Tvrdí se nám tedy termíny, ze kterých se ježí slovník cizích slov, že homosexualita je léčitelná. Vycházíme zřejmě ze slavného spisku Terapie homosexuality - Rádce pro postižené a poradce (Van Den Aardweg, Hnutí pro život Praha 2003), který s přátelským úsměvem voltairiána roztrhal Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, Csc. ze Sexuologického ústavu 1. LF UK coby nevědecký blábol krátce poté, co tento byl tento pamflet rozšířen. http://www.planovanirodiny.cz/sv-clanky/terapiehomosexuality.phtml Podle stejného receptu, který používají všechny (nejen) křesťanské sekty, totiž situace, kdy jakýsi věřící agronom zneužije svého vědeckého titulu k tomu, aby se vyjádřil k otázkám sexuologickým, nebo třeba astrofyzikálním, se žongluje nesprávnými pojmy. O tom, co je či není patologické, totiž chválabohu nerozhoduje magistr Chvojka, ale Světová zdravotnická organizace (WHO).

Kdybychom na okamžik přistoupili na metodologii předvedené evengelikální demagogie, dostali bychom velmi zábavné výsledky. Zvěděli bychom - a snadno dokázali za použití jednoduchých statistik - že nejvíce musí Bůh nenávidět chování heterosexuální. Je velmi snadné nabýt přesvědčení, že heterosexualita podporuje totální mravní úpadek. Je totiž holý fakt (promiňte, milí straight-friends), že heterosexuálové častěji kradou, vraždí, zneužívají své nezletilé děti, častěji sledují porno a hrají automaty. Zohledníme-li dále skutečnost, že v roce 2004 se heterosexuálové definitivně stali hlavními přenašeči AIDS na planetě Zemi, nelze než zvážit zásah, který by tuto podivnou aberaci definitivně eliminoval. (Podobně jako magistři Chvojka a Unger, musel jsem nahlédnout do slovníku synonym, abych své úvaze dodal vědeckého lesku.) Je sice pěkné, záslužné a odvážné, když Štěpán Kotrba upozorňuje na existenci pražského homobordelu jménem Pinocchio, kde si lze skutečně u hracího automatu vybrat hocha jakékoliv barvy pleti a věku, faktem je, že ani všichni nezletilí prostituti z celé ČR by dohromady nevážili pětinu toho, co mladistvé šlapky zaměstnávané pro větší blaho heteroúchylů.

Věková hranice pro první sexuální styk by tedy měla být zvýšena nikoliv na osmnáct, ale na padesát let - a to především pro heterosexuály. Co když předčasný pohlavní styk s nějakou ženštinou lehkých mravů přivede mladého slušného homosexuála do pekla heterosexu a s ním spojených nízkých vášní - alkoholismu, násilnictví, hrabivosti a klení? Co když jej ochranu nepoužívající evangelikálka nakazí HIV či syfyllidou podobně, jako si jedna z mých sestřenic přivezla z františkánského tábora Oáza vši muňky?

Text obou bojovných magistrů zřejmě nepotěší ani homosexuály z křesťanského hnutí LOGOS, neboť jasně odděluje gaye a lesby od zbytku křesťanstva, v čemž se přiblížil pojetí mých přátel z velké rodiny Svědků Jehovových, kteří mě tu a tam po mailu napomenou, že mezi nimi gayové nejsou. Není se co divit. Buď spáchají sebevraždu, nebo uprchnou od rodiny a souvěrců směrem ke svému morálnímu úpadku.

Text zbožných magistrů Chvojky a Ungera by měl být především startovacím výstřelem pro zahájení debat o urychleném převodu církví a náboženských společností z pravomocí Ministerstva kultury ČR pod kuratelu Ministerstva zdravotnictví tamtéž.