28. 3. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 3. 2006

Zahleněné myšlení o politice a společnosti

Češi mají problém jednak v tom, že se rozhodovači a majitelé moci už zase oddělili od normálního života, jednak v tom, že veřejné diskutování, ale možná i soukromé uvažování významného množství lidí se zatáhlo neprůzračným, dusivým a lepkavým hlenem omezenectví. (Zda to platí o většině občanů, uvidíme u voleb.)

Sledoval jsem televizní Moravcovy otázky pro pány Mládka a Tlustého. Jaktože si oba troufnou být tak nekonečně drzí a krmit televizi a diváky svými rafinovanými kličkami, odváděním pozornosti, utápěním reality v papírech a osočeních? Skrze obrazovku nejde bohužel do studia hodit cihlou ani plivnout.

Myslím si, že našim politikům je tak dobře proto, že jakožto (ne)zodpovědní činitelé už sami vypustili do veřejného prostoru tolik hlenu, že skutečnost není pomalu vidět, že není zřetelné, kde vůbec jsme, a jen se diskutuje, kdo se vlastně právě klouže a s kým.

Ale bohužel se to zahušťuje i tím, že jen málokdo se namáhá pochopit, co je "levice a pravice", co je svoboda a co zodpovědnost, a vůbec aspoň deset minut denně myslet. Neustále narážím na to, že si občané pletou pojmy s partajemi. Jak silně se nám zdálo za komunismu, že nám všem partaj může být ukradená - a přitom tolik lidí uvažuje o společenských procesech právě jenom slovy a pojmy partajnickými, jako bychom byli všichni v čímsi ústředním výboru nebo na nějakém jejich kongresu.

Co je dnes levice a pravice? Jak se k ní někdo může hlásit nebo do ní někoho házet, když se kvůli moci všichni (v ODS i v ČSSD) drží silného státu, centrálního rozhodování a když omezují občanskou svobodu? Naše společnost je bezruká, bez levice i pravice, protože jen málo lidí uvažuje o kolektivismu a individualismu, a radši si představují, že politika je pokřikovat na sebe nebo přebíhat v Parlamentu zleva doprava a naopak.

Hájit zájmy kolektivu a prosazovat takové zákony, aby se jedinci museli podřizovat společnému blahu celku, v němž se jedinec musí omezovat, aby společenství kvetlo, posilovat společné instituce, aby jedinec neriskoval a nevynikal, moudře rozhodovat za druhé a dávat všem bezpečí, že ani když budou nevzdělaní nebo nešikovní, nepropadnou se do malérů - to je levicové.

Anebo hájit práva a zájmy jedince, stavět zákony tak, aby skrze blaho jednotlivce vznikal i obecný prospěch, aby jednotlivec byl chráněn před zvůlí většiny, spoléhat a podporovat, že osobním úsilím každého vzniká i prospěch celku, že si každý má vylízat, co si natropí, a společná pomoc má chránit jedince až tehdy, když mu hrozí smrt, a konečně že nikdo není dost chytrý, aby směl rozhodovat za druhé - to je pravice.

Nejde o to tyhle zásady hlásat, ani na ně věřit, ba dokonce nestačí, aby si o nich intelektuál četl v knížkách - musejí se uskutečňovat činem. Jak to dopadne? Myslím, že v obou případech to se státy dopadá celkem bledě, ale spíše jde o to, který ze směrů dává naději, že se zase z malérů vyhrabeme.

Já mám zkušenost s padesáti léty komunismu - typicky levého, a denně zažívám, jak těžké je pro národ se z toho bahna vyhrabat. Ale je dost lidí se zkušeností západního individualismu, kteří pozorují, jak se prohlubují maléry způsobné konzumerismem, a kdoví, zda se z nich Zeměkoule po nás kdy vzpamatuje.

Je tu ještě jeden cenný pojem a životní hodnota - důstojnost člověka. Ať už jedeme doleva nebo doprava, nejhorší je, když se vytrácí nebo rovnou likviduje důstojnost plynoucí z toho, že jako asi jediný tvor máme k dispozici rozum a svobodnou vůli. Lidé, kteří promrhali svou důstojnost nebo o ni byli připraveni, jsou podobni usmrkancům, ať už to je, nebo není jejich vina.

                 
Obsah vydání       28. 3. 2006
28. 3. 2006 Blair: "Evropský antiamerikanismus je šílenstvím"
28. 3. 2006 Zahleněné myšlení o politice a společnosti Ondřej  Hausenblas
28. 3. 2006 Televizní hlasování je zvrhlost Jiří  Jírovec
28. 3. 2006 Politické posluhování v České televizi Jiří  Jírovec
28. 3. 2006 Krátká paměť Vladimíra Železného Pavel  Pečínka
28. 3. 2006 "V České republice vládne plebejství, ne elita"
28. 3. 2006 Michael  Marčák
28. 3. 2006 Možná Vít  Slíva
28. 3. 2006 Hlas z ledové planety Zdeněk  Jemelík
28. 3. 2006 "Bicí komando" a "ASANACE" opět před soudem Štěpán  Kotrba
28. 3. 2006 Jízda z nákupu Milan  Bureš
28. 3. 2006 Zrušte nedemokratické televizní hlasování
28. 3. 2006 Spalovna je jinými slovy zařízení na energetické využití odpadu František  Lemfeld
28. 3. 2006 Je jaro - nastala opět topná sezóna "alternativních" zdrojů Jan  Hošek
28. 3. 2006 Bezpečnost jako moderní zaklínadlo Ladislav  Žák
21. 3. 2006 Popírání a zamlčování Lubomír  Molnár
28. 3. 2006 Michael  Marčák
24. 3. 2006 Česká televize hrubě zkresluje předvolební situaci v České republice Jan  Čulík
27. 3. 2006 "Většina podniků je obětí absolutních nesmyslů"
27. 3. 2006 Lovecké povídky Václav  Dušek
27. 3. 2006 Británie: Nová generace "elitních žen" mění radikálně společnost
27. 3. 2006 Co se změnilo od dob normalizace? Jan  Čulík
27. 3. 2006 Pravicovost, levicovost, kritičnost a bolševismus Jan  Čulík
27. 3. 2006 "Komunismus je hnus!"
27. 3. 2006 Proč pořád ten strach?: Homofobie jako vyjádření individuálního postoje Věra  Sokolová
25. 3. 2006 Prošetřete, zda je telefonní hlasování v Moravcových pořadech přijatelné Jan  Čulík
24. 3. 2006 Přijde znovu povodeň na dolní Labe? Václav  Houfek
27. 3. 2006 Lidská práva a suverenita: Představy a skutečnost Mesfin  Gedlu
25. 3. 2006 FebioFest: Špinavé peníze mu nesmrdí? Jan  Čulík
27. 3. 2006 Proč pracují učebnice cizích jazyků se zastaralými stereotypy? Zuzana  Geryková
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce