Šámal odmítl, že by se redaktoři České televize dopustili závažnějších pochybení. Ohradil se také proti kritice „jednoho autora“, v níž zaznělo, že zpravodajství řídí „nafoukaní diletanti“. „Minimálně to druhé nejsme,“ okomentoval ironicky článek Šámal. Připustil, že hlavním problémem bylo zhroucení serverů České televize kvůli zájmu o vysílání ČT24. Zpožděné prezentování průběžných výsledků svedl na nedostupnost serveru Českého statistického úřadu. Následně nebyla dostupná ani zvláštní datová linka z ČSÚ do redakce zpravodajství ČT. „Naší chybou je, že jsme neprosadili zátěžovou zkoušku,“ konstatoval Šámal.

Na volebních stránkách Českého rozhlasu nebo portálu iDNES se přitom průběžné volební výsledky načítaly s maximálně několikaminutovými výpadky po celé odpoledne. Delší nedostupnost serveru ČSÚ nastala až večer po sečtení zhruba 90 procent okrsků.

Ředitel zpravodajství také hájil tak zvaný exit poll, tedy odhad volebních výsledků připravený agenturou SC&C na základě odpovědí lidí, odcházejících z volebních místností. Grafy z toho průzkumu používala Česká televize ještě v době, kdy Český rozhlas Radiožurnál už hlásil průběžné výsledky. „Exit polly reflektovaly výsledky voleb mnohem přesněji, než průběžné sčítání ČSÚ asi do 16. hodiny. Dlouhodobě se ukazuje, že výsledky z ČSÚ začnou být relevantní, když se sečte 30 procent voličů. Ne okrsků, voličů!“ hájil výstupy SC&C ředitel zpravodajství.

Dlouhá absence průběžných výsledků ČSÚ ve zprávách veřejnoprávní televize „nepříjemně překvapila“ například člena Rady ČT Jiřího Presla. „Pokud však nebyla chyba na vaší straně, ale šlo o technické problémy, pak to chápu,“ uvedl. „ČSÚ sčítal tempem, které nás trošku zaskočilo,“ připustil v reakci na Presla Šámal a dodal: „Nabízí se otázka, zda má smysl dělat exit poll, bude-li se jejich tempo ještě zvyšovat.“

S další výtkou k rychlosti zpravodajství ČT přišla radní Helena Fibingerová. Upozornila, že i zprávy na teletextu byly často velmi staré a jejich aktualizace probíhala „šnečím tempem“. Šámal odpověděl, že kolegové z teletextového oddělení si tuto připomínku jistě vezmou k srdci.

Delší diskuse se rozproudila také kolem prostoru, věnovaném mimoparlamentním stranám. Radní byli v podstatě za jedno, že prostor věnovaný malým stranám byl dostatečný. Proto se toto téma řešilo spíše z důvodu výtek neúspěšných kandidátů, kteří tvrdí, že jejich volební šance zmařila Česká televize. „My si z toho musíme vzít ponaučení a najít metodu, jak například odlišit seriózní strany od těch recesistických. Musíme se zamyslet, jak využít potenciál ČT24, ale zároveň musíme tento model reflektovat i na analogových stanicích,“ komentoval stížnosti Šámal. S malými stranami se pojí i nečekané problémy. Existují například mimoparlamentní politici, kteří odmítají sedět ve studiu s jinými malými politickými uskupeními. Jiní pozvání přijmou, ale většinu času spotřebují na výtky vůči České televizi.

Místopředseda Rady ČT Jan Prokeš navrhl, aby malé strany mohly vystupovat ve vysílání ČT po celé čtyřleté volební období. Klíčem by byla jejich politická aktivita. „Strany, které vzniknou jenom kvůli volbám, to nemohou očekávat,“ argumentoval Prokeš.

