22. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 5. 2006

Americké rakety v Česku? Politici by měli říct jasné slovo

V čím zájmu a proti komu je "protiraketový štít"?

"Česká republika se snažila vyhnout veřejné diskusi o tomto projektu z obavy, že by se to mohlo stát otázkou parlamentních voleb v červnu."

V probíhající volební kampani se otázky mezinárodních vztahů téměř vytratily a jsou-li vůbec představiteli stran uchopeny, soustředí se na problematiku Evropské unie, zejména tehdy, jestliže jsou vnímána její pozitiva. Političtí představitelé se tak řídí "poptávkou" veřejnosti, která v průzkumech mínění tyto otázky upozaďuje. Přesto existuje problém, který by občany nepochybně zajímal a vyvolal by občanský zájem, kdyby o něm byl volič otevřeně a věrohodně informován. Jde o otázku českého zapojení do budování antiraketových systémů Spojených států nebo NATO a s tím související možnost umístění raketové základny na území České republiky.

Ještě v neděli se v Otázkách Václava Moravce část publika smála a někteří zúčastnění představitelé kroutili hlavami, když na možnost americké základny na našem území upozornil s odkazem na New York Times Vojtěch Filip.

V pondělí 22. května 2006 však navíc v evropském vydání International Herald Tribune vyšel na toto téma článek, ve kterém se mimo jiné s odvoláním na vysoké americké úředníky tvrdí, že "Česká republika se snažila vyhnout veřejné diskusi o tomto projektu z obavy, že by se to mohlo stát otázkou parlamentních voleb v červnu. Výsledkem bylo, že američtí představitelé se zdrželi otevřených hovorů o možné základně na českém území. Zůstalo to však možností, o které se obě strany rozhodly hovořit soukromě." Skutečně zajímavá informace pro českého občana.

Česká veřejnost se první fakta o možném umístění americké raketové základny v České republice dověděla v létě 2004 na základě zpráv americké mediální sítě Knight Ridder Newspapers (27. června 2004) a Centra obranných informací ve Washingtonu a skutečnosti, že na tyto informace upozornilo sdružení Res publica a internetový deník Britské listy. S velkou nelibostí tehdy byla brána nediskrétnost zástupce českého velvyslance ve Washingtonu Vratislava Jandy, který jednání americkým novinářům potvrdil. Tvrdil však tehdy, že "jednání jsou předběžná" a že "celá tato otázka bude plně prodiskutována v českém parlamentu a v české veřejnosti, než by o tom česká vláda rozhodovala". Skutečností ovšem je, že zveřejněnými informacemi byli tehdy překvapeni i poslanci ze zahraničního a branného a bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny.

Na rozdíl od Polska, kde má veřejnost k otázce amerických základen spíše kladné stanovisko, Maďarska, kde již USA měly svou základnu a Rumunska a Bulharska, kde je se souhlasem vlády vybudují, je česká veřejnost k možnosti cizích základen většinově odmítavá. Je třeba připomenout, že český prezident Václav Klaus po prvních informacích v roce 2004 otevřeně odmítl možnost amerických či jiných cizích základen u nás vzhledem k našim historickým zkušenostem s přítomností cizích vojsk na českém území.

Také předseda vlády Jiří Paroubek nedávno popřel, že se vedlo oficiální jednání, a řekl, že celá záležitost pokud se nás týče jsou jen spekulace. Nyní po zveřejnění informací v International Herold Tribune se ovšem naskýtá logická otázka, zda mluvil pravdu. Nebo zda tato jednání byla vedena nejen bez ohledu na stanovisko prezidenta republiky, ale také za zády předsedy vlády. Snad Ministerstvem obrany řízeným Karlem Kühnlem nebo Ministerstvem zahraničí v čele s Cyrilem Svobodou? Jiří Paroubek by měl nyní nejen svou neinformovanost vysvětlit, ale zejména zaujmout stanovisko k případnému budování základen Spojených států nebo NATO na našem území jedním slovem: ano nebo ne.

