31. 1. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 1. 2006

Právo na svobodu

Základní lidská práva dnes naprosto samozřejmě považujeme součást lidské identity, a to dokonce natolik, že jejich prostřednictvím poměřujeme společenské systémy. Nic proti tomu. Neměli bychom ovšem zapomínat, že i tak vznešená slova jako právo, spravedlnost a svoboda nejsou obecnými zákonitostmi, nýbrž pouhými obecnými pojmy, jejichž definici je možné zužovat či rozšiřovat podle potřeby dodat legitimitu určitému řešení společenských problémů (např. výši daní a jejich přerozdělování) tam, kde je přímé použití hrubé síly nevhodné či nepřípustné.

Po převážnou dobu lidských dějin platilo, že být nadán určitými právy (tj. být nezávislý na mocenské svévoli, případně se na vládě podílet) bylo žárlivě střeženou výsadou pro nemnohé, jejíž protiváhou byly různé povinnosti (zejména placení daní). A je velkou zásluhou liberálního hnutí (směru zdůrazňujícího politickou a hospodářskou svobodu, toleranci, omezeni vlivu státní moci, uznání soukromého vlastnictví atp.), že se tato výsada (spolu s povinnostmi) výrazně rozšířila (alespon nominálně). Také současná podoba státu je souběhem snah o co největší možné omezení absolutni moci a zvůle. Oddělením moci zákonodárné, výkonné a soudní spolu s byrokratizaci se mocenský provoz sice "odosobnil" (tj. byla podstatným způsobem omezena absolutní moc jednotlivce), zároveň však zkomplikoval a znepřehlednil.

Tento proces, který trval staletí (a na jehož výsledky jsme tolik pyšní), se neudál sam od sebe. Neblahou vlastností moci (a jí posedlých jedinců) je totiž odedávna tendence se za vhodných podmínek rozpínat a koncentrovat. Jinými slovy - co člověk pracně rozdělil, směřuje přirozeně k jednotě s důsledky nechvalně známými z období diktatur, kdy skupinka vyvolených, zaštítěna nějakou abstrakcí (nejlépe ve všeobecném zájmu), začala v rámci napravování důsledků "nepřirozeného" stavu společnosti likvidovat jako první mocenské kontrolní "mechanismy" (včetně veřejného prostoru).

Z výše uvedeného vyplývá, že ani právo na život, majetek či svobodu nemají absolutní povahu a to, že jsou součástí lidské identity, platilo (a bohužel stále plati) ne vždy a všude -- a především ne tam, kde neexistuje dostatečně kritická a sebevědomá veřejnost. Je na místě připomenout, jak velké úctě a péči se veřejný prostor těšil v antickém světě. Jistě ne bez důvodu. Život v něm totiž mimo jiné poskytuje zpětnou vazbu (jeden z předpokladů duševního zdraví) nad rámec soukromých vazeb. O to víc vyniká naše dnešní nevážnost k němu (projevující se mimo jiné v neschopnosti respektovat společenské rituály).

Jen málokdo a málokdy komunikuje s někým, koho nepovažuje za rovnocenného a je lhostejné, zda kvůli věku, původu, rase či přesvědčení. Pěkným příkladem je současná krize autority (ne nepodobná situaci před padesáti lety) podmíněná všeobecně rozšířeným přesvědčením, že životní zkušenosti předchozích generací jsou nehodnotné a že pro ně v našem krásném novém světě není místo. Není se pak čemu divit, když se zpochybňování základních civilizačních vymožeností (kompenzujících civilizační nevymoženosti) jako jsou např. institucionálně zajištěná sociální práva, setkává s největším ohlasem právě u jedinců trpících ztrátou historické paměti (to, že existovalo otroctví, nevolnictví, nešvary industrializace atp., je totiž, jak známo, výmysl komunistické propagandy).

Mohutnosti lidské duše jsou naneštěstí tvořeny nejen rozumem a vůlí, ale také hloupostí a pudovostí (k názorné ilustraci doporučuji obraz H. Bosche, kde mocní tohototo světa následují vůz se senem tažený démony). Ne všichni lidé jsou "rozumností" obdařeni stejně, jak by se to, společenské realitě navzdory, mohlo jevit při "liberální" argumentaci svobodnou vůlí (a z ní vyplývající odpovedností). Nikdo nemá možnost vybrat si rozvržení světa, do kterého se narodil a ve kterém je střetávání se s různě projevovanou mocí přirozenou součástí lidského života (rodina, škola, zaměstnání atp.). Úplně bebranný vsak snad není nikdo a je celá řada věcí, které naopak ovlivnit může.

