13. 4. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 4. 2006

Latinská Amerika: Tok peněz od emigrantů živí domácí ekonomiku

Migranti z Latinské Ameriky a Karibiku zaslali v roce 2005 svým rodinám 53,6 miliardy dolarů. Je to o 17 procent více ve srovnání s rokem 2004. Tento nárůst, prezentovaný 31. 3. 2005 Americkou rozvojovou bankou, staví Latinskou Ameriku jako příjemce peněz od krajanů v zahraničí na první místo ve světě. Peníze emigrantů zasílané v letech 2003 až 2005 daleko převýšily součet všech zahraničních investic a zahraniční pomoci v regionu.

Nárůst transferu peněz od emigrantů je důkazem sílícího nárůstu ekonomické migrace; zvyšuje se rychleji než růst světové populace -- v poměru 4 : 1. Tento trend tlačí americký senát k imigračním reformám a jednou z nich by mělo být udělování pracovních víz až pro 400 000 ilegálních imigrantů ročně.

Odhaduje se, že 25 až 27 milionů Latinoameričanů pracuje v zahraničí, z  toho 22 milionů v USA, Evropě a Japonsku. Například v Madridu představují více než 20 % pracovní síly hlavního města Španělska a v USA spolu s emigranty z Karibiku až 12 % pracovní síly.

Zkvalitnění monitoringu toku peněz ze zahraničí do mateřských zemí mohlo vést k nárůstu financí zasílaných migranty domů v roce 2005. Mnozí z nich však využívají neoficiální kanály, takže udávaná oficiální částka 53,6 miliardy dolarů mohla dosáhnout až 59 miliard dolarů.

Občané Latinské Ameriky tak výrazně posílili ekonomiku mateřských zemí dolary zaslanými z USA svým příbuzným (v milionech USD).

Mexiko
20 034 000
Brazílie
6 411 000
Kolumbie
4 126 000
Guatemala
2 993 000
El Salvador
2 830 000
Dominikánská republika
2 682 000
Peru
2 495 000
Ekvádor
2 005 000
Honduras
1 763 000
Jamajka
1 651 000
Haiti
1 077 000
Bolívie
860 000
Nikaragua
850 000
Argentina
780 000
Paraguay
550 000
Kostarika
362 000
Venezuela
272 000
Guayana
270 000
Panama
254 000
Uruguay
110 000
Trinidad a Tobago
97 000
Surinám
55 000

Z transferu peněz od zahraničních pracovníků profitují i banky. Španělská banka BBVA, která převádí až 40 % peněz zasílaných do Mexika, podepsala dohodu s privátní bankou v Indii o převodu 23 miliard USD v roce 2005. Jen v USA a Kanadě pracuje 9 milionů Indů. V roce 2005 obdržely Filipíny 10,6 miliardy dolarů zaslaných členy rodin ze zahraničí. Staly se tak třetím největším recipientem na světě. BBVA má zastoupení v Indii, Mexiku, na Filipínách a v Číně, čtyřech zemích s největším přísunem peněz od krajanů ze zahraničí.

"Američané demonstrují za práva přistěhovalců," píše server Svět portálu ihned.cz dne 11. 4. 2006. Zapomněli ale specifikovat, kdo jsou ti Američané: z 90% emigranti z Latinské Ameriky, jichž pracuje v USA ilegálně téměř 11 milionů. I to je jeden z mnoha světových paradoxů! Doma je o práci nouze, našli ji až v USA. Proč nejdou doma do ulic a nevolají: "Chceme práci, slušný život a dobré vzdělání pro naše děti!" Proč za zlepšení své životní úrovně činí zodpovědné Spojené státy? Mnozí z nich je nemají v lásce, všichni ale milují dolary těch zlých gringos. Z mnoha koutů světa slýcháme výtky, že USA se považuje za spasitele světa, a na druhé straně odevšad ze světa přicházejí rady a doporučení, že je povinností USA imigrantům, a zvláště z Latinské Ameriky pomoci. Schází argument proč. Tvrzení, že Spojené státy budovali emigranti, je pravda, jenže historická. Dnes je to země plně suverénní a má právo posoudit, koho do své země přijme a koho ne.

Nečetl jsem v našich médiích stížnosti na imigrační politiku Dubaje (SAE), kde neudělí státní občanství cizincům žijícím tam celá léta, i po několik generací. Ani koupit nemovitost si tu nemohou, jenom pronajmout. Teprve po příletu do Dubaje zjistíte na letišti, zda vám bylo vízum uděleno, nebo ne.! A protestujeme?

Migrující rodiny či jejich jednotliví členové mění světovou mapu zdrojů pracovní síly.

Změny v mezinárodním obchodu, toku investic a v komunikaci nutí světový politický a ekonomický systém přijmout nová pravidla a mechanismy, odpovídající současné realitě. Platí to i pro legislativu regulující současné problémy migrujících pracovníků, kteří jsou integrální součástí světového trhu práce. Přijímající země má zákonné právo rozhodnout, kdo smí na její území vstoupit, nebo se tam dokonce trvale usadit.

                 
Obsah vydání       13. 4. 2006
13. 4. 2006 Petr Cibulka odsouzen k podmíněnému trestu za pomluvu Jan  Čulík
13. 4. 2006 Život na ose zla Marian  Golis
13. 4. 2006 Írán není extremistickou zemí, nenuťme ho k extremismu!
13. 4. 2006 Kdo má pravdu Milan  Ohnisko
13. 4. 2006 Osud letu United 93...
13. 4. 2006 Konflikt mezi britskou vládou a britskými soudy
13. 4. 2006 Automobil jako hořící klec Pavel  Pečínka
13. 4. 2006 Půlkulaté narozeniny souboru Krepsko Lukáš  Nozar
13. 4. 2006 Latinská Amerika: Tok peněz od emigrantů živí domácí ekonomiku Michal  Giboda
13. 4. 2006 Carphone Warehouse podvrací trh s internetovým připojením
13. 4. 2006 Malý a měkký monopol očima prostého uživatele Josef  Vít
12. 4. 2006 Výuka demokracie: Tady přestává legrace Štěpán  Kotrba
12. 4. 2006 Revolta či virtuální existence? Petr  Sak
12. 4. 2006 Zelení proti velké čtyřce Oskar  Krejčí
12. 4. 2006 Jak skrze přehlídku amatérského divadla mluví země Lukáš  Nozar
12. 4. 2006 Nemeth 2002 - 2006 Ladislav  Žák
12. 4. 2006 O kompetenci, mandátu a profesionalitě Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
12. 4. 2006 Klausův evropeismus Přemysl  Janýr
12. 4. 2006 Ztraceno v překladu... Ladislav  Žák
12. 4. 2006 Jak si kopnout do Ekologické daňové reformy, tentokrát zleva Michal  Brož
12. 4. 2006 Ani po více než měsíci Ministerstvo vnitra mladým komunistům neodpovědělo Milan  Krajča
11. 4. 2006 "Demokratismus" a všední americký den Milan  Kohout
12. 4. 2006 Dobrý den, majore Gagarine Štěpán  Kotrba
13. 4. 2006 Velikonoční přání - Trochu jako modlitba Michal  Černík
8. 4. 2004 Týden Pesachu a Velikonoc
16. 4. 2003 Pesach 5763:
Stvoření mých rukou se utopilo v moři a vy chcete zpívat píseň?
Štěpán  Kotrba
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 4. 2006 Hospodaření OSBL za únor a březen 2006

Nikaragua a Daniel Ortega RSS 2.0      Historie >
13. 4. 2006 Latinská Amerika: Tok peněz od emigrantů živí domácí ekonomiku Michal  Giboda
2. 1. 2006 Co s dluhem rozvojových zemí? Miloš  Kaláb
18. 2. 2005 Realita sweatshopů v Nikaragui   
23. 9. 2004 Biznis teroru   
28. 1. 2004 Jakou zemi vyberete jako vzor pro Kubánce? Chile? Josef  Vít
25. 10. 2001 Pohled z Indie: Americká válka je brutalita namazaná burákovým máslem Arundhati  Roy

Ekvádor a Rafael Correa RSS 2.0      Historie >
13. 4. 2006 Latinská Amerika: Tok peněz od emigrantů živí domácí ekonomiku Michal  Giboda
17. 3. 2005 Výzva intelektuálů na podporu Kuby   
29. 11. 2004 Chile con carne   
15. 9. 2003 Zrušiť dotácie poľnohospodárstvu? Nie je to také jednoduché...   
28. 8. 2003 Latinská Amerika, Kuba a demokracie   
13. 2. 2003 OSN požehnala vodu jako veřejný statek a lidské právo Gustavo  Capdevila

Mexiko RSS 2.0      Historie >
13. 4. 2006 Latinská Amerika: Tok peněz od emigrantů živí domácí ekonomiku Michal  Giboda
11. 11. 2005 WTO: přehodnotit, zpřesnit, snížit Ludmila  Štěrbová
26. 7. 2005 Kubánský model trvale udržitelného zemědělství Jindřich  Kalous
17. 3. 2005 Výzva intelektuálů na podporu Kuby   
11. 3. 2005 Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové Stanislav  Heczko
20. 5. 2004 Environmentální demokracie, prevence rizik a ekonomické nástroje ekologické politiky Miroslav  Šuta
8. 4. 2004 Co je příčinou světového antiamerikanismu?   
16. 1. 2004 Protest proti neoliberalismu -- u nás i v Mexiku   
29. 12. 2003 Existuje americké impérium? Michael  Walzer
19. 12. 2003 Strana chudých a mexické politické elity Jaroslav  Měřička
19. 12. 2003 Zapatisté v Mexiku: deset let revoluce Ondřej  Slačálek, Alice Dvorská
8. 12. 2003 Vize Státu, ve kterém byl politik nahrazen manažerem Subcommandante  Marcos
3. 12. 2003 Plamínek v horách, požár v nížině Michael  Blail
7. 5. 2003 Globalizace není nová Immanuel  Wallerstein

Honduras a Manuel Zelaya RSS 2.0      Historie >
13. 4. 2006 Latinská Amerika: Tok peněz od emigrantů živí domácí ekonomiku Michal  Giboda
8. 4. 2004 Španělsko, Evropa a pan Bush Immanuel  Wallerstein
28. 1. 2004 Jakou zemi vyberete jako vzor pro Kubánce? Chile? Josef  Vít