Vláda prezidenta Bushe po roce 2001, kdy vypověděla smlouvu ABM o omezené antiraketové obraně a oznámila, že v USA vybuduje rozsáhlý antiraketový štít, se snažila o výstavbu antiraketové základny i v Evropě. Nyní se do tohoto úsilí zapojilo i NATO. Na bruselské květnové konferenci ředitelů zbrojních agentur členských států této organizace prohlásil Marshall Billingslea, který tomuto zasedání předsedal, že "vyrůstá hrozba útoku raket dlouhého doletu na členské státy NATO a tomu je třeba čelit".

Podle něho to vyžaduje výstavbu antiraketového štítu v Evropě, jehož finanční náklady by byly únosné. Ve svém projevu ovšem nejmenoval žádný stát, jehož rakety by mohly Atlantickou alianci ohrožovat, všechny nutné informace jsou podle něho ve studii on 10 000 stránkách, jejíž vypracování bylo zadáno již v roce 2002. O tomto materiálu se má jednat na summitu NATO, který bude ve dnech 28. a 29. listopadu v lotyšské Rize.

Tento americký záměr vybudovat v Evropě antiraketovou základu s příslušnými radarovými stanicemi, jež by měly být spojeny s antiraketovými detektory na družicích, se začal otevřeně rýsovat již v minulých měsících, kdy americký tisk psal, že Washington již vede příslušná jednání a Polskem, Českou republikou a Maďarskem o umístění těchto základen. Nejvíce se spekulovalo o Polsku, ale úvahy, jak bylo zveřejněno, se týkaly i českého prostoru.

Bushova vláda již vystavěla první antiraketové základny na tichomořském pobřeží USA a provedla několik zkoušek s antiraketami, byť nikoliv ve zcela realistických podmínkách, z nichž více než polovina nebyla úspěšná. Washington zdůvodňuje svoje rozhodnutí vybudovat antiraketový štít pro USA existencí Severní Koreje, Iránu, Sýrie a v minulosti i Saddámova Iráku, jež prezident Bush označil za "rogue states"- darebácké státy. Severní Korea již oznámila že má jadernou zbraň a vyzkoušela i dalekonosnou raketu. Ovšem je otázka zda tato raketa jež je schopna doletět na tichomořské pobřeží USA je dostatečně přesná, aby zasáhla daný cíl. A zda je vůbec unese nynější primitivní jadernou hlavici, protože miniaturizace těchto hlavic vyžaduje čas a zkoušky. Odborníci proto předpokládají, že skutečným cílem antiraketové obrany je někdo jiný, kdo má již vyvinuté raketové zbraně dlouhého doletu s jadernou hlavicí. A to jsou pouze Rusko a Čína.

Podobná argumentace byla z americké strany použita i pro zdůvodnění požadavku na realizaci antiraketového systému v Evropě. Američané tvrdí, že Irán pracuje na možnosti stát se jaderným státem a má již rakety středního doletu s akčním radiem 2 000 až 2 500 kilometrů, podobně jako Pákistán, Indie a Izrael. Nikdo nevěří, že by pákistánské rakety, stejně jako indické a izraelské ohrožovaly Evropu či americké posádky v ní. Tyto státy se ve Washingtonu považují za přátelské a spolupracující s USA.

Zbývá tedy jedině Írán, který nemá a v dohledné budoucnosti přes veškeré schopnosti svých vědců a techniků nebude mít miniaturizované jaderné hlavice pro své rakety. A ty mohou v důsledku svého doletu ohrožovat jedině Izrael, Turecko, nebo země na jihu Evropy. Politická argumentace operující nebezpečím z Iránu je navíc falešná také v souvislosti s informacemi zveřejněnými dne 20. května 2006 v americkém listu Los Angeles Times, který napsal o snahách zapojit do protiíránského protiraketového štít některé státy Perského zálivu. Američané podle všeho chtějí pro tuto věc získat Saudskou Arábii, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Quatar, Bahrajn a Omán. Je jasné, že proto není třeba vybudovat antiraketové a detekční základny v Polsku, či jinde ve Střední Evropě. Je tedy pravý cíl důvodů pro výstavbu tohoto systému jiný. Antiraketový štít má totiž především sloužit proti druhé nejsilnější jaderné a raketové mocnosti -- Rusku.