Drtivá většina lidí chce v životě konat "dobro" (třebaže mnohdy jen pro specifickou skupinu lidí), přičemž jen menšina je schopna vidět předstihem alespoň základní chyby (a to ještě ne vždy) jednorozměrných řešení složitých společenských problémů. Pro zachování současné životní úrovně (a to nejenom hmotné) je důležité, aby tato menšina byla nikoli součástí elity, nýbrž aby pomáhala kultivovat a rozšiřovat veřejný prostor (ke kterému patří především široce dostupné celoživotní vzdělávání, a to nejen ve funkční gramotnosti, ale také v kritickém myšlení). Jinak se nam může přihodit, že se jednoho dne probudíme nemile překvapeni.

autor v letech 1999-2005 studoval na FSV UK v Praze a Universität Konstanz v jihonemecke Kostnici.

                 
Obsah vydání       31. 1. 2006
31. 1. 2006 Vážné varování ohledně klimatických změn
31. 1. 2006 Rozdíl mezi Západem a Českem?
31. 1. 2006 OSN chce vyřešit světové problémy uvolněním blokovaných 7 bilionů dolarů
31. 1. 2006 Svět bez hranic Milan  Černý
31. 1. 2006 "Český Brazilec" v televizi... Jan  Čulík
31. 1. 2006 Vrchlický, Kotrba, Sklenář, Kartous, Kocábová Filip  Sklenář
31. 1. 2006 Získá Netenjahu po nástupu islamistů?
31. 1. 2006 Prosíme, protestuje proti plánům zlikvidovat další lužickou školu
31. 1. 2006 Historický galimatyáš pana senátora Egon T. Lánský
31. 1. 2006 Nacionální a ideologická totalita Stanislav A. Hošek
31. 1. 2006 I novináři se dělí na příznivce pravice a levice Michal  Rusek
31. 1. 2006 Když zbabělci vychovávají zbabělce Tomáš  Stýblo
31. 1. 2006 Proč kupovat seminárky? Kupte si rovnou akademický titul! Ivan  Brezina
31. 1. 2006 Biflování - podmínka nutná
31. 1. 2006 Tříšť nabiflovaných faktů není moudrost - a co jí tedy je?
30. 1. 2006 Není snad přirozené zamýšlet se nad tím, co je pravda?
31. 1. 2006 Myšlení je to nejpodstatnější v životě Boris  Cvek
30. 1. 2006 Na školách se bifluje - je to pravda
30. 1. 2006 Proč by se měli studenti trápit něčím, co nikdo nečte
30. 1. 2006 Je opravdu bezvadné, že se seminárky dají koupit?
30. 1. 2006 Proč bych neměla podvádět, když je to tak snadné?
30. 1. 2006 Studenti si seminárky z internetu volně stahují
31. 1. 2006 Potřebujeme samostatně myslící lidi
30. 1. 2006 Rozum, odvaha a síla Jindřich  Kalous
31. 1. 2006 Právo na svobodu Vojtěch  Tělupil
31. 1. 2006 Budoucnost na prvním místě Bohumír  Tichánek
31. 1. 2006 Omluva a oprava
31. 1. 2006 Pavlát: omluva měla následovat za úplně něco jiného Štěpán  Kotrba
30. 1. 2006 "Boj proti antisemitismu" jako zbraň krajní pravice? Ondřej  Slačálek
31. 1. 2006 Ne jen česká politika je špatná Milan  Valach
30. 1. 2006 Program až na posledním místě? Štěpán  Kotrba
30. 1. 2006 Komunisté životní prostředí nechrání Miroslav  Šuta
30. 1. 2006 Slepí nevidí, hluší neslyší Štěpán  Kotrba
30. 1. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 15. ledna 2006
30. 1. 2006 Trampoty žáka všeobecného gymnázia Jaroslav  Bílek
30. 1. 2006 Proč se vyučuje na středních školách tak špatně Boris  Cvek
22. 11. 2003 Adresy redakce
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005