1. 3. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 2. 2006

Český Parnas a kyberkultura

Téma soudobé české literatury na internetu už léta a pořád ještě připadá být medializovaným, a za reprezentanty či představitele proto považovaným, zástupcům spisovatelského cechu a literární vědy buďto okrajovým, zájmu nehodným, nebo naopak provokujícím, až pobuřujícím. Počítače a internet totiž jsou v tomto společenství až s metabolickou silou považovány za jednu z rozhodujících příčin nezájmu obyvatelstva o četbu, tedy o práci, o tvoření, o bytostnou reprodukci spisovatele. Až na vzácné výjimky zcela nedoceněna je kvalitativně nová realita: právě počítač a právě internet postavili literárního tvůrce do historicky nové, dosud nepoznané role -- prosadit a hájit krásné slovo jako složku kyberkultury.

Filozof kyberkultury Pierre Lévy nazval internet "symbolem a erbovním klenotem kyberprostoru", "... nového komunikačního prostoru, místa společenské tvorby, organizace a jednání, ale také nového trhu informací a znalostí."1) S poukazem na téma našeho pojednání zdůrazňujeme kyberprostor jako místo tvorby literární a jen se sémantickou odlišností jej pojmenováváme novým životním prostředím, vpravdě životachtivě bobtnajícím od konce sedmdesátých let minulého století, kdy se během let navzájem propojilo několik informačních sítí a na živelně vzniklou intersíť se připojily až desetitisíce a statisíce počítačů a jejich uživatelů.

Do kyberkultury Lévy vpravuje touto tezí: "Pod oceánem informací není pevné dno. Musíme jej přijmout jako naši novou podmínku. Své děti učme plavat, nechat se unášet a snad i navigovat." Spisovatel, umělec pracující se znakem, základní stavební jednotkou v mrakodrapu člověkovy civilizace, je ze své podstaty vyvolen učit navigovat ve smyslu správné volby v chaosu estetických krás a upadlostí.2)

Lévyho Zpráva pro Radu Evropy vyšla česky v roce 2000 a shodou okolností ve stejném roce a v roce následujícím přibyly na internetu názory popředních spisovatelů a literárních vědců na perspektivy elektronického publikování. Vedle nejkrajnějších odmítnutí (Adolf Branald: "Z knihy tištěné mám požitek. Z knihy digitální mám užitek.") poměrně silná skupina dotázaných výraznější účinek a uplatnění krásné literatury v kyberprostoru nepředpokládala (Eduard Petrů: "Čtení z obrazovky sice poskytuje potřebnou informaci sémantické povahy, ale omezuje informaci estetickou. Podle mých zkušeností s touto formou komunikace je četba z obrazovky méně pozorná a tedy přináší také povrchnější čtenářský zážitek."), některé spisovatele pak téma ankety minulo (Vladimír Páral: "Nedomnívám se nic, protože to prostě nevím. Ani vy to nevíte. Neví to ani odborná veřejnost, ani amatérští futurologové, neví to vůbec nikdo. Ví to jen bůh, ale ten to neřekne ze dvou důvodů: 1) neptali jste se ho; 2) kazil by tím hru.") a jenom někteří z třiatřiceti tázaných perspektivu digitalizované literatury připustili či předjímali (Alena Vrbová: "Zvláště nejmladší generace a ta seniorská, usilující o vybrané spisy, má dnes problémy s uskutečněním svého záměru. V tom by mohlo elektronické publikování přinést řešení.").

Doba vybraných spisů dosud nenastala, ale že nemusí být daleko, napovídá autorský projekt Oty Ulče, publicisty a spisovatele žijícího v zámoří. Na jeho stránce najdeme několik set autorových pojednání, glos a esejů z let 1995--2005 a čtenáře nejspíš napadne, že problémem tuzemských spisovatelů bude především přepis literárních textů do digitalizované verze: je to činnost veskrze netvůrčí a v závislosti na literární plodnosti v minulých desetiletích až nadlidská. Nemluvě už o skutečnosti, že v Česku roku 2005 je kamenem úrazu stále ještě velká míra počítačové negramotnosti.

