Ano, doslova takhle to stojí v české verzi románu s názvem Sobota, zatím posledního díla britského spisovatele Iana McEwana (s. 61). Přitom se však -- alespoň v anglickém originále -- románem jako červená nit táhnou hluboké úvahy o otázkách lékařské etiky. Rozumějme: Nikoli snad úvahy o otázce, zda při operaci na pacienta "OTEVŘENÉHO" A AKUTNĚ KOLABUJÍCÍHO pro neomluvitelný výpadek klíčové techniky v sále (kterou se zřejmě před operací nikdo ani neobtěžoval zkontrolovat) kašlat zvysoka a okázale, anebo na něj kašlat jenom jaksi "v duchu", ale o otázkách daleko, daleko subtilnějších. Tedy o otázkách natolik sofistikovaných, že by žádného řezníka v bílém plášti ani nenapadly.

Už jenom vzhledem k celkovému zaměření posledního románu Iana McEwana, jehož hlavním hrdinou je špičkový neurochirurg pracující na špičkovém pracovišti, postrádá citovaná pasáž z českého překladu věrohodnost. Porovnáme-li překlad s originálem, zjistíme, že na citovaném místě se v originále nejedná o nic až tak dramatického. Rozhodně o žádnou krizi, která by se musela řešit "nahonem".

Pacient totiž podle originálu vůbec nemusí být chirurgicky "otevřen"! Ba co více, vůbec žádná krev se do něj nemá odkudsi "přivádět"! V originále jde pouze o výpadek zařízení, kterým se zvnějšku (tedy zcela neinvazivně, aniž by se pacient byť jenom "napíchl") kontroluje momentální průtok krve tím či oním "krevním řečištěm" (žílou nebo cévou) pacienta. Dané zařízení funguje -- formulováno laicky -- na podobném principu jako ultrazvuk při sledování těhotenství. Z hlediska lékařů dochází tedy jenom ke krátké přestávce v sérii rutinních KONTROLNÍCH úkonů. Eventuální protahování, zívání a znuděná konverzace jsou snad za těchto okolností pochopitelné: "DURING A LULL IN A PROCEDURE LAST WEEK -- THE MICRO-DOPPLER FAILED AND A REPLACEMENT HAD TO COME FROM ANOTHER THEATRE -- JAY STRAUSS STOOD UP FROM THE MONITORS AND DIALS OF HIS ANAESTHETIC MACHINE AND, STRETCHING HIS ARMS AND YAWNING, SAID..." (s. 66)

Do románu britského spisovatele, věnovaného hluboké reflexi o sofistikovaných otázkách lékařské etiky v rámci špičkového odvětví medicíny, bylo zkrátka v české mutaci místo odpovídající pasáže zčistajasna zapraveno cosi evidentně z jiného soudku -- pasáž o nefalšované "řezničině" se vším všudy! Český čtenář je konfrontován s něčím, co odkudsi vytrysklo jaksi spontánně a co přitom naprosto postrádá oporu v originálním textu díla. Zřejmě s ohlasem tristní a nikterak výjimečné zkušenosti, o níž dnes v českých končinách referuje jako bezmála o neodmyslitelné reálii nejedna novější autobiografie, totiž zkušenosti s doktorským cynismem tváří v tvář iatrogennímu utrpení (tj. utrpení, jež bylo způsobeno právě v důsledku nekompetentních zásahů lékařů a zdravotního systému). V originále ovšem McEwanův román jako celek zachycuje naopak doktorské přemítání hodně výjimečné, takříkajíc elitní, "slušňácké", vzorové (a to i v situacích vysloveně mezních).

Zjednodušeně lze konstatovat, že nakladatelství Odeon uštědřilo na citovaném místě facinku MUDr. Rathovi (jakožto představiteli celého lékařského stavu) a dvě facinky MUDr. Mackovi (rovněž jakožto představiteli celého lékařského stavu, nadto však i jakožto představiteli profese překladatelské).

Jako vyslovený výsměch působí v české mutaci románu závěrečné poděkování autora několika specializovaným neurochirurgům (s. 241 v české verzi, s. 280 v anglické verzi). Originál s odborníky konzultován byl (McEwan jednoho z nich pozoroval při práci déle než dva roky), český překlad dává naopak odborníkům těžce na frak.

Bibliografie

McEwan, Ian: SATURDAY, Jonathan Cape London 2005, 280 s.

McEwan, Ian: Sobota. Z anglického originálu Saturday vydaného nakladatelstvím Jonathan Cape v Londýně roku 2005 přeložila Marie Válková. Euromedia k. s. -- Odeon Praha 2006, 256 s.

Dvořáková, Alena: Marná snaha o román, Lidové noviny, 10.6.2006 (www. lidovky.cz)