativním vývoji jednání a o svém záměru navrhnout dne 27. 7. Generální radě - jako nejvyššímu orgánu WTO mezi konferencemi -- přerušení veškerých jednání a práce negociačních orgánů. Podle jeho názoru nastal čas na sebereflexi členů na jejich domácí půdě. Všichni členové reagovali na toto sdělení zklamáním a došlo i na nepřímé i přímé obviňování Spojených států z neúspěchu zaviněnému jejich neústupností.

Co může znamenat návrh generálního ředitele, bude-li schválen? Dohady o časovém rozsahu přerušení se různí, objevují se úvahy o měsících a letech. Osobně se domnívám, že čas na vzpamatování bude v rozmezí jednoho roku, neboť příští rok se opět bude konat konference ministrů členských států WTO. Právě konference bude vhodnou příležitosti, aby se členové dohodli na pokusu dokončit negociační kolo a na návratu k jednáním. V té době už také bude jasné, zda prezidentu USA bude prodloužena jeho pravomoc ke sjednávání obchodních dohod, tzv. Trade Promotion Authority neboli fast track. Tato pravomoc spočívá v tom, že prezident je oprávněn sjednat obchodní dohody a Kongres je při jejich projednávání může odmítnout nebo schválit, avšak nemá možnost do nich zasahovat. Současný fast track byl prezidentu prodloužen v roce 2005 do poloviny roku 2007. Podle současných předpovědí je možnost dalšího prodloužení málo pravděpodobná, avšak nevylučuje se, že fast track může obdržet následník G. Bushe. Podle toho si ministři také budou moci jasně určit nové postupné termíny k dokončení kola.

Přerušení ovšem neznamená zmrazení jednání a jejich "rozmrazení" v nynějším stavu. V budoucnu bude pravděpodobně obtížné navázat na dílčí výsledky, kterých bylo prozatím dosaženo, a spoléhat se na ústupky, které byli někteří členové nyní ochotni realizovat. V jednáních WTO platí princip jednotného závazku, to znamená, že dokud není dohodnuto vše, není v zásadě dohodnuto nic. Tím spíše to bude platit po přerušení jednání, neboť dojde i ke změnám v ekonomické situaci členů a ke změnám jejich zájmů. Vývozci a dovozci zboží a služeb, kteří netrpělivě očekávali výsledky jednání o liberalizaci, budou muset hledat náhradní cesty uplatnění se na světových trzích. Stejně tak vlády členů WTO, jejichž cílem je prosadit zájem svého průmyslu, mohou podniknout kroky k uvolnění třetích trhů jinými cestami, například sjednáním regionálních obchodních uspořádání.

Posune se také vpřed realizace současných jednostranných liberalizačních kroků vlád, které by bývaly mohly být "započítány" do mnohostranných závazků, což se může stát problémem při jejich již dlouhodobém uplatňování v době znovuzahájení jednání (např. reforma společné zemědělské politiky EU se může dostat do své finální fáze). Mohou se také zcela ztratit již sjednané části negociačního kola. Patří k nim například pravidla pro transparentnost regionálních obchodních dohod, která byla sjednána negociační skupinou a měla být po schválení Výborem pro obchodní jednání uplatňována prozatímně. Avšak zasedání Výboru pro obchodní jednání bylo v tomto týdnu jeho předsedou, generálním ředitelem WTO, zrušeno, takže dohoda negociační skupiny nebyla členy potvrzena. Otázkou také je, co se stane s již dohodnutým doporučením k pomoci pro rozvojové země, tzv. aid for trade.

Světová obchodní organizace sice přerušením jednání neztratí svůj smysl, neboť "spravuje" řadu dohod a platných pravidel obchodu a je místem řešení obchodní sporů plynoucích z porušení těchto pravidel, avšak její práce rozhodně nebude obrázkem vysokého nasazení členů tak jako doposud. Předpokládám však, že v některých oblastech budou pokračovat alespoň diskuse na základě současného stavu vyjednávání, a to zejména v částech souvisejících s problémy rozvojových zemí. Jedná se především o tzv. implementační témata, ve kterých se jedná o řešení problémů rozvojových zemí spojených s implementací dohod WTO a z této implementace vyplývajících. Z hlediska České republiky bude zajímavé sledovat, zda -- pokud ovšem diskuse bude skutečně pokračovat -- bude do implementačních témat zahrnuta otázka zvýšené ochrany zeměpisných označení. Toto téma bylo vládou ČR v přípravě na konferenci v Hongkongu určeno jako jedno z prioritních, je centrem zájmu i Evropské komise, avšak prozatím se v něm nepodařilo dojít k jakýmkoli kompromisům z důvodu velmi silného odporu některých zemí "nového" světa. Ve WTO se pravděpodobně také rozvine diskuse k pomoci rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím, a to včetně pomoci vývozcům bavlny, a k prozatímnímu uplatňování bezcelního a bezkvótového přístupu výrobků z rozvojových zemí na trhy vyspělých států.

Rozvojové země, které budou bezpochyby připomínat slovo rozvojový v názvu kola obchodních jednání, také pravděpodobně budou mít zájem pokračovat v diskusi k rozvojovým aspektům jednotlivých oblastí liberalizace, především v zemědělství a v obchodu s průmyslovými výrobky. Domnívám se, že taková diskuse by nenapomohla posunu vpřed, neboť rozvojové elementy jsou tak silně provázány s dalšími částmi jednání uvnitř oblastí, že je nelze řešit odděleně bez vzájemných souvislostí.

Prozatím tedy zůstává další vývoj jednání otazníkem a předmětem dohadů. I když světové tiskové agentury předpokládají, že záměr generálního ředitele je vlastně již potvrzením přerušení jednání, je nutno vyčkat na zasedání Generální rady. Ve WTO totiž nerozhoduje sekretariát ani generální ředitel, ale pouze členové, a to ve většině případů konsensem. Teoreticky by tedy stačil jeden člen, který by s návrhem nesouhlasil a jednání by -- ovšem pravděpodobně pouze teoreticky a procedurálně -- pokračovala.

Autorka spolupracuje s Katedrou mezinárodního obchodu Vysoké školy ekonomické v Praze

                 
Obsah vydání       27. 7. 2006
27. 7. 2006 Vzdálený Blízký východ Martin  Hekrdla
27. 7. 2006 My ty lidi do ráje naženeme třeba bičem! Petr  Wagner
27. 7. 2006 Vepřová se šesti Bohumil  Kartous
27. 7. 2006 Antikomunistická mše Jan  Čulík
27. 7. 2006 Palestina a Libanon: součást globální války Thomas  Franke, Pavel  Ponomarev
27. 7. 2006 83% Čechů je hloupých -- nechtějí americké protiraketové základny Helena  Franke
25. 7. 2006 Po pěti letech, rozhovory o světovém obchodu těsně před zhroucením
27. 7. 2006 Světová obchodní organizace: co se vlastně děje Ludmila  Štěrbová
27. 7. 2006 Michael  Marčák
27. 7. 2006 Nemáme se rádi Miroslav  Kodet
27. 7. 2006
26. 7. 2006 "Usmrcení pozorovatelů OSN byla chyba"
25. 7. 2006 Jednotka dočasnosti: jeden furt Ivan Odilo Štampach
27. 7. 2006 Literární příběh ztrácí účinek a společenskou váhu, protože je pouze fabulovaný Miroslav  Vejlupek
26. 7. 2006 Izrael usmrtil čtyři pozorovatele OSN
26. 7. 2006 Nepřípustná manipulace vnitropolitické redakce České tiskové kanceláře Michal  Mašín
26. 7. 2006 Potrebujeme vykúpenie? Štefan  Šrobár
26. 7. 2006 Ztráty a nálezy Pavel  Janoušek
22. 11. 2003 Adresy redakce