Nicméně příchod spisovatelů do kyberprostoru je skutečností, třebaže případ Oty Ulče (*1930), kterému internetové stránky otevřel čtenář a příznivec z Františkových Lázní, bude spíše výjimkou. I méně rozsáhlé stránky mají čím zaujmout, jak to dokázali Zora Šimůnková a Jiří Žáček: v projektech obou spisovatelů pobudeme rádi, mají totiž atmosféru laskavé moudrosti. Šimůnková (*1965) vedle informací o sobě ("... zvuk psacího stroje doprovází celé mé dětství.") a ukázek z tvorby přidala také tak zvaný poetický koutek, o jehož působivou bezprostřednost se starají svými maily spisovatelčiny přátelé a sympatizátoři. Jiří Žáček (*1945) naopak nabízí, jak je mu to ostatně vlastní, řadu osobitých myšlenek ("Poezie je trvalá vzpoura proti všemu, co život mrzačí a ničí."), jimiž si návštěvníka serveru nepochybně nakloní. A to už je důvod otevřít si upoutávku na knihy před vydáním či na přebohatou bibliografii. Ani Žáček ovšem neopomněl přidat ukázky z tvorby. Na ty není skoupý ani autor detektivních próz Milan Dušek (*1938) , kterého považujeme za průkopníka české literatury na internetu: jeho stránky otevřel webmaster Miloslav Dušek už 27. 1. 1996!!

Spisovatelé s vícestrannou uměleckou invencí -- Klára Hůrková (*1962) na , Miroslav Huptych (*1952) na a Jaroslav Hutka (*1947) zaujmou tím spíš, Petr Musílek (*1945) je možná na začátku sebraných spisů, když uveřejňuje sbírku Tichý svědek, jíž do literarury vstoupil.

Zmínili jsme v úvodu jistou rezervovanost nejvlivnějších a tradici a kulturu tištěného slova hájících spisovatelských kruhů a ta nemůže nemít následky: literatura na internetu existuje jakoby paralelně, nikoli jako nedílná součást jedné literatury, a v kyberprostoru povstalo společenství literátů, webmasterů a organitátorů projektů s vlastními pravidly chování a už výraznými osobnostmi, chcete-li představiteli. Martina Bittnerová, Oldřich Neuberger, Ludvík Hess, René Kočík, Martin Škabraha, Jakub Grombíř, Petr Odillo Stradický a další členové skupiny Dodekadenti, Jan Vavřička -- jen několik z těch, kdo české kyberkultuře přinášejí perspektivu kultivovanosti, perspektivu kulturní úrovně v novém životním prostředí.

Zcela mimořádným zjevem -- v daném kontextu až renesančním -- je Pavel Kotrla. Šéfredaktor a webmaster "píše" Poznámkový blok s odkazy na jedenáct projektů, v nichž Kotrlu poznáváme jako navigátora (viz projekt Potápěč -- literární rozcestník), organizátora literárního života, recenzenta, básníka, překladatele? Ve svém Scriptoriu zveřejňuje Kotrla už od roku 1998 rukopisy autorů, jejichž literárním pokusům přítomnost právě v Kotrlově projektu vytváří jisté renomé či přiznává alespoň nadějnost. Setkáme se zde s pracemi Martiny Bittnerové, Michala Čagánka, Davida Filipa, Jakuba Grombíře, René Kočíka, Martina Kratochvíla, Michala Kotrly, Martina Škabrahy a dalších.

S řadou autorů se čtenář setká poprvé na internetu.

S některými na internetu především.

S jinými na internetu výhradně.

V jednom z editoriálů měsíčníku Vesmír napsal Ivan M. Havel, že kyberkultura nám může změnit život vícekrát za jednu generaci -- rychleji, než tomu bylo u dřívějších civilizačních "revolucí". Kyberkultura nutně mění samotného člověka. Je to proces. Je to proces, který probíhá.

1) Pierre Lévy: Kyberkultura. Zpráva pro Radu Evropy v rámci projektu "Nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace." Česky nakladatelství Karolinum, 2000.

2) Slovo kyberprostor použil poprvé právě spisovatel -- Wiliam Gibson v románu Neuromancer

(1984). 3) Anketu z jedné kapsy v almanachu ADIEU 2000 a Anketu z druhé kapsy v almanachu ZONTY 2001 připravilo Občanské sdružení V-ART z Písku.

