24. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 2. 2006

Nenávist Britských listů vůči Západu?

Pan Karafiát je zřejmě pobouřen činností Britských listů. Soudím, že zcela zbytečně. Britské listy se jen snaží být tím, co deklarují v hlavičce -- deníkem o všem, o čem se v České republice příliš nemluví.

Pan Karafiát by rád, aby se Britské listy více věnovaly stavu lidských práv v Íránu, v zemi, již americký prezident Bush označil za součást "osy zla" a vůči níž se americká administrativa vymezuje stále výhružněji. Co ale lidská práva v Uzbekistánu, v zemi, jež je americkým spojencem v "boji proti terorismu"? Tam se mučí jak na běžícím páse, např. ponořením do vroucí vody. Není to pokrytectví, vytýkat protivníkovi to, čeho se dopouští můj spojenec nebo dokonce já sám? V češtině se říká "zamést si před vlastním prahem".

Pan Karafiát se pozastavuje nad peticí proti útoku na Írán. Nejen její signatáři, ale ku příkladu i republikánský senátor Ron Paul považují chystanou akci proti Íránu za obdobu akce proti Iráku. Ta byla oficiálně, a to i v Radě bezpečnosti OSN, zdůvodňována hrozbou iráckých zbraní hromadného ničení. Nyní americká administrativa tvrdí, že se mýlila; a že důvodem pro invazi do Iráku byl i stav lidských práv v této zemi. Nuže, když se Spojené státy zmýlily v případě iráckých zbraní hromadného ničení, nemohou se opět "zmýlit" ve věci íránského jaderného programu? Proto ta petice.

Leč vraťme se k oněm lidským právům v Iráku. 14. března 2003, šest dní před útokem na Irák, poznamenává Rasheeda Bhagat ve svém článku s názvem "Jaký bude mít válka dopad na irácké ženy", že irácké ženy patří v islámském světě k těm relativně nejemancipovanějším. Nechybí dokonce zmínka o iráckých ženách hrajících fotbal. Dva roky poté čteme: "Iraq: The situation is worse than ever" nebo "Life `worse' for Iraqi women". Vůbec je stav lidských práv v současném Iráku znepokojivý, uvážíme-li, jak velkou váhu jim formálně americká vláda přikládá. Senátor David Norris z Dublinu se zmiňuje o mučení vrtáním elektrickou vrtačkou do hlavy. Stránky Dahra Jamaila, jednoho z mála nezávislých novinářů, kteří se odvážili pobývat v okupovaném Iráku, jsou pak obzvláště bolestnou ilustrací toho, co operace "Irácká svoboda" přinesla iráckému obyvatelstvu. Pokud si to USA představovaly před třemi lety jinak, má svět přihlížet tomu, jak podobně fušerský přistup aplikují na další islámskou zemi v regionu, která (jistě, že jen náhodou) podobně jako Irák vlastní obrovské zásoby ropy? Tím spíše, když následky takového vojenského dobrodružství mohou být daleko závažnější, než v případě Iráku -- Heather Wokusch mluví například o možné třetí světové válce.

Pokud jsou Britské listy proti něčemu vyhraněny, pak proti předsudkům. Například proti tomu, že strana, na které stojíme, je automaticky ta správná a hlavně bezchybná. Před dvaceti lety to byl socialistický Sovětský svaz. Dnes jsou to demokratické Spojené státy. Ve svém nadšení a zaujetí už ale nevnímáme, že mnohé demokratické rysy našeho transatlantického spojence se začínají vytrácet. Bushova administrativa provádí ilegální odposlechy svých oponentů a objevují se případy, kdy jsou lidem otevírány soukromé dopisy, což je praxe, již jsme zažívali v době, kdy v Československu vládli komunisté. Miles Mogulescu pak bez okolků klade otázku, zda prezident Bush nepřekračuje Rubikon oddělující republiku od diktatury. Jistě, že výše uvedené informace a odkazy jsou, jak uvádí pan Marek, výsledkem (mého) výběru, řadění. Chápu-li ale ideu pana Čulíka správně, pak jde právě o to -- vybrat a ukázat, o čem se v mainstreamových mediích, zvláště těch českých, nepíše a nemluví. Konec konců, Britské listy nejsou profesionálním zpravodajských serverem; jsou založeny na dobrovolných příspěvcích nejen finančních, ale především obsahových. Nemohu pak souhlasit s dalším tvrzením pana Marka vyjádřeným slovy: "přejede-li Američan v Iráku slepici, je to odporná vražda zlých Američanů, zavraždí-li iráčtí povstalci zajaté novináře, je to důsledek arogantní americké politiky."