Šéfredaktor aktuální publicistiky Jiří Vondráček radním oznámil, že dramaturg speciálních Otázek Václava Moravce Čestmír Franěk „sám sebe zaúkoloval vymyšlením pořadu, který by tyto mimoparlamentní strany prezentoval.“ Radní Petr Uhl přišel s jiným klíčem, podle něhož by malé strany mohly na obrazovku. Televize by se věnovala těm stranám, jejichž volební výsledek byl vyšší než 1,5 %. Takové subjekty totiž dostávají příspěvek z veřejných financí. Česká televize by poté sledovala jejich aktivity, tedy v podstatě hospodaření malých stran s těmito veřejnými prostředky. „Je logické, že Česká televize jako televize veřejné služby zjišťuje, co ta strana s veřejnými penězi dělá nebo nedělá,“ zdůvodnil svůj návrh Uhl.

Členové Rady ČT velmi kladně hodnotili krajská vydání Otázek Václava Moravce. Sám moderátor Moravec také dostal slovo. Argument, že ČT nedává prostor malým stranám, odmítl jako zcela účelový. Samostatný pořad pro malé strany nepovažuje za šťastnou cestu. „V nedělních Otázkách dostali prostor zástupci malých stran už od mého návratu v srpnu, tedy ještě dříve, než je začaly zvát jiné televize,“ upozornil Moravec. K divákům tak hovořili například Vladimír Železný, Jana Bobošíková, Jana Hybášková nebo Jan Beránek, bývalý předseda Strany zelených. Moravec je pro to, aby malé strany měly i nadále prostor v Otázkách.

Petr Uhl vytknul speciálním krajským Otázkám hlasování prostřednictvím SMS zpráv. „Stálo by za zvážení, jestli nebude atraktivita pořadu taková, i když se od SMS upustí.“ Pracovníci ČT podle něj navíc neznají volební zákon, když několikrát v pořadu zaznělo, že zváni jsou zástupci těch stran, které v kraji překročí hranici pěti procent hlasů. „Pětiprocentní hranice je podstatná pro výsledky v celé zemi, ne v kraji,“ upozornil Uhl. Jeho kolega Jan Brandejs dodal, že by se dramaturgové pořadu měli zamyslet nad „funkčností a odůvodněností lidového hlasování“. Zdůvodnil to letákem nejmenované politické strany, v němž prý jedna z mediálně známých tváří prohlásila, že ji právě výsledky diváckého hlasování v OVM Speciál přesvědčily, aby této straně dala hlas.

Radní Alena Svobodová citovala připomínky diváků ke stylu Daniely Drtinové při moderování Událostí, komentářů. „Byly tu připomínky, že paní redaktorka Drtinová příliš prosazuje svůj názor a diváci spíše poslouchají paní Drtinovou, než kandidáty,“ uvedla Svobodová. Ohradila se proti výpadům vůči Otázkám Václava Moravce na serveru Virtually.cz bývalé radní ČT Jany Dědečkové. „Považuji její kritiku za neopodstatněnou, velmi nekultivovanou až vulgární,“ dodala radní. Otázky ocenil také místopředseda kontrolního orgánu Jiří Baumruk. „Velká část lídrů se divákům představila vůbec poprvé,“ připomněl přínos pořadu. Líbilo se mu Moravcovo moderování, a to včetně prokázaného smyslu pro humor. Baumrukův kolega Jiří Voráč však podotknul, že občasné žertování „mohlo být chápáno jako příliš familiérní způsob komunikace“.

Podle Moravce se budou Otázky snažit o co největší flexibilitu při reflektování aktuálního dění. „Chtěl bych, aby formát byl co nejvíce variabilní,“ konstatoval. „Věci, které se o ČT píšou, je nutné hodnotit podle racionality předestřených argumentů,“ dodal.

Rada ČT se poté jednomyslně usnesla, že odpovědným pracovníkům veřejnoprávní stanice doporučuje přihlédnout k připomínkám, vzešlým od členů rady, a zároveň vyslovila zaměstnancům ČT uznání za pracovní výkony při přípravě volebního servisu.