4) V obou anketách byly položeny stejné otázky:

Domníváte se, že tištěná kniha je opravdu nesmrtelná, nebo se stane cenným artiklem starožitníků, vytlačena knihou elektronickou? Jak byste pojmenoval(a) odlišnosti estetického prožitku při četbě knihy tištěné a knihy převedené do digitální podoby?

Jedna y velkých softwarových firem vypisuje pravidelnou roční odměnu za nejkvalitnější text v elektronické podobě. Odhlédneme-li od "půvabu" honoráře, v čem podle Vašeho mínění spočívá přitažlivost elektronického publikování? Máte s ním své konkrétní zkušenosti? Jestli ano -- jaké?

                 
Obsah vydání       1. 3. 2006
1. 3. 2006 Monbiot: Všichni jsme vrazi, dokud nepřestaneme používat letadel
1. 3. 2006 Server Tiscali "nešíří dětskou pornografii"
1. 3. 2006 Rusko obviněno z krutého a nelidského zacházení
1. 3. 2006 Novela vysílacího zákona dorazila do Senátu Štěpán  Kotrba
1. 3. 2006 Joker Blonde v roce 2005 Irena  Ryšánková
1. 3. 2006 Vážený soudruhu Grebeníčku, milý Mirku Vojtěch  Filip
1. 3. 2006 Kočka, usmrcená ptačí chřipkou, byla nalezena v Německu
1. 3. 2006 Po nebi létají vložky Petr  Štengl
28. 2. 2006 Liberální voliči v Praze a výzkumy veřejného mínění Josef  Baxa
1. 3. 2006 Úspěch Neumannové : jásat co nejradostněji Oldřich  Průša
1. 3. 2006 Pětatřicátníci, kominíci a trpaslíci Karel  Dolejší
1. 3. 2006 Milionář buduje "katolické nebe"
28. 2. 2006 Ropa, militarizace a zájmy nadnárodních korporací Mesfin  Gedlu
1. 3. 2006 Pospíchal: Licence budou, až naprší a uschne... Filip  Rožánek
28. 2. 2006 Řediteli české televizní češtiny v České televizi Oldřich  Průša
28. 2. 2006 Leden 2006: rekordní počet stažených stránek Britských listů
28. 2. 2006 Český Parnas a kyberkultura Miroslav  Vejlupek
1. 3. 2006 Svět muslimů: dospívající generace je méně emancipovaná
28. 2. 2006 Neschopnost nebo pozůstatky totalitního myšlení Bohumil  Kartous
1. 3. 2006 V neprospěch Adély Rajdlové Zdeněk  Jemelík
28. 2. 2006 Před padesáti lety odhalil Nikita Chruščov Stalinovy zločiny
28. 2. 2006 Stávka doktorů Milan  Valach
28. 2. 2006 Bublifuk George Bushe energetické narkomany nevyléčí Jan  Beránek
28. 2. 2006 Dialog vědy s uměním v červenci v Nových Hradech
27. 2. 2006 Jací jsou ti "muslimové" věznění v Guantánamo?
24. 2. 2006 Jan Čulík a jeho semináře v České republice
25. 2. 2006 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
25. 2. 2006 Čeští studenti mohou studovat v Británii zadarmo Jan  Čulík
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
28. 2. 2006 Český Parnas a kyberkultura Miroslav  Vejlupek
23. 2. 2006 Literatura na digitální scéně -- a co dál? Miroslav  Vejlupek
21. 2. 2006 Literární server polemizující s uvyklostmi Miroslav  Vejlupek
20. 2. 2006 Spisovatelé vyklidili veřejný prostor Miroslav  Vejlupek
5. 2. 2006 Lidé čtěte !   
13. 1. 2006 Jak Komenský zabloudil v Amsterodamu Adam Samuel Hartmann
31. 12. 2005 Jak tomu bylo ve vězení Václav Vratislav z Mitrovic
24. 12. 2005 O českých špionech v 16. století Václav Vratislav z Mitrovic
13. 12. 2005 Poetry Slam v Ústí nad Labem   
1. 12. 2005 Pavel Janáček- Braková literatura   
24. 11. 2005 Nepotřebnost literatury a bezprizornost spisovatele Michal  Černík
17. 10. 2005 Brak Filip  Sklenář
17. 10. 2005 Umění je paměť, stopa po živých... Irena  Zítková
13. 10. 2005 Přátelé pokleslých forem Milan  Černý
6. 10. 2005 Late towards the morning Karel  Hlaváček