USA jsou stále nejsilnější vojenskou supervelmocí světa a vydávají na zbrojení mnohonásobně více než kterákoliv jiná země. Podle stockholmského ústavu SIPRI vydaly USA v minulém roce na vojenské účely 505 miliard dolarů, zatím co Británie 47 miliard dolarů, Francie 45 miliard dolarů, Japonsko 42 miliardy dolarů, Čína 35 miliard dolarů, Německo 33 miliardy dolarů, ale Rusko jen necelých 20 miliard dolarů. Z těchto čísel jasně vyplývá, že je zde veliká asymetrie na výdaje v oblasti vojenství a výzbroje mezi USA a Ruskem a Čínou.

Proč tedy obavy před těmito státy v oblasti vojenství? Je to částečně důvod psychologický. Poslední prezident Sovětského svazu M. Gorbačov v posledním interview s americkým tiskem varoval jako přítel USA, že tato země "v důsledku svého postavení jediné supervelmoci je zpitá svou mocí a to ji vede to temné noci." Jinými slovy po dekádě minulého století, kdy se rozpadem Sovětského svazu dostala do tohoto postavení, chce si je udržet i nyní. Ovšem za prezidentství Vladimíra Putina se situace změnila, již neexistuje slabé Jelcinovo Rusko závislé na finančních dotacích a radách Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kdy Moskva mohla být v politice maximálně junior partnerem Washingtonu.

Rusko má dnes dík ropě, plynu a zkonsolidovanému hospodářství devizové a zlaté rezervy v rozsahu přes 260 miliard dolarů, které dále stoupají. Tato nová ekonomická síla umožňuje reagovat po období stagnace na vývoj nových zbraní a zbraňových systémů v jiných zemích a odpovídat na to, co Rusko považuje za své ohrožení. Jinými slovy, neplatí už ono okřídlené rčení bývalého amerického prezidenta R. Reagana: "Dámy a pánové, my je uzbrojíme."

Prezident Putin po vojenských zkouškách již oznámil, že do služby se uvádí nový typ mezikontinentální rakety Topol -- M a jejího dvojníka pro strategické ponorky Bulava. Tyto rakety podle ruského prezidenta mají schopnost měnit za svého letu výšku i směr, což praktiky zabraňuje proti nim účinně nasadit dosavadní antiraketové systémy. Proto nepřekvapuje, že se Pentagon snaží buď přímo nebo prostřednictví NATO mít antiraketové a detekční základny co neblíže ruských hranic.Ovšem ani Moskva k tomuto cíli nemlčí. Ministr obrany Sergej Ivanov již veřejně oznámil, že pokud se přesunou tyto základny USA nebo NATO do blízkosti hranic Ruska, bude Moskva nucena učinit příslušná vojenská protiopatření. A to není dobrý výhled, to by mohlo znamenat první krok k něčemu, co by se mohlo podobat recidivě "studené války".

Antiraketový štít proto není pro evropské členy NATO nutností, protože tu nehrozí v reálně dohledné době nebezpečí. Neměli by se proto nechat zatahovat do americké vojenské globální strategie založené na vojenské superioritě, kterou hlásají kruhy neokonzervativců a zastánci tvrdé politiky jako viceprezident Cheney, ministr obrany Rumsfeld či senátor Mc Cain. NATO je dík Washingtonské smlouvě vázáno na jednomyslná rozhodnutí (prosazená tehdy Washingtonem) a to dává možnost i menším členským státům ovlivňovat jeho strategii. Na summitu v lotyšském Rize bychom proto neměli bez přesvědčení o správnosti přijímat americké návrhy o evropském antiraketovém systému jako se stalo v otázce naší podpory leteckého bombardování Jugoslávie. Jak známo podle všech průzkumů s tím většina českého obyvatelstva tehdy nesouhlasila. Evropa potřebuje klid a politické řešení sporných otázek, včetně iránské. A má nepochybně mnoho jiných naléhavějších problémů na které je možno vynaložit miliardy, které by jinak skončily při realizaci antiraketového evropského štítu v amerických zbrojních koncernech.