Potíž je v tom, že Američané paušalizují; mluví o teroristech, i když kromě nich se v Iráku střetávají se stále silnějším ozbrojeným odbojem. Sami pečlivě počítají své mrtvé (aktuálně 2300), ale v případě Iráčanů je to nezajímá. Slovy generála Tommyho Frankse: "We don't do body counts." Přesto si USA troufají odmítat jakýkoli nepohodlný údaj, specielně jde-li o vědeckou studii kladoucí počet mrtvých v Iráku jako následek invaze Spojených států na úroveň kolem 100 000. Evropská media jen reflektují skutečnost, že americká armáda marginalizuje utrpení civilního obyvatelstva na okupovaném území.

Stále další desítky a stovky fotografií, které by v případě takových zemí, jako je Kuba či Bělorusko, vedly k okamžitému mezinárodnímu pozdvižení a k odsudkům typu "bezskurpulózní, brutální, bezprecedentní pošlapávání lidských práv"; a stále další předběžné a průběžné zprávy dokumentující unášení, mučení a vraždění (často nevinných) lidí; to vše naznačuje, že v současnosti stojí lidstvo před rozhodnutím, zda kvůli hrozbě terorismu (mnohdy nebulózní, jak ukazuje dokument Adama Curtise The Power of Nightmares) odloží veškerý humanismus a začne bezohledně uplatňovat právo silnějšího nevázané žádnými Ženevskými konvencemi ani jinými mezinárodními smlouvami civilizovaného světa. Byla by to cesta do pekel, neboť akce, zvláště akce nespravedlivá, budí reakci -- zde další terorismus. Doufejme, že lidstvo v podmínkách blížící se energetické a environmentální krize zvolí alternativní cestu spočívající v mírovém soužití a kooperaci. Kultivovaná diskuse na Britských listech by k tomu mohla, jakkoli nepatrně, přispět.

                 
Obsah vydání       24. 2. 2006
25. 2. 2006 Mimozemšťani by neměli šanci Bohumil  Kartous
26. 2. 2006 Lžete si do ksichtu
26. 2. 2006 Rozhodnutí televize je správné, protože to chce většina občanů
26. 2. 2006 Leteckou dopravu ohrožují jedovaté zplodiny
25. 2. 2006 K demonstraci zdravotníků Jan  Mertl
25. 2. 2006 Na reakci není nikdy pozdě Jan  Kavan
25. 2. 2006 Prosadil Karla Kryla Vojtěch  Klimt
25. 2. 2006 Chcete studovat v Británii pro získání titulu PhD v oblasti středoevropských studií?
25. 2. 2006 Čeští studenti mohou studovat v Británii zadarmo Jan  Čulík
25. 2. 2006 Británie terčem kritiky za zákon o shromažďování informací o elektronické komunikaci
25. 2. 2006 Guardian rozdává DVD
24. 2. 2006 Google odsouzen za porušování autorských práv
24. 2. 2006 O čem přednostně psát? Ondřej  Slačálek
24. 2. 2006 Grebeníčkova politická závěť
24. 2. 2006 Michael  Marčák
24. 2. 2006 Nenávist Britských listů vůči Západu? Jakub  Rolčík
24. 2. 2006 Televize Charlie  Soukup
23. 2. 2006 Co je česká "pravicovost" aneb "My chceme cenzuru!" Jan  Čulík
24. 2. 2006 Projde energetické společnosti vydřidušství?
24. 2. 2006 Válka a mír v době boje proti globálnímu terorismu Jan  Eichler
24. 2. 2006 Analytikova slova vždy prověřuje čas... Štěpán  Kotrba
23. 2. 2006 Jak se může ctnostný vesnický farář nakazit syfilis Štěpán  Kotrba
24. 2. 2006 Michael  Marčák
23. 2. 2006 Kde by měla končit mediálně opěvovaná svoboda slova Štěpán  Kotrba
24. 2. 2006 Divní lidé Václav  Dušek
24. 2. 2006 Británie zadržuje osoby podezřívané z terorismu v "kafkovském světě"
24. 2. 2006 Zpravodajství České televize -- veřejná služba Oldřich  Průša
24. 2. 2006 Haider je pro Svobodné Jidášem Richard  Seemann
24. 2. 2006 Na chodbě u soudu Bohumil  Kartous
24. 2. 2006 Jan Čulík a jeho semináře v České republice
24. 2. 2006 Více než 130 mrtvých v Iráku
24. 2. 2006 Aktivista z náměstí Nebeského míru je "duševně nemocen"
24. 2. 2006 Muž znásilnil svou umírající nevlastní dceru
23. 2. 2006 Francis Fukuyama: Už nemohu podporovat neokonzervatismus
22. 2. 2006 VeriChip: Konec individuální svobody
22. 2. 2006 Američané zabili ve svých věznicích 98 vězňů
23. 2. 2006 Umělec vyhozený dveřmi se musí vrátit oknem! Jan  Paul
23. 2. 2006 Blíží se nejzávažnější politická krize od roku 1989?
23. 2. 2006 Vzteklá reakce
23. 2. 2006 Tatínek všechny mé nepřátele nezmlátí a budu si muset poradit sám Petr  Wagner
23. 2. 2006 Čulíka pálí v Británii dobré "bidlo"
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006