A to i ten, který se v životě neodváží nic riskovat a jen poslouchá - šéfa, jeho chlebodárce čili zadavatele reklam tak dlouho, až jejich evangeliu začne věřit.

Dnes ráno jsem otevřela noviny a nechtěla jsem věřit tomu, jaká žumpa se vylila na hlavu člověka, který se odvážil říci, že král je nahý. Že naše žurnalistika je až na výjimky ubohá.

Bez sebemenší úcty k faktům, propagandistická, neustále nám sděluje, co si máme myslet a pokud máme jiný názor, jsme pomýlení. Jak si může kdejaký mladíček myslet, že jeho názory jsou tak fascinující a neomylné, že jsme je povinni číst každý den? Často z nich na hony čouhá elementární neznalost věci, diletantismus, arogance povýšená na argumenty.

Co mě však rozčiluje nejvíc, je existence jediného správného názoru. Nechce se mi věřit, že kromě pana Paroubka si toho nikdo nevšiml, zejména celebrity, jimž ze zadku pana Topolánka čouhají už jenom tkaničky od bot. Většina z nich v totalitě žila, že by si skutečně nevšimli, co se děje? Co jsou pánové a dámy lační moci schopni rozpoutat? Nebo je jedné části spektra všechno povoleno a ta druhá se nesmí ani bránit?

Cožpak si nikdo nevšiml, že v debatě na ČT 1, věnované kauze Kubice, byli pouze "spřátelení novináři" a nebyl tam např. pan Hekrdla, od něhož by se muselo očekávat, že nebude odpovídat podle zadání? Co to je za veřejnou službu?

Tohle už jsem zažila, žila jsem obklopena jediným správným názorem 28 let. A nechci se do toho vracet. Bolševismus nemusí přicházet pouze zleva, to je velký omyl. Bolševismus je intolerance k jiným názorům, kriminalizace ideových odpůrců, zastrašování, znemožnění profesionálního uplatnění.

Někdo napsal, a to i v Právu, že při projevu Jiřího Paroubka mu běhal mráz po zádech. Mě také, ale z jiných důvodů. Měl totiž pravdu. A to je věc, které se spousta lidí v tomto státě panicky bojí. Vzhledem k Topolánkově legendárnímu výroku o tom, že po volbách rozpoutá noc dlouhých nožů, i to přirovnání k Únoru nemusí být přehnané. A kolik lidí obdrží Berufsverbot - zákaz výkonu povolání, to také teprve uvidíme. První už podle Topolánka mají být policisté, kteří "nevoní". A kolik novinářů to bude nadšeně chválit? Bojím se, že většina.

Co ale pořád nevím, je důvod proč? Když chci sloužit panstvu, vyškolím se na komorníka . Když chci kázat dogmata, vystuduji na kněze. Když chci sloužit demokracii, kandiduji ve volbách. Jestliže se chci věnovat žurnalistice, neboli službě veřejnosti spočívající ve zprostředkování pravdivých informací, naučím se pokoře, kterou tato služba vyžaduje.

K tomu, aby se člověk mohl stát dobrým komentátorem, což je jiný žánr než zpravodajství, musím si přečíst pár knih o věcech, ke kterým se vyjadřuje, neboť jen málokomu je dána moudrost posoudit věci nestranně instinktem.

Nejsem profesionální novinářka. Jako občanka a volička křičím s premiérem Paroubkem: "Král je nahý".