Bylo by nejen prospěšné, ale nyní už i bezpodmínečně nutné, aby naši politici ještě před volbami zaujali jednoznačnou a nezpochybnitelnou pozici k případnému umístění antiraketové základny Spojených států či NATO na území České republiky. A aby svým voličům také nelhali v tak zásadní otázce. Ta je dnes na stole, bohužel ne od našich politiků, ale prostřednictvím amerických sdělovacích prostředků.

Jiří G. Müller je publicista a spolupracovník sdružení Res publica

Stanislav Kliment je předseda sdružení Res publica

                 
Obsah vydání       22. 5. 2006
22. 5. 2006 New York Times: Raketová sila v České republice? Po volbách ! Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 V čím zájmu a proti komu je "protiraketový štít"? Jiří G. Müller, Stanislav  Kliment
22. 5. 2006 Těžko se v tom vyznat Jindřich  Kalous
22. 5. 2006 Michael  Marčák
22. 5. 2006 Toto je změna, kterou slibuje ODS? Štěpán  Kotrba
20. 5. 2006 Bude se ODS snažit vysvětlit zbabělost jako oprávněnou? Bohumil  Kartous
22. 5. 2006 Křivárny v České televizi Oldřich  Průša
22. 5. 2006 A je Oldřich  Čálek
22. 5. 2006 Bolí víc facka, nebo pomluva? Petr  Dušek
20. 5. 2006 Program ODS je mi nejbližší, ale...
22. 5. 2006 Proč nekritizujete Jandáka?
22. 5. 2006 Lůza bolševická a její propaganda
22. 5. 2006 Vyřizoval si Macek věci "jako chlap?" Petr  Wagner
22. 5. 2006 Článek Bohumila Kartouse není jen na facku
22. 5. 2006 Ve škole jsme říkali takovým Mackům zmetek Jan  Žižka
22. 5. 2006 Volební agitace Josef  Vít
22. 5. 2006 Michael  Marčák
22. 5. 2006 Černá Hora "zvolila nezávislost"
22. 5. 2006 Bezdrátový internet do britských měst
22. 5. 2006 Francie se snažila utajit dokument dokládající zranitelnost nových reaktorů EPR Jan  Beránek
21. 5. 2006 Podněcování k nenávisti, lhostejnost k nenávisti Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 Třeba se jednou naučíme argumentovat Jan  Klusáček
22. 5. 2006 O adrenalinové "analýze" zelených aneb Kotrbovi natvrdo Pavel  Pečínka
21. 5. 2006 Zelení hadi na politickém zápraží Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 Vyměňte poradce! Veřejné doporučení pro prezidenta republiky Milan  Daniel
22. 5. 2006 Konspirační teoretiky žádné argumenty nepřesvědčí Tomáš  Poláček
22. 5. 2006 Brezina pomáhá PR jaderného průmyslu a měl by raději mlčet Jan  Beránek
22. 5. 2006 Pane Kotrbo, opravdu věříte paranoidní vizi amerického spiknutí ovládajícího svět? Miroslav  Šuta
22. 5. 2006 To byl, panečku, argument Jan  Rovenský
22. 5. 2006 Zvláštní rafinovanost Greenpeace
20. 5. 2006 Jak to, že Human Rights Watch systematicky kritizuje americkou vládu? Jan  Rovenský
22. 5. 2006 Limity HRW Vladislav  Černík
22. 5. 2006 Nové Radě Kuba neoponuje. Na rozdíl od USA je členem. Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 "Kuba nebude komplicem mlčenlivého schválování čachrů mezi Washingtonem a jeho západními spojenci" Felipe Pérez Roque
19. 5. 2006 Digitální vysílání -- Velká Británie Jan  Čulík
22. 5. 2006 Kdo se podnikáním nedokáže ani uživit, nemá co podnikat Tomáš  Stýblo
22. 5. 2006 Máte můj obdiv Jan  Hošek
22. 5. 2006 Podnikatelé jsou téměř zloději Miroslav  Kodet
19. 5. 2006 Český rozhlas k případu Aleš Cibulka
22. 5. 2006 Opětná nevyváženost Českého rozhlasu 7 Štěpán  Kotrba
19. 5. 2006 Jak je to přesně s dálnicí D 47 Jaroslav  Štemberk
22. 5. 2006 Pendolino stálo mnoho peněz, možná že i zbytečně moc
21. 5. 2006 Bundestag schválil nejvyšší zvýšení daní v dějinách SRN Radek  Vogl
21. 5. 2006 Příběh novin
22. 5. 2006 Češi za elektřinu zaplatí více než průměrný Evropan Jan  Beránek
19. 5. 2006 Odcizování přírodě -- důsledek či příčina krize člověka a společnosti Petr  Sak
19. 5. 2006 Zákaz potravin z GMO v moskevských školách Miroslav  Šuta
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
22. 5. 2006 New York Times: Raketová sila v České republice? Po volbách ! Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 V čím zájmu a proti komu je "protiraketový štít"? Stanislav  Kliment, Jiří G. Müller
10. 5. 2006 Vznikne v České republice opravdu raketová základna USA? Vojtěch  Filip
11. 4. 2006 Jaderný útok na Írán, raketová sila v Česku a logika Bílého domu Štěpán  Kotrba
17. 11. 2005 Ruské rakety i ruské vojenské základny Československu stačily. Polsku nejspíše ne. Nyní totiž zvažují americké. Štěpán  Kotrba
12. 9. 2005 11. září 2001 - jeden velký otazník Petr  Schnur
18. 10. 2004 Blair tajně dovolil Bushovi umístit v Británii raketový obranný systém   
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí Miroslav  Polreich
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   
27. 7. 2004 Brutální spinning České televize a "bezpečnostních" expertů Petr  Baubín
17. 7. 2004 Američané se nyní rozhodli postavit svou protiraketovou základnu ne v ČR, ale v Polsku?   
13. 7. 2004 G. W. Bush - Syn hvězdných válek Štěpán  Kotrba
13. 7. 2004 Guardian o kontroverzním americkém plánu vybudovat protiraketovou základnu ve střední Evropě   

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
22. 5. 2006 New York Times: Raketová sila v České republice? Po volbách ! Štěpán  Kotrba
22. 5. 2006 V čím zájmu a proti komu je "protiraketový štít"? Stanislav  Kliment, Jiří G. Müller
10. 5. 2006 Vznikne v České republice opravdu raketová základna USA? Vojtěch  Filip
11. 4. 2006 Jaderný útok na Írán, raketová sila v Česku a logika Bílého domu Štěpán  Kotrba
17. 11. 2005 Ruské rakety i ruské vojenské základny Československu stačily. Polsku nejspíše ne. Nyní totiž zvažují americké. Štěpán  Kotrba
18. 10. 2004 Blair tajně dovolil Bushovi umístit v Británii raketový obranný systém   
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Hvězdné války a globální bezpečnostní prostředí Miroslav  Polreich
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   
27. 7. 2004 Brutální spinning České televize a "bezpečnostních" expertů Petr  Baubín
17. 7. 2004 Američané se nyní rozhodli postavit svou protiraketovou základnu ne v ČR, ale v Polsku?   
13. 7. 2004 G. W. Bush - Syn hvězdných válek Štěpán  Kotrba
13. 7. 2004 Guardian o kontroverzním americkém plánu vybudovat protiraketovou základnu ve střední Evropě   
13. 7. 2004 Média v Česku o americké základně Štěpán  Kotrba